Krysař z Hamelnu

V jednom městě, které se jmenovalo Hameln, se přemnožily krysy. Celé město se jimi jen hemžilo. Lidé z nich měli strach a byli nešťastní.

Jednoho dne do Hamelnu přišel podivný člověk. Řekl, že je krysař, a nabídl se, že město hlodavců zbaví. Na oplátku mu ale musí zaplatit. Lidé byli z krys tolik zoufalí, že slíbili krysaři, že mu dají hromadu peněz, jen když bude město bez krys.

Na to krysař vytáhl píšťalku a začal na ni hrát. Hrál melodii, kterou slyšely pouze krysy. Zvedaly hlavy a otáčely se za tou hudbou. Krysař se rozešel z města ven a krysy šly v průvodu za ním, omámeny tou hudbou. Krysař je dovedl až ke skále nad řekou. Krysy popadaly do vody a utopily se. Město bylo zachráněno.

Když se ale krysař vrátil do Hamelnu a dožadoval se odměny, lidé mu ji nedali. Vždyť s tím neměl zas tolik práce, tak nač mu dávat tolik peněz? Krysař jim pohrozil, ale hamižní obyvatelé mu nedali ani korunu. Krysař beze slova odešel.

Přesně za rok se vrátil. Hrál divnou melodii, jinou než tehdy. Tato hudba totiž vábila děti z celého města. Nechávaly ležet hračky na zemi a běžely za krysařem a jeho píšťalou. Krysař děti odvedl pryč z města. Kam? Nikdo nevěděl. Jen jedno malé dítě našli za městem. Zřejmě se unavilo a usnulo v trávě.

Když lidé zjistili, že jim krysař vzal děti, tuze svého činu litovali. Maminky a tatínkové vzali vak s penězi pro krysaře a odnesli ho za město do skal, kde našli unavené dítko. Tam peníze nechali a doufali v zázrak.

Druhý den ráno se ulicemi Hamelnu ozýval nadšený dětský křik a jásot. Za chvilku se k němu přidal jásot maminek a tatínků, kterým se vrátily všechny děti. Tak přece jen pomohlo srovnat s krysařem účty. Od té doby už obyvatelé Hamelnu nikdy nikoho neošidili a vážili si jeden druhého. Hlavně toho, co je cennější než všechny peníze světa – svých milovaných dětí.