Příběh o třech Králích a ztraceném pejskovi

Za sedmero horami, za sedmero lesy, za sedmero loukami byli tři králové: Kašpar, Melichar a Baltazar. Tři králové se vydali na dlouhou cestu, aby obdarovali právě narozené dítě. Putovali lesy, poli a pouštěmi a každou chvíli pohlédli na oblohu, kde byla jasně vidět betlémská hvězda. Její záře byla úžasná a ukazovala králům směr, kterým se měli vydat.

– Rychleji, králové! – řekl Melichar ostatním králům – Nevíme, jak dlouho bude betlémská hvězda zářit. 

A tak králové zrychlili. Šli rychle přes poušť, pole a lesy až na cestě potkali plačící dívku. 

– Děvčátko, co se stalo, proč pláčeš? – zeptal se Kašpar

– Můj pejsek se utrhl z vodítka a já ho nemůžu najít… – řekla dívka a utírala si slzy.

– Jak se pes jmenuje? – zeptal se Melichar

– Áres.

Tři králové se na sebe podívali a už věděli, že musí pomoci Área najít. Rozdělili les na sektory a každý ze tří králů se vydal hledat jiným směrem.

Po několika minutách volání a prohledávání okolí zaslechl Baltazar psí štěkot. Vydal se tím směrem a uviděl zvíře zamotané do osidel, které v lese zanechal velmi zlý člověk – pytlák. 

– Už, už to bude, uklidni se, pomůžu ti – a uvolnil Áreovi tlapy.

Dívka měla obrovskou radost, že jí tři králové pomohli najít a osvobodit Área, protože se bála, že už ho nikdy neuvidí. Tři králové se vrátili, aby pokračovali v cestě s myšlenkou, že jsou správnými lidmi na správném místě, protože bylo jasné, že by holčička nezvládla hledání zvířete sama v rozlehlém temném lese. 

Tato krátká zastávka je na jejich cestě nezastavila. Betlémská hvězda dokonce začala zářit jakoby jasněji, jako poděkování za jejich dobrý skutek. Na světě jsou špatní lidé, například pytláci, kteří dělají špatné věci, a jen dobří lidé to mohou napravit konáním dobrých skutků.

👉 Tři králové a konec Vánoc z cyklu Andělka a vánoční skřítek