Bylo šestého ledna. Andělka se skřítkem seděli u snídaně a jedli buchtu. Než si z ní ukrojili, měla tvar kruhu jako královská koruna.
Pokračovat ve čtení →Tři králové a konec Vánoc
Zimní pohádky
Pohádky o zimě je nejlepší číst pěkně v teple pod peřinkou. Těšíte-li se na zimu a na sníh, zimní pohádky vás jistě nezklamou. Nechybí ani vánoční pohádky, které k zimě neodmyslitelně patří. Tak jaké dobrodružství ve sněhu chcete s pohádkou zažít dnes?
Jak jsme přežili Silvestra se štěňátkem
Lucka a Jakub dostali na Vánoce štěně. Malé, milé, zlaté, všichni se z něj radovali, všichni ho obskakovali, kupovali mu hračky, nosili mu dobrůtky, mazlili se s ním. Všechno bylo super, nikdo z rodiny nepočítal, že by mohly být se štěňátkem nějaké velké problémy. Společně se po Vánocích těšili i na Silvestra.
Pokračovat ve čtení →Příběh o tučňákovi
V daleké zemi plné rampouchů, sněhu a chladu žil v jednom malém sněhobílém třpytivém iglú tučňáček jménem Lupi. Každý den si hrál ve sněhu či lovil v moři rybky, které pak ve svém ledovém iglú sám spapal. Jediné, co Lupimu opravdu chybělo, byl kamarád.
Pokračovat ve čtení →Stopy ve sněhu
Schylovalo se k tomu už dlouho. Obloha na nebi se připravovala na první sníh. Zimní vločky se chystaly v mracích, ale dávaly si pořád nějak na čas. Vykukovaly, chtěly spadnout, ale na poslední chvíli si to ještě rozmyslely. Když se v kalendáři ovšem ukázal měsíc prosinec, měly vločky volný pád povolen, ba dokonce doporučen. A tak to rozjely. Padaly a padaly a vrstvily se hezky na sebe, až celou zemi zahalila bílá pokrývka. S prvním sněhem se taky ukazovaly první stopy ve sněhu. Každý, kdo se prošel, zanechal po sobě ve sněhovém koberci svou stopu.
Pokračovat ve čtení →Sněhová vločka a Rozárka
Byla jednou jedna holčička jménem Rozárka. Kudrnatá Rozárka žila se svými rodiči a bratříčkem na hrbolatém kopci v domečku u lesa. V jeden chladný prosincový den se Rozárka vydala sáňkovat. Šla sáňkovat dolů z jejich kopce spolu s jejím bratříčkem Samíkem. Honili se ve sněhu, koulovali se, dokonce i závodili, kdo dojede první dolů na sáňkách. Sourozenci si spolu hráli celý den. Ovšem Samík byl vždycky první a lepší.
Pokračovat ve čtení →Když se nechce smrkat
A nastala zima. V kalendáři se objevil měsíc prosinec a venku začalo přimrzávat. Sem tam už spadla první vločka a sem tam se na střeše objevily první rampouchy. A někdy někde se objevil i soplíkový rampouch někomu u nosu. Například Hynkovi.
Pokračovat ve čtení →Svatý Martin vypravuje
Ahoj, děti! Jmenuji se svatý Martin a dnes vám budu vyprávět svůj příběh. Dozvíte se, proč se můj svátek slaví vínem a pečenou husou, a kde se vzaly svatomartinské rohlíčky. Ale začněme pěkně od začátku.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Zmrzlík a děti ze školy
Už byl konec února a zima pomalu končila. Přesto se ráno na trávě objevoval mráz a na chodnících zmrzlé kaluže. Na stromech žádné listí a tráva beze stopy čerstvé zeleně. Jaro se zatím nechystalo přijít, pořádný sníh nikde, zato mrazíky zdobily přírodu kolem.
Pokračovat ve čtení →Kouzelná babička
Byla jednou jedna chaloupka a v té žila milá, ale chudá rodina. Máma, táta a jejich tři děti – sestřička a dva bráškové. Bylo krátce před Vánoci a rodina neměla žádný peníz ani na vánoční večeři.
Pokračovat ve čtení →Jak si princ ze zimního království vybral princeznu
Za devatero horami a devatero řekami bylo jedno zimní království. Král a královna, kteří tam žili, byli moudří a spravedliví. Měli syna, velmi moudrého prince. Ten už byl dospělý, a tak bylo třeba, aby se oženil. Jenže princi se do toho moc nechtělo. Neznal žádnou princeznu, která by se mu líbila.
Pokračovat ve čtení →Příběh o třech Králích a ztraceném pejskovi
Za sedmero horami, za sedmero lesy, za sedmero loukami byli tři králové: Kašpar, Melichar a Baltazar. Tři králové se vydali na dlouhou cestu, aby obdarovali právě narozené dítě. Putovali lesy, poli a pouštěmi a každou chvíli pohlédli na oblohu, kde byla jasně vidět betlémská hvězda. Její záře byla úžasná a ukazovala králům směr, kterým se měli vydat.
Pokračovat ve čtení →Jak si děti přály zimu
A bylo po prázdninách. Volno v zimě uteklo jak voda a děti už zase musely do školy. Pořád se ale ještě těšily na odpolední dovádění ve sněhu. V lavicích nemohly usedět, jak moc se těšily na kopec. To ale ještě netušily, co je čeká.
Pokračovat ve čtení →Tisíc slz
Byl jednou jeden krásný mladík, který žil v hlubokém lese na horách se svou matkou, jež byla čarodějnice. Nedaleko v chaloupce žila dívka, krásná, s tváří bílou jako sníh a rty rudými jako růže.
Pokračovat ve čtení →O ztracené vločce
Taková sněhová vločka, ta má spoustu kamarádů. Ani byste nedovedli spočítat, kolik jich vlastně je. Jejími nejbližšími přítelkyněmi jsou ty vločky, které se vysypaly ze stejného mraku. Společně se drží pospolu celou cestu až na zem a i na zemi pak v závěji sněhu leží vedle sebe. Když jsou vločky spolu, jsou šťastné a spokojeně odpočívají na zemi, na střechách nebo stromech tak dlouho, jak jim to sluníčko dovolí.
Pokračovat ve čtení →Hledání první vánoční hvězdy
Existuje den v roce, na který se každý těší. V tento den jsme k sobě obzvlášť laskaví, dáváme si dárky a jíme tradiční vánoční jídla. Už víte, který je den? Ano, je Štědrý den!
Pokračovat ve čtení →