Víly – jsou krásné, umí kouzlit, některé mají dokonce křídla a je jich mnoho druhů. Pohádky o vílách vás vezmou k vílám květin, vílám, které tančí při měsíčku na louce, i ke zlým vílám, které jako sudičky předpovídají osud princům a princeznám. Stačí si vybrat některou z vílích pohádek, které jsme pro vás vykouzlili.
V jednom rybníce žily žáby. Měly se tam velmi dobře, nic jim nescházelo, a tak se začaly nudit a vymýšlet různé nesmysly. Tu je napadlo, že by měly mít krále. Ihned začaly hlasitě kvákat, aby přivolaly pozornost boha Dia.
Pokračovat ve čtení →
V kouzelné říši, kde vše ožívá a každé živé stvoření má svůj hlas, se z okvětního lístku narodila malá dívenka. Veliká byla asi jako prst na ruce. Přes den se starala o květiny a zpívala jim. V noci spinkala v ořechové skořápce přikrytá lístkem růže. Všichni jí říkali Malenka.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed jednoho hlubokého lesa byl malý rybníček. Vedle něj se tyčila skála, která byla obrostlá hustým kapradím. Za tímto kapradím se schovávalo obrovské tajemství.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden rybníček a v něm žily žáby. Žily si tu poklidným životem, nic jim nechybělo, jen přes léto jim tu bývalo na sluníčku hodně horko. Přes léto se skrývaly ve stínu a v bahně, rybníček jim nikdy úplně nevyschl. Jednou v létě bylo hodně horko, ale i přesto jim zbyla z rybníčku kaluž, kam se mohly ukrýt před slunečními paprsky. A když pak přišla letní bouřka s deštěm, rybníček se jim znovu doplnil.
Pokračovat ve čtení →
Daleko nad nebem až skoro ve vesmíru stojí krásný dům. Je postavený na jedné planetě. Není to ale jen tak obyčejný dům. Vypadá, jako by byl z páry. Neustále se tak nějak jemně vlní. Je to kouzelná továrna.
Pokračovat ve čtení →
Víla Dandelia byla květinová víla. Ale zatímco ostatní květinové víly měly krásná motýlí křídla hrající všemi možnými barvami, víla Dandelia neměla žádná. To ji velice trápilo, protože ostatní víly se jí kvůli tomu často posmívaly. To bylo od nich moc ošklivé.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli děd s bábou. Měli chaloupku a u chaloupky políčko. Na tom políčku pěstovali všelicos a z každé dobré úrody měli ohromnou radost. Letos už měli většinu sklizenou, zbýval ještě záhonek s řepou.
Pokračovat ve čtení →
Víte, co je to meteorit? To je takový kámen, který letí vesmírem a občas nějaký spadne na zem na naši planetu Zemi. Prostě takový šutrák. A o jednom takovém meteoritu je tato pohádka.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno, daleko v hlubokém oceánu, kde byla voda velmi čistá a modrá, vládl podmořskému světu a mořským lidem král. V podmořském světě rostly krásné stromy a barevné květiny. Žili tam také krásní živočichové a nejrůznější ryby. Mořský lid žil v harmonii.
Pokračovat ve čtení →
V jednom velikém království seděla na zámku u okna královna a vyšívala. Právě byla zima a venku poletovaly sněhové vločky. Zimní krajina byla nádherná, královna si pootevřela okno a vyhlédla ven. Na chvíli zapomněla, že v ruce drží jehlu, a píchla se při vyklánění z okna do prstu.
Pokračovat ve čtení →
V jednom prostém domku žila matka se dvěma dcerami. Holena byla její vlastní a Maruška nevlastní. Holena se k práci neměla, celé dny jen lenošila a snila o tom, jak si pro ni přijde bohatý ženich. Ovšem Maruška, to bylo něco jiného. Všechnu práci v domě zastala a vše jí šlo od ruky. Navíc každým dnem rostla do krásy. Až si její macecha domyslela, že s takovou si žádný ženich pro její Holenu nepřijde. Každý bude chtít Marušku. Bude se muset Marušky nějak zbavit…
Pokračovat ve čtení →
Na kraji malé vesnice žila v chaloupce s chatrnou doškovou střechou chudá vdova se svou dcerou. Kromě skromné střechy nad hlavou a několika slepic nic neměly. Většinou jedly jen to, co matka v létě nasbírala v lese, a peníze měly jen ty, které dcera utržila prodejem vajec na trhu. Za ty se dal aspoň koupit chleba a teplé boty na zimu.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil ve velkém stádě jeden malý, paličatý beránek. Byl vždycky spokojený, protože si dělal, co chtěl. Byl ještě maličký a roztomilý, takže se mu každý průšvih brzy odpustil a nikdo se na něj dlouho nezlobil.
Pokračovat ve čtení →
Už je tomu dávno, kdy žila jedna švadlena, která byla s jehlou a nití zručná jako žádná druhá. Dokonce se holedbala, že by v krejčovských dovednostech porazila i samotného čerta.
Pokračovat ve čtení →
Na paloučku uprostřed lesa žila krásná víla Simélie. Při svítání a při západu slunce chodila k blízkému zámku, po cestě sbírala lesní jahody a maliny. Vždy měla dobrou náladu, kterou šířila kolem sebe.
Pokračovat ve čtení →