Pohádky o zimě je nejlepší číst pěkně v teple pod peřinkou. Těšíte-li se na zimu a na sníh, zimní pohádky vás jistě nezklamou. Nechybí ani vánoční pohádky, které k zimě neodmyslitelně patří. Tak jaké dobrodružství ve sněhu chcete s pohádkou zažít dnes?
Za devatero horami a devatero řekami bylo jedno zimní království. Král a královna, kteří tam žili, byli moudří a spravedliví. Měli syna, velmi moudrého prince. Ten už byl dospělý, a tak bylo třeba, aby se oženil. Jenže princi se do toho moc nechtělo. Neznal žádnou princeznu, která by se mu líbila.
Pokračovat ve čtení →
Za sedmero horami, za sedmero lesy, za sedmero loukami byli tři králové: Kašpar, Melichar a Baltazar. Tři králové se vydali na dlouhou cestu, aby obdarovali právě narozené dítě. Putovali lesy, poli a pouštěmi a každou chvíli pohlédli na oblohu, kde byla jasně vidět betlémská hvězda. Její záře byla úžasná a ukazovala králům směr, kterým se měli vydat.
Pokračovat ve čtení →
A bylo po prázdninách. Volno v zimě uteklo jak voda a děti už zase musely do školy. Pořád se ale ještě těšily na odpolední dovádění ve sněhu. V lavicích nemohly usedět, jak moc se těšily na kopec. To ale ještě netušily, co je čeká.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden krásný mladík, který žil v hlubokém lese na horách se svou matkou, jež byla čarodějnice. Nedaleko v chaloupce žila dívka, krásná, s tváří bílou jako sníh a rty rudými jako růže.
Pokračovat ve čtení →
Taková sněhová vločka, ta má spoustu kamarádů. Ani byste nedovedli spočítat, kolik jich vlastně je. Jejími nejbližšími přítelkyněmi jsou ty vločky, které se vysypaly ze stejného mraku. Společně se drží pospolu celou cestu až na zem a i na zemi pak v závěji sněhu leží vedle sebe. Když jsou vločky spolu, jsou šťastné a spokojeně odpočívají na zemi, na střechách nebo stromech tak dlouho, jak jim to sluníčko dovolí.
Pokračovat ve čtení →
Existuje den v roce, na který se každý těší. V tento den jsme k sobě obzvlášť laskaví, dáváme si dárky a jíme tradiční vánoční jídla. Už víte, který je den? Ano, je Štědrý den!
Pokračovat ve čtení →
Daleko odsud existuje pohádková říše. Je celá bílá, pokrytá sněhem. Všude, kam oko dohlédne, třpytí se sněhově bílá peřina. V téhle krajině žijí zimní draci. Jsou obrovští. Létají tiše a pozorují všechno kolem.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden sněhuláček. Byl to moc hezký a radostný sněhulák, který měl všechno rád. Pusu měl vyskládanou do širokého úsměvu z malých černých uhlíků. Na každého, kdo prošel kolem, se usmíval. Děti si kolem něj venku hrály a blížily se Vánoce. Všichni se už moc těšili, jak se večer rozzáří rozsvícený stromeček. Ale nejen na to. Těšili se na uzobávání cukroví, které společně několik posledních dní doma pekli a zdobili. Taky se moc těšili na prázdniny, na koulování ve sněhu, na hraní si dlouho do večera, na ponocování. Prostě byli šťastní.
Pokračovat ve čtení →
Sovy to v zimě vůbec nemají lehké. Myslíte si, že jen spí nebo odpočívají v teple své dutiny ve stromě? To se tedy pletete. Ano, přes den sice sovu v lese nepotkáte, vylétá až za soumraku, ale to se pak opravdu má co ohánět. Musí nastražit sluch i svůj výborný zrak a neslyšně poletovat po lese.
Pokračovat ve čtení →
Byl to den před Štědrým večerem, venku se třpytila bílá sněhová přikrývka. V ulicích bylo cítit příjemnou vůni jídla a vánočních perníků, děti si stavěly sněhuláky a lidé si zpívali vánoční koledy. Jindrovi zářila očka při pohledu na velký vánoční stromek na náměstí, ale hned posmutněl, protože si vzpomněl, že doma toho letos na Vánoce moc mít nebudou.
Pokračovat ve čtení →
Tak jsme se dočkali a přišlo to ráno, kdy nemusíme jít do školy. Žádné domácí úkoly, jen čas trávený přípravami na Vánoce. Pečení, úklid a zdobení našeho domu je povinností každé domácnosti. Nicméně jednu věc děláme nejraději. Stavění sněhuláka. Ráno otevřeme svá očka, dáme si rychlou snídani a hurá ven do sněhu.
Pokračovat ve čtení →
Byli jednou tři bratři a ti se vydali do lesa. Venku už se mělo schylovat k mrazu, ale nic se nedělo. Děti nedočkavě čekaly na první sníh, zvířátka se chtěla uchýlit k zimnímu spánku. Ale jak to měla udělat, když venku po zimě ani stopy? A tak se rozhodli, že někdo musí najít Sněhovou paní a zjistit, proč se letos zpozdila. A protože tito bratři byli nebojácní a milovali dobrodružství, tak to byli právě oni, kteří se vydali na cestu.
Pokračovat ve čtení →
Nebylo to ani tak dávno, co se odehrál příběh, který vám dnes povím. Stalo se to v kouzelné zemi, kde Ježíšek chystá dárky pro děti. Pomáhají mu malí vánoční skřítci. Ke své práci mají rádi vánoční náladu, kterou jim nosí vánoční hvězda. Je to ta nejjasnější, třpytící se hvězda na nejvyšším stromku na světě.
Pokračovat ve čtení →
Daleko v horách, až tam, kde už byl jen samý sníh a mráz, žil sněžný muž. Bydlel na tom největším vrcholku hory, pěkně schovaný v jeskyni. Z lidí ho nikdy nikdo neviděl. A tak ani nikdo nevěděl, že existuje.
Pokračovat ve čtení →
Za sedmero horami a sedmero dolinami bylo jednou jedno obrovské království. Ale navzdory všemu bohatství, které měli, život na hradě byl smutný a pochmurný, protože království bylo zakleté. Proklela ho zlá čarodějka, která začarovala Vánoce, tak aby byly bez sněhu. Rozzlobilo ji, že jako jediná nebyla pozvána na narození královy dcery Magdaleny.
Pokračovat ve čtení →