Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Byl jednou jeden krásný slunečný letní den. Dětičky si vesele hrály v parku na hřišti, veverky skákaly z větve na větvičku a pejsci si vesele hráli na trávě s míčkem. Malý opuštěný pejsek Bodřík se však sám smutně procházel po parku a z dálky sledoval ty šťastné tváře pejsků, kteří měli domov. Tolik toužil být jedním z nich.
Pokračovat ve čtení →
Tak jak nelze chytat vítr v poli, tak by nešlo ani chytit Chytroušku se Šediváčkem. Ti dva výtečníci neměli nikdy a nikde, jak se říká, dlouhé stání. Jejich mladá rozbouřená krev jim totiž nedala nikdy chvilku klidu. Hned byli tam a hned zas jinde, no prostě byli to takoví malí, hraví rošťáci.
Pokračovat ve čtení →
Chytrouška si velmi dobře uvědomovala, že to dobrodružství s tou zmrzlinou už se nemůže opakovat. Zmrzlinář, pan Smetana, už podruhé nenaletí na Šediváčkovy „psí oči“. To by se oba dva naši uličníci se zlou potázali. Ale když ona jim tolik chutnala. Hmhm, při sladké vzpomínce na tu dobrotu smutně pofňukávali.
Pokračovat ve čtení →
Zelenina je zdravá, říká snad každý dospělý. Co když si ale i se zeleninou doneseš z obchodu malé zvířátko? To se nedávno stalo Karolínce. Její maminka šla nakoupit do obchodu. Samozřejmě hlavně hodně zeleniny, aby byla Karolínka zdravá a silná.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých horách nad černým údolím bydlela skupina orlů. Měli hnízda blízko sebe. Všechno dělali společně. Létali nad černým údolím vždycky ve skupině. Nikdy se neoddělovali. Říkali si neporazitelní. Byla to skupina orlů, která chtěla vládnout nad celým černým údolím i nad horami. Nikoho mezi sebe nikdy nepřijali. A nikdo se ani neodvážil se je na to zeptat. Až na jedno malé káně.
Pokračovat ve čtení →
Medvědi v zimě spí. To ví snad každé dítě. Byl však jednou jeden medvěd, který se jmenoval Míša, a tomu se tedy spát nechtělo. Jak to ale začalo? Nejdříve tak jako u všech ostatních medvědů.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých skalách žil drak. Byl obrovský. Měl velkou tlamu a v ní plno ostrých zubů. Jeho ocas byl dlouhý a silný. Když s ním máchal a u toho chodil, vypadalo to, jako by bylo zemětřesení. Tenhle drak byl ale ještě v něčem jiný.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království a v tom království žil princ. Tento princ měl velmi přísné rodiče, kteří ho zamykali do nejvyšší věže. Princ tam byl celé dny sám, neměl si s kým popovídat, neměl ho kdo rozveselit. Jednoho dne zaťukal na okno malý ptáček.
Pokračovat ve čtení →
Škola skončila a konečně nastaly vytoužené dva měsíce volna. V mravenčí škole začaly prázdniny. A o prázdninách je nejlepší vypravit se na výlet. Mravenčí mamka s taťkou naplánovali svým dvěma mravenčím dětem spoustu výletů. A právě dnes s nimi chtěli navštívit ta nejzajímavější místa v okolí.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno město a v tom městě bydlela Elenka. Elenka byla smutná, protože se do tohoto města přestěhovali teprve nedávno, a tak v něm neměla žádné kamarádky. Měla jen malé kotě, které jí darovala babička, když se stěhovali.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho krásného letního dne se zvířátka rozhodla uspořádat nový závod. Kdo přeplave rybník jako první?
Pokračovat ve čtení →
Daleko na západě ve westernovém městečku žila mladá dívka. Jmenovala se Doli. Byla to statečná a odvážná holka. Vlasy nosila vždy spletené ve dvou copech a na hlavě jí nikdy nechyběl kovbojský klobouk. V tomto městě se jezdilo jen na koních. Každý, kdo tam bydlel, měl svého vlastního. A samozřejmě i Doli měla svého zvířecího kamaráda. Byl celý hnědý, jen mezi očima měl bílou skvrnu ve tvaru srdce.
Pokračovat ve čtení →
Nastalo sucho. Období, kdy mraky dávno nikdo neviděl. I sluníčko pálilo mnohem více. Zvířátka v lese se schovávala ve stínu borovic a chodila se zchladit do nejbližšího potoka. Teplo ale nebylo to jediné, co jim dělalo starosti. To, že dlouho nepršelo, znamenalo, že se může občas někde objevit požár. A to se taky v borovicovém lese stalo.
Pokračovat ve čtení →
Chytrouška nebyla svému jménu nic dlužna. Ale samotná chytrost není nikomu dána při narození jen tak pro nic za nic, tu musí od svého mládí každý získat samostatným učením. A tak se stalo, že Chytrouška, jak vyrůstala na hájovně, naučila se mnoha věcem, které nyní mohla v lese, v prostředí pro ni zcela neznámém, dokonce i dobře použít.
Pokračovat ve čtení →
Za sedmero skalami a sedmero horami existuje medvědí les. Už podle názvu asi poznáš, že tam žijí jen medvědi. Malí i velcí. Žijí tam ve velkých rodinách. Dělají všechno společně. Sbírají spolu zásoby jídla, ukládají se spolu k zimnímu spánku a pomáhají si při stavění brlohů. A když přijde jaro, pořádají různé závody a soutěže, aby se zabavili a aby si protáhli svaly po dlouhém zimním odpočinku.