Jak velká voda odnesla kapra do moře

Byl jednou jeden kapr, který si žil klidně a spokojeně v jednom malém jezírku. Jednoho dne však přišla velká voda, která s sebou odnášela vše, co jí stálo v cestě, a tak odnesla i kapra. Odnášela ho dál a dál od jeho jezírka až ho nakonec odnesla do neznámých vod. Tu kolem něj plula podivná ryba, jakou kapr nikdy v životě neviděl. „Kde to jsem?“ zeptal se jí kapr. „Jsi přeci v moři,“ odpověděla mu zvláštní ryba, „jen ochutnej jak je voda slaná.“ Jenže slaná voda kaprovi vůbec nechutnala a tak se rozhodl vydat zpátky domů. Po cestě potkával další neznámé ryby, z nichž mnohé byly dokonce větší než on. Cesta to byla věru náročná, kapr musel plout proti proudu, ale přesto se nevzdával. A kdo se nevzdává, ten zvítězí. Kapr cítil, jak byla voda pořád míň a míň slaná a nakonec svého domova dosáhl. Znovu si tak mohl klidně plavat ve svém jezírku, a jestli jezírko nevyschlo, tak si tam plave dodnes.

Jak zvířata vyzrála na lišku

Ve vesnici se začala ztrácet kuřata. Ať si vesničané své kurníky chránili jakkoliv, nic jim to nebylo platné. Vše měla na svědomí liška. Vždy se nečekané přiblížila a nechala po sobě spoušť. Ničila kurníky a odnášela si kuřata. Protože si hospodáři nevěděli s počínáním lišky rady, rozhodla se nakonec zvířata na lišku vyzrát sama.Pokračovat ve čtení →

Jak se štěňátko vydalo do světa

Byla jednou jedna veselá rodina se dvěma dětmi, která si pořídila štěňátko. Dali mu jméno Charlie. Děti se o štěňátko pečlivě staraly a doslova si ho zamilovaly, jenže štěňátko to vidělo poněkud jinak. Od svého příchodu totiž muselo neustále poslouchat nějaké povely. „Sedni! Lehni! Pac!“, křičely na něj neustále děti, až mu to uši trhalo. Pokračovat ve čtení →

Botky pro žabku

Byla jednou jedna žabka. Jmenovala se Parádilka. Ona se tuze ráda parádila. Než vyšla ven ze své tůňky, musela mít krásně zelený šat a nějaký krásně blýskavý šperk. Žabák s žábou neměli radost, že se jejich dcerka takhle fintí, ale nic proti tomu nezmohli. Parádilka byla tak zahleděná do sebe a své krásy, že si nevšimla, jak jsou z ní její rodiče nešťastní.Pokračovat ve čtení →

Liška a vrána

Hladová liška se potulovala po kraji, ale nikde nic nemohla najít k snědku.“ Kdybych tak někde sehnala kousek sýra“, řekla si liška. V tu chvíli se nad ní objevila vrána a kroužila s pěkným kouskem sýra, který právě ukradla z okna v nedalekém domě. Posadila se na větev a na lahodném kousku sýra si začala pochutnávat.

Pokračovat ve čtení →

Zvířátka a loupežníci

V jedné malé vesnici žil mlynář. K těžké práci používal svého chytrého oslíka. Ten však po letech zestárnul a práce mu nešla, tak rychle jako dřív. Mlynář si pomyslel, že z něj nemá už žádný užitek a je mu naopak na obtíž. „Jdi pryč, ty příživníku!“ křičel na něj. Ubohého oslíka to natolik zamrzelo, že smutně svěsil hlavu a rychle mu zmizel z očí.

Pokračovat ve čtení →

Modrý pták

Na zámku žil král se svou krásnou dcerou. Princezna se jmenovala Květuška. Ráda se procházela se svým otcem v překrásných zahradách královského paláce. Povídala si často se zvířátky. Jednoho dne ji ptáček prozradil, že k nim přijede na návštěvu princ Alexandr. V zámku však žila ještě macecha Květušky zlá královna a její dcera Matylda, které zrovna poslouchaly za dveřmi, když tu radostnou zprávu o příjezdu prince říkala Květuška svému tatíčkovi.

Pokračovat ve čtení →