Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Dávno, pradávno sloužila u jednoho zlého a hamižného sedláka chudá děvečka jménem Elenka. Její lakomý pán ji nechal dělat všechnu práci, aby nemusel platit další lidi. Elenka byla sirotek, musela tedy snášet vše, co si na ni sedlák nebo selka vymysleli. Starala se o dobytek, poklízela v domě, zkrátka dělala, co jí poručili.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný slunečný den a jaro se k nám pomalu, ale jistě blížilo. Byla jedna farma posetá krásnými loukami, kde žilo spoustu zvířátek. Na farmě žila i malá kozička jménem Lony. Milovala cítit teplé slunce na zádech a hrát si v měkké travičce ve svém výběhu. Jedné věci se však malá Lony bála.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá holčička Anička, která ráda běhala po světě. Žila jen se svou babičkou a vždycky se jí snažila pomáhat, jak jen mohla. Když jí zbyl čas, chodila se procházet na louku nedaleko domku. Ráda si tam hrála s motýly a pletla věnečky z květin.
Pokračovat ve čtení →
Zubatá strašidla
Zatímco na Halloween si strašidla užívají volného pohybu mezi lidmi, na Dušičky žádné slušné strašidlo nestraší. Proč? No protože hřbitovy, což jsou za běžných okolností strašidelná místa, jsou ten den plné lidí.
Pokračovat ve čtení →
Zubatá strašidla
Halloween mají všechna strašidla ráda. V noci z posledního říjnového dne na první listopadový den mohou totiž strašidla chodit mezi lidi, aniž by se musela bát, že je lidé poznají. A nemusí si na to ani šít převleky jako lidé. I když Bubík se Zubomilou si tentokrát převlek obstarali.
Pokračovat ve čtení →
V jednom velkém šumavském lese žil ježeček Eda se svou rodinou. Ve stromové noře bydlel s maminkou a tatínkem, dvěma staršími brášky, babičkou a dědečkem. To už byli pěkně staří ježkové, se šedivými bodlinami, ale byli to ti nejlepší vypravěči pohádek před spaním.
Pokračovat ve čtení →
Veronika a Viktor jsou sourozenci, kteří žijí v malém městečku schovaném mezi horami. Město obklopují stromy, které právě na podzim odhalí svůj krásný barevný závoj. Bylo krátce před koncem října a na ulici, kde děti vyrůstaly, se měl konat Halloween.
Pokračovat ve čtení →
„Mami, tati, vstávejte, musíme do školky!“ volala Anetka na své rodiče. Bylo 1. září a nejvyšší čas vypravit se po prázdninách do mateřské školy. Pro Anetku to nebylo nic nového. Bylo jí už 5 let a ve školce se nyní stane předškolačkou. Moc se na to těšila. Už nebude muset spát po obědě tak dlouho, bude se učit nové věci, plnit různé úkoly a nejvíce se těšila, že se půjdou podívat na základní školu, jak to tam vypadá.
Pokračovat ve čtení →
Plížáci
Dneska večer můj bratr Píhat strašil u pana Karlíčka, a já, Milín, neměl co dělat. A tak jsem si řekl, že se půjdu podívat, jak to vypadá před domem. Dneska celý den lilo. Slyšel jsem děti, jak si povídají o tom, jaké skvělé louže venku po dešti jsou a jak je báječné v nich dupat a skákat. To musím taky vyzkoušet!
Pokračovat ve čtení →
Jednou byl pan vědec zaneprázdněný nějakým složitým výpočtem. Když ale zvedl hlavu, aby si promnul unavené oči, zpozoroval, jak se na něho ze skladu kouká jeden malý, zaprášený robot. Vypadal velice smutně.
Pokračovat ve čtení →
Už je to dávno, kdy žil na rohu ulice starý pan vynálezce. Dnes už byste ten dům těžko hledali. A nenašli byste ani pana vědce. Byl to velmi moudrý a vzdělaný starý pán. Ten pán žil ve svém domě úplně sám.
Pokračovat ve čtení →
Byl konec října a dětičky se připravovaly na hallooweenskou oslavu ve školkách a školách. Město zdobily kromě barevných popadaných listů i vyřezávané dýně či hrozivá výzdoba v podobě duchů z plachet nebo pavučin. Děti se měly převléknout do strašidelných masek a pak chodily s paními učitelkami a rodiči po ulici, kde sbíraly bonbóny.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno se jednomu páru narodilo krásné děvčátko. Jedné noci však, když už všichni spali, dívku unesla čarodějnice. Rodiče vyhlásili pátrání a hledalo se po celé zemi, ale děvčátko nikde nenašli. Po letech to rodiče vzdali. Matka ze smutku onemocněla a zemřela. A tak muž zůstal sám a každý den přežíval s nadějí, že se jeho dcerka vrátí.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Stela. Žila s maminkou a tatínkem v krásném bytě na kraji města. Jenže ten jejich byt zas tak krásný nebyl. Stela měla totiž jednu špatnou vlastnost. Nechtěla po sobě nic uklízet. A co hůř, byla hrozně nepořádná.
Pokračovat ve čtení →
Podzim už byl v plném proudu a kromě chladného podzimního vánku okolí zdobily i barevné listy, které nám šustily pod nohama. Na oknech škol i školek pomalu přibývaly vystříhané oranžové dýně či vybarvené listy a ježci. Na dnešní den ve škole se Olivie velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →