Před mnoha a mnoha lety žil jeden chudý ovčák a ten měl sedm oveček, které každý den pásal na vysoké hoře. Jako každý jiný den se ovčák vydal napást ovečky na vysokou horu. Sledoval okolí, opřel se o svou hůl a zasnil se, jaké by to bylo, kdyby všude kolem nepanovala taková drahota. Jak by své děti každý den dosyta nakrmil. V tu chvíli se odněkud vynořil maličký mužíček v červené čapce a s dlouhou bradou.
Pokračovat ve čtení →Katka M.
O dvanácti měsíčkách
Byla jednou jedna matka a ta měla dvě dcery. Holena byla její vlastní dcera a druhá dcera Maruška byla nevlastní. Matka měla raději svou vlastní dceru Holenu. Maruška byla přeci jen nevlastní. Vyrostlo z ní krásné děvče a to matka těžce nesla. Její vlastní dcera totiž vůbec krásná nebyla. Díky Maruščině kráse jí matka a Holena ubližovaly. Maruška se musela starat o domácnost a zvířata. Ty dvě nehnuly ani prstem.
Pokračovat ve čtení →Princezna na hrášku
Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.
Pokračovat ve čtení →Sněhurka a sedm trpaslíků
Žila jednou jedna krásná dívka jménem Sněhurka. Bohužel jí umřela maminka ještě když byla malá, ale tatínek neotálel a zanedlouho se znovu oženil. Sněhurčina nová macecha byla sice krásná, ale zlá. Neustále se jen strojila, fintila, líčila a dívala se do svého podivného zrcadla, které mluvilo. Pokaždé když se v něm prohlížela, pyšně se ho zeptala: „Pověz mi zrcadlo, kdo je v celém království nejkrásnější?“
Pokračovat ve čtení →O princezně, která všechno viděla
Krásná princezna žila na královském zámku až na samém vršíčku věže, kde byl prostorný pokoj s dvanácti okny. Každé z oken jí nabízelo kousek výhledu na svou říši a z posledního dvanáctého okna vidí celou svou říši a co se děje na ní i pod zemí. Královská dcera se rozhodla, že jejím manželem a králem se stane ten muž, který se dokáže schovat tak, aby ho nenašla.
Pokračovat ve čtení →Lev a myš
Mocný lev a král džungle si po vydatném jídle lehl a odpočíval. Po chvíli mu před nosem proběhla malá myška. V tu chvíli se lev probudil a zlostně zařval, vymrštil tlapu a myšku chytil. Svou silou jí chtěl rozdrtit za to, že ho vyrušila ze spánku. „Zadrž, mocný králi zvířat,” zapištěla myška.
Pokračovat ve čtení →Čert a švadlena
Už je to dávno, co žila jedna velmi šikovná švadlena. Byla nejlepší švadlenou široko daleko, také na to byla dost pyšná. Jednou dokonce v žertu prohlásila, že by v šití mohla závodit třeba s čertem a určitě by vyhrála.
Pokračovat ve čtení →O neposlušných kůzlátkách
Stará koza žila se svými kůzlátky u lesa v malé chaloupce. Jednoho dne se koza vypravila na trh do města. A přikázala kůzlatkům: „Buďte hodná a nikomu neotvírejte vrátka, dokud můj hlas neuslyšíte. Přinesu vám mlíčka plná vemínka.” Koza už byla daleko od domova, když tu náhle, kde se vzal, tu se vzal, u chaloupky stojí vlk.
Pokračovat ve čtení →Hrnečku, vař!
Žila jedna chudá vdova a ta měla dceru. Společně zůstávaly ve staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou a na půdě chovaly několik slepic ke své obživě. Stará chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody a na podzim na pole sbírat a dcera nosila do města vejce na prodej, které jim slepice snesly.
Pokračovat ve čtení →Ošklivé káčátko
Maminka kachna netrpělivě sledovala, kdy se z vajíček vylíhnou její malá káčátka. Najednou uslyšela křup! První kačátko bylo na světě. Uslyšela další křup! Druhé káčátko také vylezlo ze své skořápky. A to třetí největší pořád nic. Kachna chodila, ťukala do něj, poslouchala, ale káčátku se na svět nechtělo.
Pokračovat ve čtení →Liška a čáp
Liška se spřátelila s čápem a rozhodla se, že ho pozve na večeři. Přemýšlela, co čápovi nabídne. Čáp liščino pozvání přijal a na večeři přišel, ale netušil co na něj liška přichystala. Liška před něj postavila řídkou kaši na velikém mělkém talíři. Věděla, že čáp jí nebude mít, jak sníst. Ta si nad kaší pochutnávala a talíř olizovala.
Pokračovat ve čtení →Hadí král
Je tomu už velice a velice dávno, co u jednoho zlého a lakomého sedláka sloužila chudá děvečka. Starala se o dobytek, časně zrána musela nakrmit a podojit krávy. Večer už zase pospíchala do druhé práce. Neměla ani chvilku odpočinku. Lítala sem a tam.
Pokračovat ve čtení →O kohoutkovi a slepičce
Byl jednou jeden kohoutek a slepička. Jednou se spolu vydali do obry na jahody. Slepička za chvilku uviděla jahůdku a rozdělila se s kohoutkem o půlku. Po chvilce ji našel i kohoutek, ten byl ale lakomý a o jahůdku se nerozdělil, jahoda byla ale příliš veliká a kohoutek se začal dusit.
Pokračovat ve čtení →O Smolíčkovi pacholíčkovi
Byl jednou jeden malý Smolíček pacholíček a ten bydlel u jelena, který měl zlaté parohy. Jelen se o Smolíčka hezky staral, ale vždy chodil na pastvu a nechával Smolíčka doma samotného. Než odešel varoval ho, ať nikomu neotvírá.
Pokračovat ve čtení →Boháč a chudák
Byli dva bratři, jeden byl velmi chudý a ten druhý naopak velmi bohatý. Jednou chtěl bohatý po chudém, aby mu pohlídal snopy na poli. Chudák seděl pod kupkou, když spatřil bílou ženu, která sbírala klasy a zastrkávala je do kupek. Pomalu se k němu přibližovala a tak využil šance zeptat se jí, kdo je a co tu dělá.
Pokračovat ve čtení →