V malé chaloupce na kraji lesa žila jedna rodinka: tatínek, maminka a jejich dceruška Terezka. Měli se moc rádi a nic jim nechybělo. Chodili do lesa na jahody a hráli na schovávanou. Ale když šli rodiče do lesa na dříví, Terezka si neměla s kým hrát. Její tatínek a maminka totiž v lese každé dopoledne pracovali. Terezka si zatím doma hrála s panenkou, koupala se v potoce nebo sbírala lesní jahody na kraji lesa. Měla všechno, co potřebovala, jenom ne kamaráda, se kterým by si mohla hrát.Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti
Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Vodnický sněm
Každého úplňku se vodníci z celého okolí scházeli u rybníka Kalňáku. Tohoto sněmu se měl jako čestný host účastnit také zástupce korálového moře Jeho excelence Quido. Každý vodník o něm slyšel, ale téměř žádný ho ještě nespatřil. Říkalo se, že je nesmírně bohatý, chytrý a šarmantní. Všechny vodnické dcery byly proto na něj zvědavé. Konečně nastal den Quidova příjezdu. Z vozu však vystoupil starý vodník. S opovržením se podíval na ostatním, čekal totiž velkolepé uvítání a bohatou hostinu. Vodníci však byli chudí a tak přinesli jen to, co měli doma. Quido se urazil a odjel. Od té doby se na něj zapomnělo a vodníci si uvědomili, že mnohdy prostý suchozemský vodník má lepší charakter než nějaká excelence z dalekých moří.
Kouzelná vílí země
V daleké, předaleké zemi bylo jedno království. A nebylo to jen takové obyčejné království, byla to totiž země víl. Vládla mu krásná vílí královna, která měla zlaté vlasy, zlaté šaty, zlatý trůn i zlatý zámek s obrovskou zahradou.
Pokračovat ve čtení →Jak princezna zachránila království
Byla jednou jedna princezna. Ráda se převlékala za chudou pocestnou a chodila do města do hostince, kde poslouchala, jak si lidi povídají pohádky, co říkají o panu králi a jak se jim daří. Když do hostince přišel nějaký chudák a prosil o trochu jídla, vždy mu dala stříbrňák a on si tak mohl koupit velký kus masa. Nikdo ji nikdy nepoznal, ale v hostinci ji měli rádi a vždy ji vítali s otevřenou náručí a korbelem piva.Pokračovat ve čtení →
O zapeklitém hrášku
Byla jednou jedna malá holčička. Byla hodně malá a vše si hned musela vyzkoušet. Jednoho dne, když maminka vařila oběd, malá Janinka, tak se holčička jmenovala, se rozhodla, že jí pomůže. Maminka poprosila Janinku, zda by jí pomohla přebrat hrášek. Janinka přisvědčila a začala přebírat. V jednu chvilku si řekla, že zkusí, jestli se dá hrášek jíst nosem. Vzala kuličku do ruky a šup s ní do nosánku, Janinka začala popotahovat a snažila se hrášek dostat ven, ale ten nešel. Maminka si všimla, že s děvčátkem není něco v pořádku, a tak jí vzala k paní doktorce, protože si sama doma s kuličkou hráčku nedokázala poradit. Paní doktorka naštěstí kuličku hrášku během chvilky pinzetkou vytáhla a spolu s maminkou děvčátko pokárala. Vždyť to se přeci nedělá, jí se jen pusinkou. Janinka si to od té doby pamatuje a nikdy více to již neudělala.
O vlaštovce
Byla jednou jedna vlaštovka. Každý rok na podzim odlétala do teplých krajin, kde se opalovala na sluníčku a jedla chutné tropické červíčky. Když nastalo jaro, vracela se domů, do svého hnízda, které si každý rok stavěla pod střechou staré, polorozpadlé stodoly.Pokračovat ve čtení →
O zlém čaroději
Na samotě u lesa bydlel čaroděj. Takřka celý svůj život myslel jen na to, jak lidem škodit, protože nikoho neměl rád. Lidé mu kdysi v dětství ublížili a tak na ně zanevřel. Roky ubíhaly a čaroděj stárnul, už i kouzlit zapomínal. Až jednou zjistil, že už ani do vsi na trh nedojde.
