Byla jednou jedna louka, na které žil malý šedý zajíček. Nebyl to však ledajaký zajíček, byl to kouzelný zajíček Ušáček, který měl velmi důležitou úlohu. Vždy před svátky, před Velikonocemi, se vydal do měst a vesnic, kde po okolí schovával svá vyrobená velikonoční vajíčka, aby je mohly veselé dětičky v trávě hledat. Jeho úkolem bylo vyrobit, ozdobit a rozdat vajíčka dětem, aby jim dělala radost a chránila je během celého roku.
Pokračovat ve čtení →Pohádky pro děti
Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Vojtíkovy veliké Velikonoce: Modré pondělí
Vojtík se vracel s maminkou z nákupu. Už se těšil, až z toho doma bude pomáhat mamince dělat těsto na perníčky. Ještě víc se těšil, jak bude z těsta vykrajovat zajíčky, vajíčka a slepičky. A maminka ozdobí slepičky cukrem a lentilkami. No, na to vše se těšil, ale nejvíc se těšil, jak ty perníčky bude papat.
Pokračovat ve čtení →Čert a švadlena
Už je tomu dávno, kdy žila jedna švadlena, která byla s jehlou a nití zručná jako žádná druhá. Dokonce se holedbala, že by v krejčovských dovednostech porazila i samotného čerta.
Pokračovat ve čtení →Alespoň jednou se svézt
Katka byla milá, zlatá holčička, která nosila mašličky a pěkné sukýnky. Ráda zpívala a pěkně malovala. Jednoho dne v lednu překvapila své spolužáky, když na otázku paní učitelky, co by chtěla v životě zažít, odpověděla: „Já bych se alespoň jednou chtěla svézt na traktoru, který odhrnuje sníh.“
Pokračovat ve čtení →Superhrdina Bailey
Byl jednou jeden pejsek Bailey, který velmi toužil pomáhat lidem. Netušil však jak. Byl přece jenom malý pejsek, neměl žádnou kouzelnou moc. Jednou v noci si pěkně ležel ve svém pelíšku doma v rodině, u které žil, když tu najednou viděl, jak na tmavé noční obloze padá hvězda. A padající třpytivá hvězdička je přece kouzelná! Ta přece nosí štěstí!
Pokračovat ve čtení →Kouzelné květiny
Bylo jedno krásné zelené údolí. Rostly tam květiny různých barev. Všechny měly svou nádhernou vůni. Každá z nich voněla jinak. Stačilo jen zavřít oči a jemně se nadechnout blízko jedné z nich. Voněly tak silně, až se z nich motala hlava. Málokdo ale věděl, že každá květinka měla svou kouzelnou moc. Když si k ní přivoněl někdo, kdo lhal, na tváři a těle se mu objevily zelené skvrny. Prostě skoro celý zezelenal. A trvalo hodně dlouho, než se mu zase vrátila jeho barva.
Pokračovat ve čtení →Ostružinová víla
Na paloučku uprostřed lesa žila krásná víla Simélie. Při svítání a při západu slunce chodila k blízkému zámku, po cestě sbírala lesní jahody a maliny. Vždy měla dobrou náladu, kterou šířila kolem sebe.
Pokračovat ve čtení →Hrad Lipnice nad Sázavou – Jak chudý kameník ke štěstí přišel
Kdysi dávno žil byl chudý kameník. Měl jen svůj krumpáč, mozolnaté ruce a malého synka Honzu. Žili spolu v Horách Kutných, kde bylo kamene dost a o jeho služby nikdo neměl zájem. I rozhodl se, že půjde i s chlapcem do světa.
Pokračovat ve čtení →Jak pohádkové bytosti uzdravily Tomáška
Tomášek byl malý chlapec, který nechtěl pořádně jíst. Zeleninu ani ovoce nechtěl ani vidět, chodil pozdě spát a pořád koukal jen na televizi nebo do tabletu. Špatně se i oblékal, často nenosil ponožky, a když se venku zmáčel, nechtěl jít domů se převlékat. Marně mu maminka domlouvala, že z toho bude nemocný. A tak se i stalo.
Pokračovat ve čtení →O žluté princezně a modrém princi
Bylo jednou jedno království. Ale nebylo to obyčejné království, tohle bylo celé žluté. Domy tam byly žluté, tráva byla žlutá a tekla v něm žlutá řeka, po které pluly samé žluté plachetnice. Lidé tam jedli banány, citronovou zmrzlinu, vanilkový puding a kukuřici. V žlutém zámku tam žila žlutá princezna.
Pokračovat ve čtení →Babiččin příběh
„Milé moje děti, teď vám povím jeden kouzelný příběh,“ řekla babička, posadila se u doutnajícího krbu a sledovala nedočkavé tvářičky svých vnoučat Marušky a Kubíka vykukující zpoza huňaté deky. Děti milovaly babiččiny příběhy, vždycky jim totiž vyprávěla takové, které ještě nikdy předtím neslyšely a které byly kouzelné. Až tak kouzelné, že si děti myslely, že se babičce skutečně staly. A možná i staly, kdo ví.
Pokračovat ve čtení →Víla Květka a zajíček Chlupáček
Když přijde jaro, louky se začnou třpytit všemi barvami. Tráva je v tu chvíli nejzelenější, jak jen může být a mezi ní se objevují krásně pestrobarevné květiny. Některé vzorně stojí jako stožár, jiné se otáčí za sluníčkem a další jsou mírně ohnuté a visí jako zvonečky. Když se pořádně zadíváš do květů těch květin, uvidíš jak mezi nima poskakuje malinká víla.
Pokračovat ve čtení →O Smolíčkovi pacholíčkovi
Byl jednou jeden Smolíček, malý pacholíček, který bydlel u jelena se zlatými parohy. Jelen se o Smolíčka staral, ale vždy ho varoval, aby nikomu neotvíral dveře, když je sám doma.
Pokračovat ve čtení →Skutečná krása
Byla jednou jedna princezna, která byla velmi krásná. Král jí chtěl vybrat ženicha, ale princezna se bála, že ji princové budou chtít jen pro její krásu. Poprosila tedy čarodějnici, aby jí do úplňku změnila tvář. Z krásné dívky se stala ošklivá holka s bradavicemi po celém obličeji.
Pokračovat ve čtení →Usilovný bobřík
Jak všichni víme, bobr je velmi usilovné zvířátko, které bydlí hlavně v lesících u řek ve vodě. Natrefit na něj můžeme právě tehdy, když usilovně pracuje spolu se svými kámoši či rodinou na mistrovském díle. Tito pracovití bobříci si spolu staví pelíšky z různých větviček či velkých kusů dřeva. Jsou to velmi kamarádská a rodinná zvířátka, která se mají velmi ráda!
Pokračovat ve čtení →