Březový proutek

Žila jednou jedna matka a ta byla tolik chudá, že často pro sebe a svého syna nemohla uvařit ani obyčejnou polévku. Jednoho dne došlo i dříví. Proto poslala žena svého syna do lesa. Požádala ho, aby donesl alespoň trochu roští na přihřátí polévky. Nenechal se dvakrát pobízet a vyrazil. Sbíral roští i tvrdé dřevo tak usilovně, až mu pot kapal s čela.

Pokračovat ve čtení →

Žabí král

Už dlouho tomu je, kdy v jednom království vládl starý král a ten měl překrásnou dcerku., o které si povídali lidé v celém království. Princezna si svého mládí a krásy užívala, zpívala a dováděla se svými kamarády na královské zahradě. Za horkých letních dnů chodila nejraději sama k lesu, kde si pod starou lípou hrála se svou zlatou koulí. U staré lípy se třpytila průzračná studánka, ke které se princezna posadila a zahleděná se do ní dívala.

Pokračovat ve čtení →

Liška a vrána

Hladová liška se potulovala po kraji, ale nikde nic nemohla najít k snědku.“ Kdybych tak někde sehnala kousek sýra“, řekla si liška. V tu chvíli se nad ní objevila vrána a kroužila s pěkným kouskem sýra, který právě ukradla z okna v nedalekém domě. Posadila se na větev a na lahodném kousku sýra si začala pochutnávat.

Pokračovat ve čtení →

O Palečkovi

Byli dva manželé a ti žili sami. Tolik si přáli děti, ale žádné neměli. Jednou odjel muž orat na pole a mezitím mu doma žena porodila syna. Synek nebyl o nic větší než paleček, tak mu maminka dala jméno Paleček. Byl to klučík poněkud zvláštní. Hned jak se narodil, skotačil, žádný koutek domu mu nezůstal utajený.

Pokračovat ve čtení →

Sněhová královna

V jednom dalekém městě žil chlapec Káj a dívka Gerda. Kamarádili spolu už od malička a měli se velice rádi. Babička jim každé odpoledne čítávala pohádky. Jednoho dne jim začala vyprávět příběh o Sněhové královně. Káj a Gerda napjatě poslouchali, jak královna přichází se zimou a je chladná jako led. Někdy se dívá do oken a na okenní skla kreslí záhadné obrazce.

Pokračovat ve čtení →

Malá mořská víla

Už je to dávno, co se na mořském dně proháněly krásné mořské víly. Jednoho dne když víly skotačily po mořském dně, uviděly vrak lodě, tajně ho prozkoumaly a ta nejmladší z nich našla sochu malého chlapce. Dlouho na ni hleděla a zatoužila poznat lidi. Starší sestry ji však před zlými lidmi varovaly.

Pokračovat ve čtení →

Zvířátka a loupežníci

V jedné malé vesnici žil mlynář. K těžké práci používal svého chytrého oslíka. Ten však po letech zestárnul a práce mu nešla, tak rychle jako dřív. Mlynář si pomyslel, že z něj nemá už žádný užitek a je mu naopak na obtíž. „Jdi pryč, ty příživníku!“ křičel na něj. Ubohého oslíka to natolik zamrzelo, že smutně svěsil hlavu a rychle mu zmizel z očí.

Pokračovat ve čtení →

Modrý pták

Na zámku žil král se svou krásnou dcerou. Princezna se jmenovala Květuška. Ráda se procházela se svým otcem v překrásných zahradách královského paláce. Povídala si často se zvířátky. Jednoho dne ji ptáček prozradil, že k nim přijede na návštěvu princ Alexandr. V zámku však žila ještě královna a její dcera, které jejich rozhovor uslyšely.

Pokračovat ve čtení →

Noční dobrodužství

V jednom krásném domečku na okraji lesa bydlí Petřík se svou rodinou. Má svého psího přítele Bobíka. Jednou se rozhodl, že si udělá noční výlet do lesa na průzkum. O svém plánu řekl i Bobíkovi. Sbalil si svůj batůžek. „Všichni už spí. Půjdu vzít na cestu nějaké zásoby.“ Petřík otevřel ledničku a vzal celou čtvrtku velkého dortu.

Pokračovat ve čtení →

Koťátko a jehlice

Byla jednou jedna chudá žena, která bydlela v malé chaloupce. Jako každý den se vypravila do lesa na dříví, aby mohla ve světničce zapálit malý plamínek. Když se s otýpkou na zádech vracela domů, uviděla u plotu ležet nemocné koťátko, které žalostně naříkalo. Chudé ženě bylo koťátka líto, tak se rozhodla, že ho vezme k sobě domů.

Pokračovat ve čtení →
Nahoru