Stejně jako mezi námi lidmi je důležité, abychom spolu mluvili, je to moc důležité i mezi zvířaty. A tak jako lidé mají mnoho druhů řečí, má i každý druh zvířat svůj způsob mluvy. Pejsci štěkají, vrčí a kňučí. Kočičky mňoukají a předou. Ptáčci zpívají a štěbetají. Existují ale i zvířata, která mají hodně zvláštní druh řeči. Například takoví velbloudi. Ti místo zvuku plivají. No nesměj se, nedělám si legraci, opravdu velbloudi plivou. A čím dál, tím líp. Řeč mezi zvířaty je moc důležitá. To pochopíš i z příběhu, který ti povím.
Pokračovat ve čtení →Červené autíčko na cestě
Milé děti, určitě si vzpomínáte na chlapečka Vilíka a jeho nejoblíbenější hračku, červené autíčko jménem Red. Jak tak chlapeček cestoval s rodiči na dovolenou k moři, své autíčko po cestě ztratil. A dnes se dozvíme, jestli našlo červené autíčko Red cestu zpět ke svému nejlepšímu kamarádovi Vilíkovi.
Pokračovat ve čtení →O červeném autíčku
Byl jednou jeden malý blonďatý chlapeček jménem Vilík, který miloval hraní s autíčky. Jeho nejoblíbenější, které ve svém dětském pokoji měl, bylo červené autíčko Red. Nebylo to však obyčejné autíčko, bylo to kouzelné autíčko, které hlídalo Vilíka od doby, co se narodil. Vždy když přišel chlapeček ze školy smutný, přišlo k němu, aby ho rozveselilo a aby si s ním mohl hrát.
Pokračovat ve čtení →Jak skřítek Všeználek zachránil Zemi
Vesmír je nekonečný. Ani si nejde představit, jak je velký. Je tam plno planet a hvězd, dokonce i mléčná dráha. Spoustu vesmírných těles je neustále v pohybu. Některé planety se pravidelně otáčejí ve stejném směru. I naše planeta Země se pohybuje. Otáčí se kolem Slunce a kolem své osy. Díky tomu máme noc, den a čtyři roční období. Jednou se ale stalo něco děsivého. Země se zastavila.
Pokračovat ve čtení →Kytička ke dni matek
Matyáš seděl ve škole a vybarvoval obrázek tulipánu, který jim paní učitelka předkreslila. Moc ho to nebavilo, mnohem radši vybarvoval auta, a tak si u toho aspoň představoval, že pastelka závodí po papíře.
Pokračovat ve čtení →Jak se Pavlíkovi splnilo přání
Pavlík byl malý kluk, který měl pořád plno práce. Neustále něco vymýšlel. Jednou byl kuchařem a vařil z hlíny a trávy lektvary, podruhé zase rytířem a statečně chránil svůj postavený bunkr. Jeho fantazie a hry neměly konce. Moc rád si na něco hrál. Měl i kamarády, kteří si hráli s ním. A on byl za ně rád. Přesto mu stále něco chybělo. Co to bylo? Poznáš to z příběhu, který ti budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →Císařovy nové šaty
Před mnoha lety žil jeden císař, který příliš dbal na svůj vzhled. Rád nosil ty nejluxusnější obleky a promenádoval se po svém království. Na každou denní hodinu měl nový kabát a často a rád se svým oblečením chlubil.
Pokračovat ve čtení →Jak sluníčko napsalo dětem do školky
Za lesíkem a obrovskou loukou stojí školka. Chodí tam děti z celého města. Hrají si tam, učí se v ní nové věci, odpočívají. Mají to tam moc rády. Každý den je v této školce zajímavý. Dneska je ale obzvlášť speciální. Dnes je totiž den, kdy má do školky přijít neobyčejný dopis. Až ze samotného nebe. Dnes má přijít dopis od sluníčka.
Pokračovat ve čtení →Motýlí víla
Byla nebyla jednou jedna louka plná krásných kvítků. A pod jedním takovým růžovým kvítkem žila překrásná víla Amélie. Tato víla měla krásně růžová křidélka ve tvaru motýla, proto jí často její kamarádky víly říkaly „Motýlka“.
Pokračovat ve čtení →Kouzelná babička Agáta
Daleko za lesem úplně na samotě stojí dřevěná malovaná chaloupka. V oknech má krásné barevné záclonky, červenou střechu a na parapetech plno pestrobarevných květin. V té chaloupce žije babička Agáta. Kouzelná stařenka s laskavým úsměvem. Nejraději nosí šátek na hlavě, kulaté brýle na očích a nabíranou květovanou sukni. Žije sama ve své chaloupce, daleko od lidí. Přesto ví o všem, co se kolem děje, a vždycky někomu pomůže. Jak to?
Pokračovat ve čtení →Jak Chytrouška a Šediváček napálili Krákorajdu
Chytrouška našla ve vlčkovi Šediváčkovi kamaráda, kterého jí ostatní zvířátka v lese tak trošku i někdy záviděla. Oba dva se velice dobře doplňovali. Ale Chytrouška byla vždy ta, která přišla jako první s jakýmkoli nápadem. A vlček Šediváček? Ten byl takový dobrák, jak se říká, od kosti a ochotně a rád s Chytrouškou prováděl všelijaké ty lumpačinky, kterými ti dva rošťáci kolikrát i nahněvali ostatní zvířátka.
Pokračovat ve čtení →Princezna Julie a její kouzelný klobouk
Nad velkým zeleným údolím bylo jedno jarní království. Celý rok tam rostly květiny, nad hradbami se pyšnila duha a na královských zahradách kvetly stromy. O tomto jarním království se mluvilo široko daleko. Každý, kdo šel kolem, chtěl vidět ty barvy, kterými bylo království známé. Stromy, květiny a duha. To vše rozzařovalo království barvami všeho druhu.
Pokračovat ve čtení →Medvídci Cyprián a Béďa
U medvídka Cypriána
zaklepala zrána vrána.
Za tepla mu pověděla,
co medvídek Béďa dělá.
O vodníčkovi a jeho kamarádovi
Byl jednou jeden rybník. Nebyl to však jen tak obyčejný rybník. Byl to rybník zázračný, protože v něm bydleli vodníci. Celá rodina. Taťka, máma a čtyři malá vodníčata. Nikdo o nich ale nevěděl, protože přes den spali a vycházeli až v noci, když byl na obloze měsíc a hvězdy. Tedy až na nejmladšího vodníčka.
Pokračovat ve čtení →Verunka a vodní drak
Za desatero horami a devatero údolími je země plná řek, potůčků a jezer. Voda tady teče ze skal, tvoří vodopády, proudí mezi lesy a velkými kameny a někde jen tak stojí a vyústí v krásná klidná jezera. V těchto vodách žijí nádherní a zvláštní tvorové. Vodní draci. Někteří jsou menší a rádi si brouzdají v potůčkách, jiní zase velcí a mají své příbytky v jezerech.
Pokračovat ve čtení →