Do nějaké bajky o zvířátkách už se začetl každý. Zvířátka nám totiž nejlépe vysvětlí, jak se k sobě chovat a co nedělat. Medvěd, zajíc, liška, vrána, čáp – ti všichni jsou na slovo vzatí průvodci po mezilidských vztazích.
Byl jednou jeden les a u něj v obrovské hromadě listí žila ježčí rodinka. Malý ježeček jim ale dělal starosti. Ježkové totiž chodí ven hlavně v noci, za tmy, a tenhle malý ježeček chodil hlavně pozdě odpoledne, dokud nebyla tma. A víte proč? Protože se bál tmy. Jednou ale úplně zapomněl na čas a vydal se na dlouhou procházku.
Pokračovat ve čtení →
Existuje dům, ve kterém žijí jen pejsci. Lidé se tam o ně chodí starat. Dávají jim najíst, ošetřují je a hladí. Bydlí tam pejsci, kteří nemají svého pána. Jsou opuštění. Aby se nemuseli potulovat, žijí právě v takovém útulku, kde je o ně postaráno. Občas do psího domu někdo zajde, vybere si opuštěného pejska a vezme si ho domů. Takhle to udělala i Anička a její maminka.
Pokračovat ve čtení →
Jedné krásné letní noci na obloze svítila maličká hvězdička. Byla sice nejmenší, ale svítila nejvíc ze všech. Tato hvězda se jmenovala Stela. Stela se třpytila na tmavé obloze jako ten nejkrásnější diamant. Avšak jedné noci tato malá hvězda spadla. A nespadla ledakde!
Pokračovat ve čtení →
Kik byl jeden neposedný, ale zato veselý pavouček. Vždy si budoval své pavučinky všude možně po okolí. Jednoho slunečného jarního dne se vydal na výlet ve své pavučince. Jak si tak letěl v pavučince jemným jarním vánkem, narazil na farmu.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden statečný vlk jménem Arko. Vždy se hrdě procházel po hustém lese, vyl na měsíc či se naháněl se svou smečkou. Byla však jedna věc, které se Arko velmi bál, a tou byly včely.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Líza. Lízina máma vlastnila ve městě květinářství a dcerku proto často brávala s sebou do práce. Holčička měla ke květinám odjakživa pěkný vztah a ráda mámě v práci pomáhala. I doma měly krásnou zahradu plnou pestrých květin, ale její oblíbené květiny byly polní květy, které rostly na louce za městem.
Pokračovat ve čtení →
V království za horami a dolinami se tyčil krásný zámek. V zámku kromě krále žily i jeho dvě krásné dcery. Byly to princezny Eliška a Karolína. Karolína byla starší a chytrá, měla krásné hnědé vlasy až po pás.
Pokračovat ve čtení →
S nástupem jara se v přírodě dějí velké věci. Probouzejí se květiny, stromy se začnou zelenat a taky mezi zvířátky se rodí mláďata. Jedno takové zvířecí miminko se narodilo i v naší zoo. Na svět přišel malý hrošík. Byla to velká událost a všechna zvířata v zoologické zahradě měla ohromnou radost. I ošetřovatelé se z toho těšili.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde jaro, louky se začnou třpytit všemi barvami. Tráva je v tu chvíli nejzelenější, jak jen může být a mezi ní se objevují krásně pestrobarevné květiny. Některé vzorně stojí jako stožár, jiné se otáčí za sluníčkem a další jsou mírně ohnuté a visí jako zvonečky. Když se pořádně zadíváš do květů těch květin, uvidíš jak mezi nima poskakuje malinká víla.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami se schovávalo jedno malé království. Jmenovalo se Království labutí. Tento název neslo díky krásnému jezeru, které se třpytilo uprostřed království jako ten nejzářivější klenot. Královské jezírko bylo plné krásných bílých labutí. A právě proto neslo království tak honosný název.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, v širém oceánu žila jedna osamělá velryba Helga. Sama putovala velkým chladným oceánem hledajíc přítele.
Pokračovat ve čtení →
V dubovém lese bydlí několik zvířátek. Lišky tam mají své nory, ježci své pelíšky v listí a veverky domečky ve stromech. Všechna zvířata tam žijí hezky spolu. Je to taková zvířecí dubová vesnice. Starostkou v této lesní vesnici je sova. Nejmoudřejší zvíře v lese. Dohlíží z výšky na to, aby se zvířátka měla dobře a aby se nic špatného nestalo.
Pokračovat ve čtení →
V celém městě šli už všichni dávno spát. Byla hluboká noc. Žádná světla v oknech nesvítila. Na nebi se jen třpytily hvězdy a houpal se měsíc. Ale přece jen byl někdo vzhůru! Na vrchním patře jednoho domu v dětském pokojíčku. Kdepak děti, ty už dávno spaly. Ten někdo stál u okna pokojíčku a bděl. Plyšový medvídek.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krásná louka. Kvítky zdobily louku jako ten nejkrásnější duhový koberec. Kvítky byly právě ve své největší slávě. Veselí ptáčci si poletovali kolem a zpívali ty nejkrásnější písně.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Byla na jedné krásné louce farma. A na této velké farmě žili spolu s farmářem i jeho zvířátka. Mohli jsme tam natrefit na malé koníky, růžová veselá selátka, kokodající slepičky či šedé skákající zajíčky.
Pokračovat ve čtení →