Za několika vesnicemi a několika řekami byl hluboký les. Rostly tam stromy jehličnaté i listnaté. Uprostřed lesa stál krmelec a kousek od něj posed. To je taková menší rozhledna, kam chodí myslivci, aby pozorovali zvířata a dávali pozor na to, co se v lese děje.
Pokračovat ve čtení →Bajky o zvířátkách
Do nějaké bajky o zvířátkách už se začetl každý. Zvířátka nám totiž nejlépe vysvětlí, jak se k sobě chovat a co nedělat. Medvěd, zajíc, liška, vrána, čáp – ti všichni jsou na slovo vzatí průvodci po mezilidských vztazích.
Jak Vilda a Olda stanovali
V nedalekém malém městě stála krásná vila. To je domek, který je větší než ostatní. Většinou v něm bydlí několik rodin. V téhle vile bydleli se svými rodiči dva kluci. Olda a Vilda. Byli nejlepšími kamarády. Vilda bydlel v prvním patře a Olda v přízemí.
Pokračovat ve čtení →Jak se děti skamarádily s medvědy
Daleko odtud se rozprostíralo krásné městečko. Bylo tam tolik domečků, že musely stát úplně blízko sebe. Jeden vedle druhého. Žilo tam spousta lidí, ale ze všeho nejvíce tam bylo dětí. V každé rodině jich bylo spoustu. Většinou se všechny spolu znaly. Navštěvovaly se, hrály si spolu, chodily spolu na výlety i do školy. V tomhle městě bylo i krásné dětské hřiště. Děti se o něj moc pěkně staraly. Každý večer, když odcházely domů, si ho hezky uklidily.
Pokračovat ve čtení →Holčička Viki a divoký pes
Za několika kopci a několika údolími stála menší vesnice. Na kraji vesnice blízko lesa se ukrýval malý domek. V něm se svými rodiči bydlela Viki. Byla to holčička plná energie. Moc ráda sportovala a nejraději ze všeho běhala. Každý den vyběhla do lesa. Přeskakovala klacky a malé potůčky, vyhýbala se větvím a vždycky doběhla za les na krásnou mýtinu. Tam si sedla do trávy a užívala si výhled na celou vesnici. Bylo to její oblíbené místo, kam vůbec nebylo lehké doběhnout. Milovala to zdejší ticho a klid.
Pokračovat ve čtení →O vlkovi Mikešovi
Daleko ve vysokých horách, tam, kde už byl jen sníh a žádní lidé, žila smečka vlků. Bydleli v jeskyni. Ta je chránila před větrem a chladem, který byl všude kolem nich. Neměli to v horách jednoduché, ale bylo to pro ně lepší než žít blízko lidí.
Pokračovat ve čtení →O zlaté rybce
Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.
Pokračovat ve čtení →Liška a hlemýžď
Bylo krásné letní odpoledne a liška, která si právě pochutnala na sedmi mladých havranech, se cítila spokojeně a plná energie. Rozhodla se, že si trochu zařádí na sluncem zalité louce. Skákala, točila se dokola a při jednom kotoulu náhodou spatřila v trávě malého hlemýždě, jak pomalu leze po vlhkém stéblu.
Pokračovat ve čtení →Liška a ježek
Jednou měla mazaná liška velký hlad, a tak vylezla ze svého úkrytu a vydala se hledat něco k snědku. Pobíhala po čerstvě zoraném poli a čenichala, jestli nenajde nějakou myš. Náhle uviděla ježka, jak sedí u myšího hnízda a spokojeně si pochutnává.
Pokračovat ve čtení →Liška a vrána
Jednoho dne se hladová liška potulovala krajinou a zoufale hledala něco k snědku. Měla prázdný žaludek a její bříško už pěkně kručelo. „Ach jo, kdyby se tak někde dal sehnat kousek sýra,“ povzdechla si a dál se loudala lesem.
Pokračovat ve čtení →








