Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Byl jednou jeden les a v tom lese jeskyně. Tu obývala spokojená loupežnická rodina. Silný, statečný a široko daleko proslulý táta loupežník. Všechny bohaté a urozené dámy a pánové se báli k lesu jen přiblížit, aby ho náhodou nepotkali. O domácnost a hlavně o věčně hladového loupežníka se starala jeho žena Anička.
Pokračovat ve čtení →
Zdenička, Milánek, Anička a Honzík byli nejen spolužáci, ale bydleli také v jedné ulici. Často si spolu hrávali, běhali a vymýšleli nejrůznější výpravy.
Pokračovat ve čtení →
Byl podzimní den, kdy už zubaté sluníčko nehřálo tak jako dřív, a dvojčata Péťa a Páťa se jako každý den chystala do školy. Moc se jim nechtělo, ale maminka jim připravila chutnou svačinu a doprovodila je až ke školní bráně. Dívky si sedly na svá místa ve třídě a čekaly na paní učitelku. Ta však dnes do třídy přinesla zajímavou zprávu.
Pokračovat ve čtení →
„Nech ty nehty!“ opakovala maminka už více než po sté. Ale malá Magdalenka si stále křoupala a okusovala své prsty.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna maličká chaloupka, ve které bydleli dědeček s babičkou. Žili tam velmi šťastně a spokojeně. Měli před chaloupkou překrásnou zahrádku, na které oba pracovali. Rostlo v ní plno ovocných stromů a pestrého kvítí.
Pokračovat ve čtení →
Lukášek miloval vesmír a všechno, co s ním souviselo. Jeho dětský pokoj byl plný hraček ve tvaru planet, na posteli měl dokonce povlečení s planetami a na zdi visely plakáty raket a slavných astronautů. Každou noc mu nad postelí svítily žluté třpytivé hvězdičky, které mu pomáhaly usnout.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese bylo obří mraveniště, které se tyčilo do výšky jednoho a půl metru. Na první pohled vypadalo klidně. Skoro tak, jako by v něm vůbec nikdo nebydlel. Ale kdybyste se, děti, podívaly dovnitř, viděly byste každodenní šrumec pracovitých mravenců. Ne nadarmo se o místech, kde je velký shon, hluk a pilná činnost, říká, že je to jako v mraveništi. Tak to šlo v mraveništi den za dnem, každý měl svůj úkol.
Pokračovat ve čtení →
V jednom domečku žili holčička Nikolka a chlapeček Pája. Byly to moc milé a veselé děti. Ze všeho nejradši se usmívaly, tancovaly, poskakovaly a zpívaly veselé písničky. Každý, kdo je viděl, se musel usmívat také.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed ničeho ležela jedna krásná indiánská osada. Chybět nesměl samozřejmě náčelník kmene Hrdý bizon. Kromě něj tady bylo ale také mnoho rodin, mladých indiánů a indiánek. O zábavu se všem ale staral 5letý Malý vlk.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Adrianka a ta měla svoji panenku s hnědými vlásky a modrýma očima. Nosila ji všude s sebou. Hrála si s ní ve vaně, na pískovišti i na houpačce. Chodila s ní spát a ráno s ní vstávala do školky. Jednoho dne, když byly s maminkou na procházce, však panenku zapomněla na hřišti. Bylo to tak nečekané!
Pokračovat ve čtení →
Když zajde sluníčko a nebe zahalí černá deka, je to znamení, že by se mělo jít spát. Všude je ticho, jen sem tam někde zazní malinké cinknutí, když vyjde malá hvězdička. Dětské pokojíčky se zhasnou a ozývá se z nich pravidelné oddechování. Právě v tuto chvíli se do oken dětí začínají dívat malí noční skřítkové. Jsou to takoví stříbrní mužíčci, kteří kontrolují dětská přání.
Pokračovat ve čtení →
Adam jezdil rád o prázdninách k babičce na chalupu. Občas pomáhal babičce na zahradě sbírat maliny nebo zalévat květiny, odpoledne pak běhal po venku, po lese i okolních loukách a večer si sedli s babičkou do pergoly, odkud měli krásný výhled na les. Jednoho večera, když zapadalo slunce, se obloha zvláštně rozzářila, mezi stromy se začala mihotat světýlka a vypadalo to, jako by tam někdo rozvěsil malé lucerničky.
Pokračovat ve čtení →
Katka a Radka byly sestry, které každé léto trávily u své babičky na vesnici. Babička měla starý domeček obklopený zahradou plnou voňavých bylinek, slunečnic a ovocných stromů. Každé ráno je budil zpěv ptáků a vůně čerstvě upečeného chleba.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →
Nikolka byla malá culíkatá holčička se světlými vlásky. Lidé ji měli rádi a ona je taky. Líbilo se jí, když mohla dělat lidem radost a bavit je. Od malička milovala kouzelnické show a tuze moc toužila stát se známou kouzelnicí.
Pokračovat ve čtení →