Malenka

Kdysi dávno žilo jedno malé krásné děvčátko. Byla malinkatá asi jako palec, tak se jí začalo říkat Malenka. Spávala v ořechové skořápce, kterou si vystlala měkkým chmýřím, aby ji tvrdá skořápka nikde netlačila. Přikrývala se listem, který ji skoro celou zahalil.

Pokračovat ve čtení →

O dvanácti měsíčkách

Byla jednou jedna matka a ta měla dvě dcery. Holena byla její vlastní dcera a druhá dcera Maruška byla nevlastní. Matka měla raději svou vlastní dceru Holenu. Maruška byla přeci jen nevlastní. Vyrostlo z ní krásné děvče a to matka těžce nesla. Její vlastní dcera totiž vůbec krásná nebyla. Díky Maruščině kráse jí matka a Holena ubližovaly. Maruška se musela starat o domácnost a zvířata. Ty dvě nehnuly ani prstem.

Pokračovat ve čtení →

Princezna na hrášku

Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.

Pokračovat ve čtení →

Ovčák a trpaslík

Před mnoha a mnoha lety žil jeden chudý ovčák a ten měl sedm oveček, které každý den pásal na vysoké hoře. Jako každý jiný den se ovčák vydal napást ovečky na vysokou horu. Sledoval okolí, opřel se o svou hůl a zasnil se, jaké by to bylo, kdyby všude kolem nepanovala taková drahota. Jak by své děti každý den dosyta nakrmil. V tu chvíli se odněkud vynořil maličký mužíček v červené čapce a s dlouhou bradou.

Pokračovat ve čtení →

Sněhurka a sedm trpaslíků

Žila jednou jedna krásná dívka jménem Sněhurka. Bohužel jí umřela maminka ještě když byla malá, ale tatínek neotálel a zanedlouho se znovu oženil. Sněhurčina nová macecha byla sice krásná, ale zlá. Neustále se jen strojila, fintila, líčila a dívala se do svého podivného zrcadla, které mluvilo. Pokaždé když se v něm prohlížela, pyšně se ho zeptala: „Pověz mi zrcadlo, kdo je v celém království nejkrásnější?“ 

Pokračovat ve čtení →

O Červené Karkulce

Žila jednou jedna hodná a milá dívenka. Všichni ji měli velice rádi a ze všech nejvíce maminka s babičkou. Babička jí ušila červený čepeček a podle něj jí začali říkat Červená Karkulka. Babička bydlela na samotě u lesa, kde široko daleko nebyla žádná jiná chaloupka. Babička se tam starala o lesní zvířátka.

Pokračovat ve čtení →

Lev a myš

Mocný lev a král džungle si po vydatném jídle lehl a odpočíval. Po chvíli mu před nosem proběhla malá myška. V tu chvíli se lev probudil a zlostně zařval, vymrštil tlapu a myšku chytil. Svou silou jí chtěl rozdrtit za to, že ho vyrušila ze spánku. „Zadrž, mocný králi zvířat,” zapištěla myška.

Pokračovat ve čtení →

O princezně, která všechno viděla

Krásná princezna žila na královském zámku až na samém vršíčku věže, kde byl prostorný pokoj s dvanácti okny. Každé z oken jí nabízelo kousek výhledu na svou říši a z posledního dvanáctého okna vidí celou svou říši a co se děje na ní i pod zemí. Královská dcera se rozhodla, že jejím manželem a králem se stane ten muž, který se dokáže schovat tak, aby ho nenašla.

Pokračovat ve čtení →

Tři motýlci

Byli jednou tři motýli, jeden bílý, druhý červený a třetí žlutý. Měli krásnou zábavu, létali a hráli si ve slunečních paprscích. Na louce kvetly krásné květiny a motýlci přelétali z jedné květiny na druhou. Tato činnost je natolik bavila, že nebyli ani trochu unavení. V dálce však začalo hřmít a než se stihli schovat do bezpečí, smáčel jim déšť křídla.

Pokračovat ve čtení →
Nahoru