Nikolka byla malá culíkatá holčička se světlými vlásky. Lidé ji měli rádi a ona je taky. Líbilo se jí, když mohla dělat lidem radost a bavit je. Od malička milovala kouzelnické show a tuze moc toužila stát se známou kouzelnicí.
Pokračovat ve čtení →Pohádky o dětech
Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.

Jak bludička Julie zabloudila
Když černá tma zahalila les, noc co noc ze svých úkrytů vylétávaly tajemné bludičky, které sváděly kolemjdoucí z cest. Jakmile se někdo ocitl kolem bažin a močálů, bludičky se daly do práce. Poletovaly nad močálem, svítily a vesele si zpívaly:
Pokračovat ve čtení →Malá pekařka Hanka
Byla jednou jedna malá veselá holčička jménem Hanka. Ale netrávila svůj čas u počítače ani s panenkami – místo toho byla nejraději s maminkou v kuchyni. Když nebyla ve škole, společně pekly nejrůznější chutné koláče a z jejich kuchyně se linula sladká vůně. Nejedna pekárna nebo cukrárna by jim mohla závidět.
Pokračovat ve čtení →Jak Adélka dostala své indiánské jméno
U široké řeky na kraji lesa žili indiáni. Ráno se v lese z trávy zvedala mlha a vzduch voněl kouřem z uhasínajících ohnišť, která celou noc dopřávala teplo všem lidem z kmene. Měli tam své domy, rodiny i zvířata.
Pokračovat ve čtení →Pohádka o bouřce
Bouřka – to je přehlídka elektřiny. I když elektriku kolem sebe nevidíme, je všude. Neschovává se jenom v zástrčce nebo v kabelech, její malé náboje dřímají ve všech věcech. O těch malých nábojích, těch neviditelných bleskáčcích, je tato pohádka.
Pokračovat ve čtení →Odvážná Anitů
V jednom údolí obklopeném horami byla indiánská vesnice. Nebyla ani velká, ani malá, ale tak akorát, aby se tam všem obyvatelům žilo dobře. Z jedné hory tryskal pramen, který se měnil v řeku. Ta se táhla dolů do údolí, kde tvořila jezero.
Pokračovat ve čtení →Fotbalový zápas
Bylo slunečné sobotní odpoledne a fotbalové hřiště bylo plné hluku a dětského smíchu. Dnes měl chlapeček jménem Kristián další fotbalový zápas. Byl opravdu dobrý fotbalista a tvrdě trénoval – jak na trénincích, tak i doma s tatínkem na zahradě. Kiko, jak mu všichni říkali, byl ale nervózní.
Pokračovat ve čtení →Jasmínka a její osud
Kdysi v malé, ale zato překrásné zemi žil král se svou královnou. Královna měla potíže otěhotnět, ale nakonec se jim přece jen – snad štěstím či zázrakem – podařilo počít dítě. Jedné zimní noci, za úplňku, přivedla královna na svět dcerušku. Pojmenovali ji Jasmínka.
Pokračovat ve čtení →Pohádka o robůtkovi na výrobu čokolády
Sluníčka bylo čím dál víc a vylákalo ven i starého pana vědce, který seděl před svým domem na oblíbené lavičce a vyhříval se. Vedle něj seděl malý Jiřík, který panu vědci vyprávěl, jak se mu v noci zdál sen o čokoládě.
Pokračovat ve čtení →Natálka bruslí
Jedno mrazivé zimní ráno dostal tatínek malé Natálky nápad. Protože jeho dcera dostala k Vánocům brusle na led, po kterých tolik toužila, půjdou si je dnes spolu vyzkoušet. Jezero zamrzlo a byl ten pravý čas naučit se bruslit.
Pokračovat ve čtení →Dobrodružství na sáňkách
Byl mrazivý prázdninový den a město právě pohltila čerstvá sněhová pokrývka. Lednové slunce se třpytilo na zasněžených kopcích a cestách a vnášelo do města kouzelnou atmosféru. Tento den byl ideální na sáňkování!
Pokračovat ve čtení →Pololetní vysvědčení
V den, kdy si měli žáci převzít pololetní vysvědčení, Pepíka neobyčejně silně bolel žaludek. Nebo že by to bylo spíše svědomí? Svým rodičům totiž neřekl, že z matiky bude mít čtyřku. Všelijak se vymlouval a chtěl, aby ho rodiče nechali doma. No ti nesouhlasili. Jen ať pěkně jde pro vysvědčení a pak po obědě půjdou k lékaři.
Pokračovat ve čtení →Daníkova dobrodružná cesta
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →O nešťastném pejskovi mopsíkovi
V jednom městě se toulal malý psíček. Patřil k plemeni mops, takže byl takový malý, baculatý, měl krátké nožičky, silné tělíčko, krátký čumáček a velké kulaté oči. Neměl žádné jméno, protože nikomu nepatřil. A nikdo ho ani nechtěl. Toulal se městem sám.
Pokračovat ve čtení →Novoroční přání
Byl Silvestr a malý Dominik se už nemohl dočkat oslavy Nového roku. Budou hrát hry a společně se bavit. Jako každý rok s tatínkem zdobili obývací pokoj světýlky, barevnými balónky a nápisy„Šťastný Nový rok!“. Vzduchem se nesla radost a každý se těšil na silvestrovské oslavy a nadcházející Nový rok.
Pokračovat ve čtení →













