Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Zubatá strašidla
Všude ležel sníh. Vzduchem poletovaly vločky a všechny děti se radovaly a pokřikovaly. Hlavně kluci byli slyšet až ve městě. Všechny děti ze Strašidrna tahaly sáňky na kopec nad městem a řítily se po nich po stráni dolů.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 11. z 24
Vánoce by bez cukroví nebyly Vánoce. Andělka každý rok ráda pomáhala mamince i babičce cukroví vyrábět. No a také moc ráda ochutnávala. Letos už ji nechala maminka připravovat vánočku.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 10. z 24
Skřítek seděl v chodbě a díval se na strop, kam před malou chvílí táta připevnil jmelí.
„Zase nějaký roští. Nejdřív tahají domů větve, teď zas tohle.“
Pokračovat ve čtení →
Na okraji města v malém domku bydlel jeden malíř. Maloval obrázky a různé plakáty. A pokaždé maloval zvířata. Na některých si hrdě vykračoval kocour v botách, na jiných ježci s jablíčkem a na dalším byla namalovaná myška se sýrem. Malíř měl všechny obrázky a plakáty pověšené a vystavené na své zahrádce.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 9. z 24
„Skřítku, dneska pojedeme na vánoční trhy! Koupím ti tam čepici.“
„Trhy? K čemu jsou vánoční trhy?“ ptal se hned skřítek.
Pokračovat ve čtení →
U velkého jezera na úplné samotě stála krásná chaloupka. Byla jiná než ostatní. Každá její zeď byla namalovaná. Zcela neobyčejnou barvou. Kolem dveří měla namalované barevné květiny, kolem oken berušky, na zdech měla namalované koníky v klusu a na střeše? Jako by jí kvetly tam stromy. Všechny obrázky vypadaly jako živé. Celá chaloupka byla jako z pohádky. Kdo ale v takovém krásném domečku bydlel? Žila v něm malířka Lubinka.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 8. z 24
Včera si Andělka se skřítkem u babičky poslechli příběh Vánoc. Dnes se jim to náramně hodilo, protože dostali od maminky za úkol postavit dřevěný vyřezávaný betlém.
Pokračovat ve čtení →
Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 7. z 24
„Kdysi dávno putoval Josef s Pannou Marií do Betléma. Na cestu jim svítila jasná hvězda. Jenže nikde nesehnali nocleh, nikdo je u sebe nechtěl nechat přenocovat. Josefovi a Marii, která čekala děťátko, nezbylo než jít spát do chléva na seno.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 6. z 24
Protože si už Andělka celý příběh tolik nepamatovala, vzala skřítka s sebou k babičce. Babička si po večeři sedla k postýlce, kde ležela v pyžamku Andělka a vedle ní špinavý vánoční skřítek.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne se malá plavovlasá holčička jménem Patricie vydala do vánočního městečka spolu se svou maminkou. Jak tak kráčely krásně ozdobenými ulicemi, všude bylo cítit horkou čokoládu, voňavý punč či všelijaké sladké dobroty. Třpytivé stánky se hemžily lidmi, kteří nasávali pravou vánoční atmosféru.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 5. z 24
„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.
Pokračovat ve čtení →
Na rybníce se objevila papírová lodička. Všimla si jí moucha a posadila se na ni.
„Jů, budu kapitánem a přepluju tento rybník,“ zabzučela.
Uslyšela to kobylka, která se hned kousek vedle na břehu vyhřívala na slunci.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 4. z 24
„Na Vánoce se dodržují tradice a zvyky. No a taky existuje spousta pověr,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi a obouvala si u toho sněhule. „Třeba dnes má svátek Barbora. To se stříhají větvičky stromů, třeba třešňové, do vázy.“
Pokračovat ve čtení →
Byla noc a z oblohy se na nás valily chomáče bílého sněhu, který padal z nebe jako peří. Zemi už pokrývala tlustá bílá deka, která sněžením jen rostla a rostla. Ze sněhové pokrývky vykukovaly stromy posypané sněhem či domy pokryté třpytivými světýlky.
Pokračovat ve čtení →