Víla Hruštička

Byla jednou jedna malá holčička Darinka, která měla moc ráda ovoce a zeleninu.
Jednoho rána vyběhla na zahradu a utrhla si zlatavou hruštičku. Ale, co se to stalo? Najednou stojí na prosluněné louce. A tu k ní přichází krásná paní, do zlata oblečená. ,,Dobrý den, Darinko, já jsem víla a říká se mi Hruštička. Jsem ochránkyní všech hrušek a ty jsi právě jednu začala jíst. Jak ti chutná?” ,,Je moc dobrá, děkuji. nezlobíte se, že jsem ji utrhla?” zarazila se Darinka. Pokračovat ve čtení →

Jak se štěňátko vydalo do světa

Byla jednou jedna veselá rodina se dvěma dětmi, která si pořídila štěňátko. Dali mu jméno Charlie. Děti se o štěňátko pečlivě staraly a doslova si ho zamilovaly, jenže štěňátko to vidělo poněkud jinak. Od svého příchodu totiž muselo neustále poslouchat nějaké povely. „Sedni! Lehni! Pac!“, křičely na něj neustále děti, až mu to uši trhalo. Pokračovat ve čtení →

Zlá čarodějnice

Uprostřed temného lesa v chaloupce s doškovou střechou žila stará zlá čarodějnice. Pocestné lákala do svého obydlí a tam je mámila kouzelným lektvarem. Pak si je uvařila ve velkém kotli a snědla. Jednoho dne jel okolo tovaryš Jíra. Toho si nemohla nevšimnout čarodějnice. Jak se blížil k její chaloupce, začala jej zvát k sobě na pečínku. Pokračovat ve čtení →

O starém klobouku

Byla jednou jedna dáma a ta měla moc ráda klobouky. Měla jich plnou skříň a každý den ráno si z nich vybírala ten, který jí nejvíc slušel k oblečení. A že to nebylo lehké! Ve skříni totiž byly klobouky velké i malé, úzké i široké, klobouky různých barev a tvarů. A dáma si každou chvíli přinesla další.Pokračovat ve čtení →

O líné Evuli

Panímáma Nováková měla dvě děti – syna Petra a dceru Evu, které nikdo z vesničanů neřekl jinak než Evule. Jak začala válka, Petr musel narukovat. Po měsíci padl hrdinně v boji. Panímámě Novákové zůstala jen dcera. Zatímco Petr ji ve všem pomohl, Evule celý den ležela v posteli a svou mámu jen sekýrovala, co jí má přinést a udělat. Tak to trvalo několik let.

Pokračovat ve čtení →

Dědeček Hříbeček

Jednoho krásného rána vypravil se Marek s tatínkem do lesa na houby. Od maminky dostal košík, pití a svačinu a mohli vyrazit. V lese to krásně vonělo, byl tam příjemný chládek a plno hub. Ale jakých, samé muchomůrky, holubinky a hříbek ani jeden. Mareček se těšil na slíbenou smaženici, a tak se velice zlobil. Jak tak procházel mezi muchomůrkami, schválně jednu odkopl.
„Teda Marku, co to děláš?” zjevil se před ním dědeček Hříbeček.

Pokračovat ve čtení →

Botky pro žabku

Byla jednou jedna žabka. Jmenovala se Parádilka. Ona se tuze ráda parádila. Než vyšla ven ze své tůňky, musela mít krásně zelený šat a nějaký krásně blýskavý šperk. Žabák s žábou neměli radost, že se jejich dcerka takhle fintí, ale nic proti tomu nezmohli. Parádilka byla tak zahleděná do sebe a své krásy, že si nevšimla, jak jsou z ní její rodiče nešťastní.Pokračovat ve čtení →

Nahoru