Do nějaké bajky o zvířátkách už se začetl každý. Zvířátka nám totiž nejlépe vysvětlí, jak se k sobě chovat a co nedělat. Medvěd, zajíc, liška, vrána, čáp – ti všichni jsou na slovo vzatí průvodci po mezilidských vztazích.
Žila byla jedna liška, která si vždy ráda pochutnala na všem, co našla. Jednou šla takto kolem vinice, kde právě uzrály nádherné veliké hrozny vína. Modraly se na lišku, že liška dostala strašnou chuť ochutnat. Vypadaly totiž moc sladce.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila liška. Na kraji lesa byl rybník a tam žil zase čáp. Jednoho dne se ti dva spřátelili. A jako svého nového kamaráda pozvala liška čápa na večeři.
Pokračovat ve čtení →
Byly prázdniny, venku svítilo sluníčko a chlapeček Matyáš nevěděl, s čím by si ještě hrál. Dnes už si hrál se vším – s auty, s legem, jezdil na odrážedle, skákal panáka, houpal se na houpačce, klouzal na klouzačce a vlastně už si ani na všechno nevzpomněl. Moc rád by si zahrál pexeso s maminkou, ale ta chystá oběd. Potom si s Matyáškem zahraje. Už se na to těšil. Ale co do té doby bude dělat?
Pokračovat ve čtení →
Myši v domě žily v neustálém strachu z kočky. Proto jeden mladý myšák svolal jednoho dne všechny myši v okolí, aby jim představil svůj plán, který sám vymyslel. Byl to plán, jak se zbavit strachu z kočky.
Pokračovat ve čtení →
Když celý les zahalí tma a na nebi se objeví měsíc a hvězdy, nastane noc. Všechna zvířátka v lese se zachumlají do svých pelechů a doupat a ulehnou ke spánku. Musí nabrat sílu na další den. Jsou ale zvířata, která v noci žít začínají. Přes den spí. Když se blíží soumrak, proberou se. Otevřou své malé oči a zahájí noční život.
Pokračovat ve čtení →
Na jedné zelené louce, kde kvetlo mnoho krásných květin, žili dva býci. A ti spolu pořád zápasili ve snaze jeden druhého z louky vyhnat. Jejich zápasení pozorovala zvířátka kolem. Zajíci hopkali vzrušením, veverky býky povzbuzovaly z vysokých větví stromů, jen ovce v klidu přežvykovaly trávu a netvářily se, že by je zápas kdovíjak zajímal.
Pokračovat ve čtení →
Daleko ve vysokých skalách jsou místa, kde se staví orlí hnízda. Jsou hodně vysoko a ze země nejsou vidět. Jen když se pod tu skálu postavíš, možná teprve uvidíš, jak odněkud sem tam vyletí orlí máma nebo táta. Nejčastěji vylétávají za potravou. Svá malinká orlí miminka nechávají v hnízdě a létají pryč, aby jim donesli něco dobrého na zub. A aby jejich mláďátka pěkně rostla a sílila. Když ptáčátka trošku povyrostou, je čas, aby sama vyletěla z hnízda, aby vyzkoušela sílu svých křídel a naučila se, jak na to.
Pokračovat ve čtení →
Na dvorku jednoho statku byl velký chlívek. V něm žilo prasátko Fanda. Byl to roztomilý a krásný čuník. Většina prasátek se ráda válela v bahně. Když jedla, prskala jídlo kolem sebe a na sebe. Čuník Fanda byl ale jiný. Vždycky byl krásně čisťounký a voňavý. Když jedl, nevyprskla z jeho korýtka ani kapička. A jeho chlívek? Leskl se čistotou! Vždycky, když k němu přišlo nějaké zvířátko na návštěvu, nevěřilo vlastním očím, jak tam má čisto. Fanda pyšně přikyvoval: „Čistota je půl zdraví.“ Čuník Fanda to měl takto rád. Byl spokojený, když byl čistý on i jeho chlívek.
Pokračovat ve čtení →
Daleko odsud v zemi zvané Aljaška žije psí smečka. Není to obyčejná smečka. Jsou to psi, kteří mají mezi sebou silné pouto, spolupracují spolu a mnohdy si navzájem zachránili život. Tito psi mají výjimečnou práci. Každý z nich má na sobě zvláštní vázání. Žádná běžná vodítka, je to postroj, který spojuje všechny psy ve smečce. Společně táhnou za sebou sáně, na kterých stojí jejich pán s nákladem.
Pokračovat ve čtení →
Armida se vydala hledat ledového tygra, čaroděje, který jediný mohl z její země sejmout kletbu a vyčarovat znovu jaro. Jenže jeho zámek byl daleko a před ní se táhla bílá a nekonečná pole plná sněhu. Armida byla zmrzlá na kost, vítr se do ní opíral a brzdil ji a k tomu se ještě bořila do sněhu, který každým okamžikem připadával.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království, ve kterém žili král a královna. Těm se narodila holčička. V noci, jak už to tak chodí, se objevily u její kolébky dvě sudičky.
Pokračovat ve čtení →
Za květinovým údolím na zeleném ranči žila kočka Míca. Chundelatá čokoládově hnědá a věčně umazaná od bláta a hlíny. Většinou jsou kočičky stále umyté a čistotné. Míca ale byla jiná. Chtěla být psem. Snažila se štěkat, nahánět ovce na pastvu a v noci hlídat ranč, a proto byla neustále špinavá. Ostatní zvířata se jí snažila domluvit, že je krásná kočička, ať se nesnaží být pejskem. Ale marně. Kočka Míca měla svoji hlavu. Chtěla být psem a hotovo.
Pokračovat ve čtení →
V daleké Africké zemi, kde zvířata žijí volně v přírodě, se odehrál příběh, který ti budu vyprávět. Je to příběh o přátelství a o odvaze.
Pokračovat ve čtení →
V daleké zemi byl jeden ostrov. Kolem něj široko daleko jen moře. Jeho vlny narážely na skály, které se tyčily z jedné strany ostrova. Na druhé se rozléhala pláž. Pod skalami byla voda velmi hluboká a v té hloubce to žilo. Měli tam domov žraloci.
Pokračovat ve čtení →
V jednom rybníce žily žáby. Měly se tam velmi dobře, nic jim nescházelo, a tak se začaly nudit a vymýšlet různé nesmysly. Tu je napadlo, že by měly mít krále. Ihned začaly hlasitě kvákat, aby přivolaly pozornost boha Dia.
Pokračovat ve čtení →