Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Žil byl chudý sedlák, který měl kupu dětí. Už neměl, koho by ve vsi požádal, aby se stal kmotrem jeho posledního, čerstvě narozeného syna. I rozhodl se, že se posadí k cestě a prvního, kdo tudy projde, požádá, aby se stal kmotrem jeho synka.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na veselá zvířátka z maličké zoo, která měla nápad letět balónem. A právě dnes se dozvíme, jak se to koalám Kikovi a Nikovi, líné pandičce Baovi, lvíčkovi Edovi a opičce Veve podařilo.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna maličká ZOO, kde bydlelo jen maličko zvířátek, ale i když jich bylo maličko, lidéje měli velmi rádi. Lidé se vždy těšili na statečného lva Edu, který měl každého rád, ale i na línou pandu Bao, která nejradši na světě papala bambusy.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden les, i když on to nebyl jen tak obyčejný les – byl kouzelný. Žila v něm zvířátka spolu s dobrou vílou. Dobrá víla Linda dohlížela na les a na zvířátka v něm. Ale jednou se do lesa dostal neznámý muž. Byl to zlý kouzelník Cyprián. Chtěl získat Lindina kouzla. Linda se proto musela skrýt!
Pokračovat ve čtení →
Když se narodil na Českém Krumlově malý Petřík, všichni se radovali. Rodiče pořídili miminku ty nejlepší chůvy, které byly k sehnání, aby se o děťátko staraly ve dne v noci. Malý Petřík však v postýlce nechtěl spinkat, plakal v ní, a tak ho musely služebné často nosit a kolébat v náručí. Není se čemu divit, že byly brzy všechny unavené a usínaly u dveří pokoje vsedě na židli, některé dokonce rovnou vestoje.
Pokračovat ve čtení →
Bylo šestého ledna. Andělka se skřítkem seděli u snídaně a jedli buchtu. Než si z ní ukrojili, měla tvar kruhu jako královská koruna.
Pokračovat ve čtení →
Na okraji pohádkové vesnice stál barevný dům. Měl dvě patra, růžová okna, modré stěny jako nebe a střechu žlutou jako sluníčko. Nikdo ale v tom krásném pestrobarevném domě nebydlel. Přesto byl každý den plný dětí. Jak to?
Pokračovat ve čtení →
První verze pohádky na Pohádkozemi, nová je zde → Žili kdysi v malé chaloupce, na kraji vsi, až u lesa, dědeček a babička. Jednou ráno dostal dědeček chuť na koblihy. A tak šel za babičkou a poprosil ji: „Babičko, prosím tě, usmaž mi dnes k snídani koblížek. Dostal jsem na něj velikou chuť.” A babička se dala do přípravy koblížka.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Lucka a Jakub dostali na Vánoce štěně. Malé, milé, zlaté, všichni se z něj radovali, všichni ho obskakovali, kupovali mu hračky, nosili mu dobrůtky, mazlili se s ním. Všechno bylo super, nikdo z rodiny nepočítal, že by mohly být se štěňátkem nějaké velké problémy. Společně se po Vánocích těšili i na Silvestra.
Pokračovat ve čtení →
Před mnoha a mnoha lety, když ještě místo aut jezdili lidé na koních nebo chodili po svých, stál nedaleko hradu Bouzov na skále zámek. Lidé z něj kdovíproč utekli, zůstala tam bydlet jen stařena se svým psem a kočkou, ale ta hrad brzy proklela a nikdo se už nikdy neodvážil hledat. Dokud tam osud nezavedl tři chlapce – Mikeše, Kokeše a Jakeše.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o tygříkovi, který přišel až z daleké země, kde ho lidé zachránili. Tygr Kyra byl maličký, žádnou rodinu neměl, a právě proto putoval do maličké zoo, která se nacházela na kraji městečka.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krásná zoologická zahrada plná zvířátek, která se rozprostírala na konci městečka. Do zoologické zahrady chodily děti s rodiči z celého kraje, aby se podívaly na krásná zvířátka z různých koutů naší zeměkoule.
Pokračovat ve čtení →
Na kraji města stojí krásná vila. Je to dům, kde žije několik rodin. Všichni se spolu kamarádí a taky spolu pořádají různé akce. Například stanovačku nebo grilovačku. V přízemí vily bydlí se svými rodiči klučina jménem Dominik. Je to rošťák každým coulem, ale i tak ho mají všichni rádi.
Pokračovat ve čtení →
V daleké zemi plné rampouchů, sněhu a chladu žil v jednom malém sněhobílém třpytivém iglú tučňáček jménem Lupi. Každý den si hrál ve sněhu či lovil v moři rybky, které pak ve svém ledovém iglú sám spapal. Jediné, co Lupimu opravdu chybělo, byl kamarád.
Pokračovat ve čtení →
Schylovalo se k tomu už dlouho. Obloha na nebi se připravovala na první sníh. Zimní vločky se chystaly v mracích, ale dávaly si pořád nějak na čas. Vykukovaly, chtěly spadnout, ale na poslední chvíli si to ještě rozmyslely. Když se v kalendáři ovšem ukázal měsíc prosinec, měly vločky volný pád povolen, ba dokonce doporučen. A tak to rozjely. Padaly a padaly a vrstvily se hezky na sebe, až celou zemi zahalila bílá pokrývka. S prvním sněhem se taky ukazovaly první stopy ve sněhu. Každý, kdo se prošel, zanechal po sobě ve sněhovém koberci svou stopu.
Pokračovat ve čtení →