Do nějaké bajky o zvířátkách už se začetl každý. Zvířátka nám totiž nejlépe vysvětlí, jak se k sobě chovat a co nedělat. Medvěd, zajíc, liška, vrána, čáp – ti všichni jsou na slovo vzatí průvodci po mezilidských vztazích.
Když se v kalendáři objeví měsíc říjen, v hájovém lesíku se konají podzimní radovánky. Veverky pořádají velkou hostinu a zvou na ně všechna zvířátka z lesa. Doprostřed mezi stromy umístí stůl a ten vyzdobí samými dobrotami a hezkými říjnovými věcmi. Například tam můžeš vidět lísky, oříšky, šišky, jeřabiny, ale taky džem z horkých šípků anebo sušená jablíčka. Těm se říká křížaly. Na hostinu se vždycky všechna zvířátka těší. Ale nebylo tomu tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vesnici byl statek, který hlídalo šest psů. A tihle psi každý rok pořádali soutěž v přeskakování překážek, běhání a dalších psích dovednostech. Soutěž vždycky vyhrál Trhač, veliký rotvajler. Jeho menší kamarád, bígl Billy, snil o tom, že tuhle soutěž jednou také vyhraje. A co kdyby to bylo právě teď? Jen jestli je dost vytrénovaný, napadlo ho. Zítra má být psí soutěž. Tak co kdyby šel ještě trénovat na zahradu?
Pokračovat ve čtení →
Když začalo jaro, začala se probouzet různá zvířátka ze zimního spánku. Jedním z nich byl i velký medvěd Brumla. Celou zimu si pěkně hověl ve svém ukrytém pelechu. Když ale skončila zima, vylezl, protáhl se a hned hledal něco na zub. Dostal obrovskou chuť na med. To ale ještě nevěděl, co bude muset udělat, aby si na něm pochutnal.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna princezna, jmenovala se Světlana, a ta se ráda zkrášlovala, aby se všem líbila. Měla krásné šaty, krásné náušnice, krásnou korunku, ale ze všeho nejkrásnější byly její barevné korálky, které nosila na krku.
Pokračovat ve čtení →
V oceánu žije spousta podmořských tvorů. Od malých rybiček až po obrovské velryby. Najdeme tam i temná zákoutí plná tmy a hrozivých tvorů, ale i krásné barevné korály plné tajemných mušlí nebo poklady plné zlata.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden dráček, kterému říkali Florián. Tento dráček si rostl a rostl, byl spokojený a šťastný a nic mu nechybělo. Hodně jedl, spal, a když se nudil, vyletěl z jeskyně, ve které žil se svou mámou, a proletěl se do sousedního království, kde strašil lidi.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila malá šedivá myška. Ta myška měla moc ráda barvy, líbily se jí květiny, ale nejvíc se jí líbili ptáčci. Nejradši měla červenky. Ty měly tak krásně červené peří. Myška jim ho tolik záviděla. Ona sama byla jenom šedá a to je taková obyčejná barva. Moc si přála mít také tak červený kožíšek jako červenky pírka.
Pokračovat ve čtení →
Jmenuji se Buddy a jsem pes. Mám nejlepšího pána na světě – je to kluk, kterému říkají Michal. Žiji si spokojeně. Mám teplou boudu, velký dvůr, spoustu hraček, hodně jídla a lásku mého milovaného chlapce. Každý den ráno sice odejde spolu s rodiči pryč, ale odpoledne si vždycky se mnou hraje.
Pokračovat ve čtení →
Na statku byl v noci hrozný vítr. Rek, pes ze statku, ráno obcházel všechna zvířátka a kontroloval, jestli jim velký vítr neponičil domečky. Jeho první cesta vedla za prasátky.
„Ahoj, prasátka, to byl v noci velký vítr. Neponičilo vám to chlívek?“ ptal se Rek.
Pokračovat ve čtení →
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed jedné malé vesnice stál nádherný park. Rostly tam krásné stromy, tekl tam potůček a všude vedly různé cestičky, kde se dalo hezky procházet. Všechny děti tam moc rády chodily. Kdybys šel po jedné z těch cestiček až úplně doprostřed parku, našel bys tu nejlepší věc, která tam byla.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna drobná myška jménem Mimi. Tato malá hnědá myška bydlela ve zdi, kde měla svůj malý domeček, její úkryt před světem. V domě, kde žila, kromě rodiny bydlel i neposedný kocour jménem Tom. Šedý kocour trávil své dny nejen hraním si s klubkem, ale také lovením malé Mimi.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý zajíček. Měl šedý kožíšek a jeho jméno bylo neobvyklé. Všechna zvířátka v lese ho přezdívala Smíšek, protože byl veselý, rád si hrál a vymýšlel různé žertíky na své kamarády.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna muší rodinka. Zrovna seděla u oběda na voňavém kousku hnoje nedaleko kravína a pochutnávala si. Tedy, ne všichni si pochutnávali. Malá muška se mračila a jíst hnůj nechtěla.
Pokračovat ve čtení →