O líné Evuli

Panímáma Nováková měla dvě děti – syna Petra a dceru Evu, které nikdo z vesničanů neřekl jinak než Evule. Jak začala válka, Petr musel narukovat. Po měsíci padl hrdinně v boji. Panímámě Novákové zůstala jen dcera. Zatímco Petr ji ve všem pomohl, Evule celý den ležela v posteli a svou mámu jen sekýrovala, co jí má přinést a udělat. Tak to trvalo několik let. Pokračovat ve čtení →

Dědeček Hříbeček

Jednoho krásného rána vypravil se Marek s tatínkem do lesa na houby. Od maminky dostal košík, pití a svačinu a mohli vyrazit. V lese to krásně vonělo, byl tam příjemný chládek a plno hub. Ale jakých, samé muchomůrky, holubinky a hříbek ani jeden. Mareček se těšil na slíbenou smaženici, a tak se velice zlobil. Jak tak procházel mezi muchomůrkami, schválně jednu odkopl.
„Teda Marku, co to děláš?” zjevil se před ním dědeček Hříbeček.

Pokračovat ve čtení →

Botky pro žabku

Byla jednou jedna žabka. Jmenovala se Parádilka. Ona se tuze ráda parádila. Než vyšla ven ze své tůňky, musela mít krásně zelený šat a nějaký krásně blýskavý šperk. Žabák s žábou neměli radost, že se jejich dcerka takhle fintí, ale nic proti tomu nezmohli. Parádilka byla tak zahleděná do sebe a své krásy, že si nevšimla, jak jsou z ní její rodiče nešťastní.Pokračovat ve čtení →

Jak se sluníčko s měsíčkem nepohodlo

To, že každý den na obloze svítí sluníčko a každou noc měsíček, ví každé dítě. Však už se to takhle střídá od pradávna. Jednou si ale sluníčko řeklo, že se s měsíčkem o oblohu dělit nebude a rozhodlo se na obloze zůstat i v noci. Jenže to si měsíček nenechal líbit a se sluníčkem se začal hádat. A jak se ti dva na obloze hádali a přetahovali, dole na zemi bylo hotové pozdvižení. Chvíli byl den, chvíli zase noc, chudák kohoutek každou chvíli vítal svým kokrháním nový den a zmatená zvířátka oblohu jen smutně pozorovala. Naštěstí si ale příroda vždy nějak poradí, a tak na pomoc přišly mráčky, které zahalily celou oblohu do ocelově šedé barvy. Zanedlouho začalo pršet a zvířátka se musela jít před deštěm schovat. A když ti dva neposedové na obloze zjistili, že jim nikdo nevěnuje pozornost, hádat se přestali. Potom sluníčko pustilo na oblohu měsíček a společně s ostatními zvířátky se uložilo ke spánku.

Skřítek Lesnínek

Byla jednou jedna hezká holčička Martinka, která moc ráda chodila do lesa. Jednou si zase hrála v lese, běhala, křičela, smála se a jak tak běžela, najednou před ní stojí malý mužíček v zeleném oblečení z listí a hrozí na ni prstem: ,,Teda Martinko, to se nedělá, křičet v lese, plašit zvířátka. Copak doma můžeš takhle řádit?Pokračovat ve čtení →

Nahoru