Pohádky o zimě je nejlepší číst pěkně v teple pod peřinkou. Těšíte-li se na zimu a na sníh, zimní pohádky vás jistě nezklamou. Nechybí ani vánoční pohádky, které k zimě neodmyslitelně patří. Tak jaké dobrodružství ve sněhu chcete s pohádkou zažít dnes?
Armida se vydala hledat ledového tygra, čaroděje, který jediný mohl z její země sejmout kletbu a vyčarovat znovu jaro. Jenže jeho zámek byl daleko a před ní se táhla bílá a nekonečná pole plná sněhu. Armida byla zmrzlá na kost, vítr se do ní opíral a brzdil ji a k tomu se ještě bořila do sněhu, který každým okamžikem připadával.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království, ve kterém žili král a královna. Těm se narodila holčička. V noci, jak už to tak chodí, se objevily u její kolébky dvě sudičky.
Pokračovat ve čtení →
Každý rok se střídají čtyři nádherné roční období, avšak každé je jiné. Každé období nás okouzlí svými kouzly na tři měsíce a poté se uloží k spánku. Každý rok se však budí, aby nám ukázalo svá kouzla, kterými promění naši zemi v něco neuvěřitelného. A my máme právě kouzelné léto.
Pokračovat ve čtení →
Víte o tom, že Zima měla dceru? Ta dcera se jmenovala Fujavice. Byla to krásná holka s bílou pokožkou a dlouhými bílými vlasy. Oblečené měla dlouhé šaty poseté vločkami.
Pokračovat ve čtení →
V pátek si chlapci o přestávce povídali o tom, co budou dělat o víkendu. Jeden se chystá do kina, druhý půjde bruslit, třetí jede na výlet. „A ty děláš o víkendu co?“ zeptali se chlapci Robina. Robin se zamyslel a váhal s odpovědí.
Pokračovat ve čtení →
Katka byla milá, zlatá holčička, která nosila mašličky a pěkné sukýnky. Ráda zpívala a pěkně malovala. Jednoho dne v lednu překvapila své spolužáky, když na otázku paní učitelky, co by chtěla v životě zažít, odpověděla: „Já bych se alespoň jednou chtěla svézt na traktoru, který odhrnuje sníh.“
Pokračovat ve čtení →
Za lesem na velkém zamrzlém rybníku se v zimě odehrála jedna velká událost. Důležitý hokejový zápas. Hrála proti sobě dvě zajímavá družstva. Na jedné straně byly lišky a na druhé medvědi. Všichni tvrdě trénovali. Učili se nahrávky, rychle bruslit a zatáčet.
Pokračovat ve čtení →
Bylo šestého ledna. Andělka se skřítkem seděli u snídaně a jedli buchtu. Než si z ní ukrojili, měla tvar kruhu jako královská koruna.
Pokračovat ve čtení →
Lucka a Jakub dostali na Vánoce štěně. Malé, milé, zlaté, všichni se z něj radovali, všichni ho obskakovali, kupovali mu hračky, nosili mu dobrůtky, mazlili se s ním. Všechno bylo super, nikdo z rodiny nepočítal, že by mohly být se štěňátkem nějaké velké problémy. Společně se po Vánocích těšili i na Silvestra.
Pokračovat ve čtení →
Schylovalo se k tomu už dlouho. Obloha na nebi se připravovala na první sníh. Zimní vločky se chystaly v mracích, ale dávaly si pořád nějak na čas. Vykukovaly, chtěly spadnout, ale na poslední chvíli si to ještě rozmyslely. Když se v kalendáři ovšem ukázal měsíc prosinec, měly vločky volný pád povolen, ba dokonce doporučen. A tak to rozjely. Padaly a padaly a vrstvily se hezky na sebe, až celou zemi zahalila bílá pokrývka. S prvním sněhem se taky ukazovaly první stopy ve sněhu. Každý, kdo se prošel, zanechal po sobě ve sněhovém koberci svou stopu.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Rozárka. Kudrnatá Rozárka žila se svými rodiči a bratříčkem na hrbolatém kopci v domečku u lesa. V jeden chladný prosincový den se Rozárka vydala sáňkovat. Šla sáňkovat dolů z jejich kopce spolu s jejím bratříčkem Samíkem. Honili se ve sněhu, koulovali se, dokonce i závodili, kdo dojede první dolů na sáňkách. Sourozenci si spolu hráli celý den. Ovšem Samík byl vždycky první a lepší.
Pokračovat ve čtení →
A nastala zima. V kalendáři se objevil měsíc prosinec a venku začalo přimrzávat. Sem tam už spadla první vločka a sem tam se na střeše objevily první rampouchy. A někdy někde se objevil i soplíkový rampouch někomu u nosu. Například Hynkovi.
Pokračovat ve čtení →
Ahoj, děti! Jmenuji se svatý Martin a dnes vám budu vyprávět svůj příběh. Dozvíte se, proč se můj svátek slaví vínem a pečenou husou, a kde se vzaly svatomartinské rohlíčky. Ale začněme pěkně od začátku.
Pokračovat ve čtení →
Už byl konec února a zima pomalu končila. Přesto se ráno na trávě objevoval mráz a na chodnících zmrzlé kaluže. Na stromech žádné listí a tráva beze stopy čerstvé zeleně. Jaro se zatím nechystalo přijít, pořádný sníh nikde, zato mrazíky zdobily přírodu kolem.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna chaloupka a v té žila milá, ale chudá rodina. Máma, táta a jejich tři děti – sestřička a dva bráškové. Bylo krátce před Vánoci a rodina neměla žádný peníz ani na vánoční večeři.
Pokračovat ve čtení →