Kocourek Mourek

Byl jednou jeden líný kocourek Mourek, který žil se svou rodinkou ve velkém domečku. Bylo to Mourkovo království a ten si ho věrně hlídal. Jeho nejlepší kamarádka byla malá Anička. Vždy si s ním hrála, házela mu klubko vlny či ho podrbala. I když popravdě – Mourek byl velmi líný, nejraději ležel nebo papal pamlsky pro hodné kočičky.

Jednoho dne si zrzavý kocourek Mourek hrál se svým klubkem na gauči. Kutálel se ze strany na stranu spolu se svým velkým břichem a líně odfukoval. Když vtom ho vyrušilo nepříjemné ťukání. Či snad bouchání? Mourek byl však ten den sám doma. Nerozuměl, odkud ten zvuk jde, protože jeho rodinka byla na výletě v zoo. Vyskočil na malé tlapky a líně se prošel skrz obývací pokoj, ložnici a kuchyni. No nevěděl, odkud ten zvuk jde.

Pohádka pro děti - Kocourek Mourek
Kocourek Mourek

„Haló, haló, je tu někdo?” zamňoukal Mourek podezřívavě a šel zpátky do obývacího pokoje. Zvedl oči, vyskočil na gauč a tehdy si všiml malého ptáčka bouchajícího na okno. Ptáček bouchal jako o život. Mourek vyskočil z gauče na parapet a se zvednutým obočím se zeptal malého ptáčka: „Co tady hledáš? Nesmíš jít dovnitř,“ zamňoukal ubrblaně Mourek a olízal si zrzavé tlapky. Ptáček však nadále štěbetal a malým oranžovým zobáčkem ťukal do okna ťuk-ťuk.

„Prosím, pusť mě dovnitř, mám poraněné křidélko, nikoho nemám,“ zasténal ptáček. Kočky však ptáčky moc rády nemají. Asi tak jako myšky. Raději by je spapaly, než by s nimi kamarádily. Mourek se však zamyslel. Spapá ho? Pomůže mu? Pořád přemýšlel. Ale jeho kámoška Anička ho vždycky učila, že si máme pomáhat a že je správné mít každé zvířátko rád. Co kdyby se to stalo jemu? Co kdyby on potřeboval pomoci?

Mourek poskočil na okno a tlapkou nemotorně, ale přece otevřel okno. Ptáček namáhavě vlezl dovnitř. Skutečně měl zraněné křidélko. Mourek seskočil z parapetu a posunul před ptáčka misku s vodičkou. Ptáček se dychtivě napil, svalil se na kobereček vedle Mourka a slušně mu poděkoval.

A právě tehdy se vrátila domů Anička spolu s rodiči. „Hele, mami! Zraněný ptáček! Podívej, jak je maličký,“ zakřičela malá holčička a cupitala do obývacího pokoje k Mourkovi a jeho novému kamarádovi. Maminka si všimla, že ptáček je zraněný. „Aničko, musíme mu pomoci! Tatínku, nastartuj auto, bereme ho k veterináři!“ zavelela maminka, opatrně dala ptáčka na deku a vydali se k veterináři.

Tam ptáčkovi skutečně pomohli. Když se vrátili domů, Mourek je už netrpělivě čekal u dveří. Měl radost, že ptáčka pustil dovnitř a že právě díky němu mu jeho rodinka pomohla. Ne každá kočka je falešná. Když přišli domů, maminka dala spolu s Aničkou zrníčka a vodičku do misek pro malého maroda ptáčka a pomaloučku ho položily do budky na stromku na zahradě. Mourek vedle nich šťastně poskakoval.

A tak se z Mourka stal hrdina a našel nového kamaráda. A ne jen on! Dokonce i Anička se radovala z malého ptáčka, který jim každý den vděčně štěbetal na dobré ráno. Vždy když přišel, si samozřejmě nezapomněl hrát s líným Mourkem, který si občas zamňoukal a zabrblal, i když měl ptáčka velmi rád.

5/5 - (160 votes)

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..