Bylo šestého ledna. Andělka se skřítkem seděli u snídaně a jedli buchtu. Než si z ní ukrojili, měla tvar kruhu jako královská koruna.
„Hele, něco tu mám,“ ukazoval skřítek na svůj kus buchty na talíři.
„To je penízek. Stal ses králem. Teď můžeš psát nad dveře písmena s křížky.“
„Proč?“
„Abys je ochránil před zlou mocí.“
„Zase pověra, že jo?“ ušklíbnul se skřítek.
„Jo.“
Dopoledne odstrojili stromeček, protože na Tři krále Vánoce končí.
„Andělko, pojď se podívat ven. Někdo počmáral všechny dveře ve vesnici. I ty naše,“ volala maminka.
Andělka se plácla do čela. Kdo jiný to mohl udělat než ten vánoční popleta skřítek?! Na všech dveřích byly křížky, ale ne ty správné jako mají v kostele, ale takové, jaké se dělají ve hře piškvorky. A mezi nimi stála slova: „BYL JSEM TU! KRÁL.“
„Skřítku?“ volala Andělka malého nezbedu. „Ty jsi to nepochopil. Tam nemáš psát, že jsi král. Ale písmena K † M † B † s křížky jako mají v kostele. Takhle,“ a napsala mu to na papír.
„A to je jako co to KMB? Krásnej, malej, bohatej? To jsem,“ culil se skřítek.
„Ne. Když jsem byla ještě menší, myslela jsem si, že se tam podepisují králové, protože se jmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar. Ale děda mi pak vysvětlil, že to je latinsky: Kristus ať obydlí žehná, jakože ho má ochraňovat.“
„Aha.“
„A ty křížky nejsou plusy, ale křížky, jako jsou v kostele.“
„Tak já to zas přepíšu,“ brblal skřítek.
„Nemusíš. Pojď, uklidíme ozdoby na příští rok.“
A tak Andělka se skřítkem došli do sklepa, kde uklidili krabice.
„No a já už taky musím jít,“ povídal najednou skřítek.
„Ale proč?“
„Jsem vánoční skřítek. Vánoce jsou u konce. Každá pohádka má mít dobrý konec, ne? Vrátím se k tobě zas na Vánoce. A tentokrát udělám krásný Vánoce já tobě. Bereš?“
„Jasně že jo. Ale bude se mi moc stýskat,“ povídala Andělka.
„Mě taky, Anďo. Ale musím to všechno naučit ostatní skřítky. A přečíst jim tu pohádku.“
Skřítek se protáhl skulinou v okně a i s knížkou zmizel mezi poletujícími vločkami.
Špatná mluvená pohádka je přiřazena
Díky moc za komentář, alespoň mám jistotu, že to někdo poslouchá 🙂 Opraveno.
Každý den posloucháme, čteme , čekáme jestli tam bude nová.. 🙂
Pěkné vyprávění. Děkujeme :))
Moc děkujeme. Cely adventní příběh byl skvělý. Děti si jej moc uzily a každý den se na pohádku těšily.
Moc děkujeme za pohádky. Zhruba před rokem mi někdo krátké pohádky doporučil a já si zde oblíbila hlavně ty od paní Dity. Syn je miloval také a chtěl je číst pořád dokola. Nyní jsem sem opět zavítala a s úžasem hledím na adventní pohádky, které jsou překrásné. Nádherně vysvětlují tradice. Děkuji moc! Za čtvrt roku ještě synovi díky Vám představím i Velikonce.
To jsem nevěděli, že to není Kašpar + Melichar + Baltazar. Poučné i pro rodiče :)!