Pokračovat ve čtení →Ty toho dokážeš nejvíce
Frantík, Ludvík a Karlík, to jsou kluci našich sousedů, které jsem poznal teprve nedávno. Oni se se mnou nechtějí kamarádit. Jsem podle nich jiný. Čím jiný, to nevím. Oni se mi za to smějí. Ptal jsem se maminky, čím jsem jiný. A ona mi řekla, že je to tím, že nemám tatínka. Kluci ho totiž mají. Byl jsem z toho smutný.Pokračovat ve čtení →
Jak zvířata vyzrála na lišku
Ve vesnici se začala ztrácet kuřata. Ať si vesničané své kurníky chránili jakkoliv, nic jim to nebylo platné. Vše měla na svědomí liška. Vždy se nečekané přiblížila a nechala po sobě spoušť. Ničila kurníky a odnášela si kuřata. Protože si hospodáři nevěděli s počínáním lišky rady, rozhodla se nakonec zvířata na lišku vyzrát sama.Pokračovat ve čtení →
O kocourovi
Mlynář Pepík měl kocoura. Ten byl však velice líný. Za celý svůj život nechytl ani jednu jedinou myšku, jen jedl a spal. Podle toho také vypadal – tlustý a neohrabaný. Protože mlynář byl moc starý, brzy zemřel. Teď se neměl, kdo starat o kocoura.Pokračovat ve čtení →
Víla Hruštička
Byla jednou jedna malá holčička Darinka, která měla moc ráda ovoce a zeleninu.
Jednoho rána vyběhla na zahradu a utrhla si zlatavou hruštičku. Ale, co se to stalo? Najednou stojí na prosluněné louce. A tu k ní přichází krásná paní, do zlata oblečená. ,,Dobrý den, Darinko, já jsem víla a říká se mi Hruštička. Jsem ochránkyní všech hrušek a ty jsi právě jednu začala jíst. Jak ti chutná?” ,,Je moc dobrá, děkuji. nezlobíte se, že jsem ji utrhla?” zarazila se Darinka.
Jak šla princezna do války
V jednom království žila krásná princezna, která ráda jezdila na koni, šermovala se a střílela z luku. Její maminka královna se na ni zlobila, protože chtěla, aby se její dcera chovala jako správná princezna: vyšívala a hrála na loutnu. Ale to princeznu nebavilo. Radši jezdila s tatínkem králem a svým bratrem princem do lesa na lov.
Pokračovat ve čtení →Jak se štěňátko vydalo do světa
Byla jednou jedna veselá rodina se dvěma dětmi, která si pořídila štěňátko. Dali mu jméno Charlie. Děti se o štěňátko pečlivě staraly a doslova si ho zamilovaly, jenže štěňátko to vidělo poněkud jinak. Od svého příchodu totiž muselo neustále poslouchat nějaké povely. „Sedni! Lehni! Pac!“, křičely na něj neustále děti, až mu to uši trhalo. Pokračovat ve čtení →
Zlá čarodějnice
Uprostřed temného lesa v chaloupce s doškovou střechou žila stará zlá čarodějnice. Pocestné lákala do svého obydlí a tam je mámila kouzelným lektvarem. Pak si je uvařila ve velkém kotli a snědla. Jednoho dne jel okolo tovaryš Jíra. Toho si nemohla nevšimnout čarodějnice. Jak se blížil k její chaloupce, začala jej zvát k sobě na pečínku. Pokračovat ve čtení →
O starém klobouku
Byla jednou jedna dáma a ta měla moc ráda klobouky. Měla jich plnou skříň a každý den ráno si z nich vybírala ten, který jí nejvíc slušel k oblečení. A že to nebylo lehké! Ve skříni totiž byly klobouky velké i malé, úzké i široké, klobouky různých barev a tvarů. A dáma si každou chvíli přinesla další.Pokračovat ve čtení →