Před mnoha a mnoha lety žil jeden chudý ovčák a ten měl sedm oveček, které každý den pásal na vysoké hoře. Jako každý jiný den se ovčák vydal napást ovečky na vysokou horu. Sledoval okolí, opřel se o svou hůl a zasnil se, jaké by to bylo, kdyby všude kolem nepanovala taková drahota. Jak by své děti každý den dosyta nakrmil. V tu chvíli se odněkud vynořil maličký mužíček v červené čapce a s dlouhou bradou.
Pokračovat ve čtení →Katka M.
O dvanácti měsíčkách
Byla jednou jedna matka a ta měla dvě dcery. Holena byla její vlastní dcera a druhá dcera Maruška byla nevlastní. Matka měla raději svou vlastní dceru Holenu. Maruška byla přeci jen nevlastní. Vyrostlo z ní krásné děvče a to matka těžce nesla. Její vlastní dcera totiž vůbec krásná nebyla. Díky Maruščině kráse jí matka a Holena ubližovaly. Maruška se musela starat o domácnost a zvířata. Ty dvě nehnuly ani prstem.
Pokračovat ve čtení →Princezna na hrášku
Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.
Pokračovat ve čtení →Sněhurka a sedm trpaslíků
Žila jednou jedna krásná dívka jménem Sněhurka. Bohužel jí umřela maminka ještě když byla malá, ale tatínek neotálel a zanedlouho se znovu oženil. Sněhurčina nová macecha byla sice krásná, ale zlá. Neustále se jen strojila, fintila, líčila a dívala se do svého podivného zrcadla, které mluvilo. Pokaždé když se v něm prohlížela, pyšně se ho zeptala: „Pověz mi zrcadlo, kdo je v celém království nejkrásnější?“
Pokračovat ve čtení →O princezně, která všechno viděla
Krásná princezna žila na královském zámku až na samém vršíčku věže, kde byl prostorný pokoj s dvanácti okny. Každé z oken jí nabízelo kousek výhledu na svou říši a z posledního dvanáctého okna vidí celou svou říši a co se děje na ní i pod zemí. Královská dcera se rozhodla, že jejím manželem a králem se stane ten muž, který se dokáže schovat tak, aby ho nenašla.
Pokračovat ve čtení →Lev a myš
Mocný lev a král džungle si po vydatném jídle lehl a odpočíval. Po chvíli mu před nosem proběhla malá myška. V tu chvíli se lev probudil a zlostně zařval, vymrštil tlapu a myšku chytil. Svou silou jí chtěl rozdrtit za to, že ho vyrušila ze spánku. „Zadrž, mocný králi zvířat,” zapištěla myška.
Pokračovat ve čtení →Čert a švadlena
Už je to dávno, co žila jedna velmi šikovná švadlena. Byla nejlepší švadlenou široko daleko, také na to byla dost pyšná. Jednou dokonce v žertu prohlásila, že by v šití mohla závodit třeba s čertem a určitě by vyhrála.
Pokračovat ve čtení →O neposlušných kůzlátkách
Stará koza žila se svými kůzlátky u lesa v malé chaloupce. Jednoho dne se koza vypravila na trh do města. A přikázala kůzlatkům: „Buďte hodná a nikomu neotvírejte vrátka, dokud můj hlas neuslyšíte. Přinesu vám mlíčka plná vemínka.” Koza už byla daleko od domova, když tu náhle, kde se vzal, tu se vzal, u chaloupky stojí vlk.
Pokračovat ve čtení →Hrnečku, vař!
Žila jedna chudá vdova a ta měla dceru. Společně zůstávaly ve staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou a na půdě chovaly několik slepic ke své obživě. Stará chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody a na podzim na pole sbírat a dcera nosila do města vejce na prodej, které jim slepice snesly.
Pokračovat ve čtení →Ošklivé káčátko
Maminka kachna netrpělivě sledovala, kdy se z vajíček vylíhnou její malá káčátka. Najednou uslyšela křup! První kačátko bylo na světě. Uslyšela další křup! Druhé káčátko také vylezlo ze své skořápky. A to třetí největší pořád nic. Kachna chodila, ťukala do něj, poslouchala, ale káčátku se na svět nechtělo.
Pokračovat ve čtení →