Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Byl jednou jeden kluk. Říkali mu Kami. Kami měl deset let. Nežil ale na Slovensku, nýbrž v Africe. Víte, kde je Afrika? Tam daleko, až na rovníku. Bývá tam pořád teplo, svítí tam pořád slunce. Lidé tam neznali sníh. Až jednou… Jednoho dne se probudili do podivného rána.
Pokračovat ve čtení →
V dětském pokoji chlapečka Míši bychom kromě knížek, hraček či plyšáků našli i různé postavičky superhrdinů. Ty ležely na poličce a usmívaly se na celý pokoj. Spiderman uměl střílet „pavučinky“ z ruky a létat a Superman zase uměl po stisku knoflíku létat a vydávat různé zvuky.
Pokračovat ve čtení →
Existují ptáci, kteří mají rádi zimu. Přilétávají vždy, když nasněží. Vůbec je sníh nestudí. Už jsi je určitě viděl. Jsou to vrány. Jednou v zimě přiletěly i do naší vesnice.
Pokračovat ve čtení →
Jožka byl hodný kluk. Měl ale jeden ošklivý zlozvyk. Velmi často lhal. Byly to sice neškodné lži, ale i tak to byly lži a lhát se, jak říkala paní učitelka, nesmí. Proto se rozhodl, že si dá na Nový rok jedno pěkné předsevzetí – ať to stojí, co to stojí, nikdy už nikomu nezalže.
Pokračovat ve čtení →
„Fííí! Jupííí! Fííí!!!“ ozývalo se na zasněženém kopci. Byla noc. Tma jak v pytli. Všude úplné ticho. Jen ze svahu, na kterém přes den sáňkovaly děti, doznívalo něčí skotačení a radost. Blízko kopce bydlel Jáchym. Černovlasý klučina s černýma očima a zářivým úsměvem. V tu noc taky slyšel to povykování z kopce.
Pokračovat ve čtení →
Denis na Štědrý den mámě vždy usilovně pomáhal. S vařením, s výzdobou, ale také s prostíráním stolu. Zajímalo ho, proč vždy prostírají talíře a příbory pro čtyři, když jsou na Vánoce jen tři. Máma, táta a on.
Pokračovat ve čtení →
V našem paneláku bydlela jedna holčička, jmenovala se Elenka. S Elenkou jsem se setkala před jedním obchodem v polovině prosince. Dívala se do vyzdobeného výkladu a mračila se. Když jsem se jí zeptala, proč se mračí, odpověděla mi, že ona Vánoce neslaví. Neslavit Vánoce? A to se dá? To se může? Proč?
Pokračovat ve čtení →
Všechno to začalo písemkou z matiky, kterou Marek nechtěl psát. Koupil si tedy nanuk a v zimě ho vesele lízal. Nejprve jeden. Potom druhý. A pak třetí. Druhý den ho bolelo v krku, měl rýmu a horečku. Byl nemocný! Podařilo se!
Pokračovat ve čtení →
Byl pěkný letní den, sluníčko svítilo a na mýtince za lesem se vyhřívala liška Amálka. Užívala si teplých paprsků a přemýšlela, čím by se mohla zabavit, když vtom ji napadlo, že dlouho nebyla u své babičky, lišky Bystroušky. Babička bydlela nedaleko v hustém lese, a tak se za ní Amálka hned vydala.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden včelí úl, ve kterém bydlela i včelka Žofinka. Jednoho dne se včely dohodly, že půjde Žofinka do školky, aby si našla nové kamarády. Žofinka se moc těšila, protože nic jiného než včelí úl a jeho okolí zatím neznala. Když ráno přiletěla do školky, přivítal ji pan učitel Jezevec a další zvířátka – zajíček Ferda, lištička Amálka a méďa Brumla.
Pokračovat ve čtení →
Pejsek s kočičkou si chtěli venku zahrát s dětmi, ale žádné děti venku nebyly.
Pokračovat ve čtení →
Adam byl velmi milý a hodný kluk. Se vším doma pomáhal, byl poslušný a nenáročný, nikdy se kvůli ničemu nezlobil. Jen jedna věc ho trápila. Jeho jméno. Adam měl totiž svátek 24. prosince, na Vánoce, a tehdy se slavily Vánoce, a ne jeho svátek. Neměl dort ani dárky, ani žádnou oslavu, ba dokonce si na něj nikdo ani nevzpomněl. Rozhodl se proto, že si změní jméno.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na příběh o letadélku Rychlíkovi? Letadélko bylo sice maličké, ale toužilo po tom, aby jednoho dne mohlo letět vysoko v oblacích jako velká letadla. Když si tak letělo oblohou, na křídle mu přistála malá vlaštovka jménem Mimi.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, jak už všichni víme, v pohádkách je možné všechno. Všechno, co nám jen naše fantazie dovolí. V pohádkách najdeme čarodějnice, velké příšery či létající draky, narazíme i na mluvící auta či letadla. A dnes si povyprávíme příběh o jednom zvědavém letadélku, které zažilo dobrodružství jako žádné jiné. Letadlo jménem Rychlík nebylo nijak velké ani hlasité jako dopravní letadla.
Pokračovat ve čtení →
V daleké vesnici stál malý domek. Bydlela v něm holčička s huňatým pejskem. Jmenovala se Janička. Černovlasé děvčátko s hnědýma očima a krásným úsměvem. Jenže právě teď byla smutná. Stála na chodníku před svým domečkem a v ruce držela vodítko pro svého pejska. Ten věrně seděl vedle ní. Oba se koukali na dům a tvářili se posmutněle.
Pokračovat ve čtení →