Alex a jeho kamarád drak

3 min. čtení

V daleké zemi v hlubokém lese stála dřevěná chaloupka. A právě v ní se odehrál příběh, který ti budu vyprávět.

V této chaloupce bydlel kluk jménem Alex. Žil tam se svými rodiči. Táta byl dřevorubec a většinu času trávil v lese. Alex často chodil tatínkovi pomáhat. Znal les jako své boty. Moc rád nosil dřevo, kontroloval zvířata, jestli jsou dobře zazimovaná, zkoumal stopy zvířat ve sněhu.

Když jednou byl Alex s tatínkem v lese, našel něco zvláštního. V křoví leželo vejce. Alex odhrnul větve, sklonil se a snažil se poznat, od koho to je. Na vejce od ptáka bylo ale velké. Netušil, čí by mohlo být. Alex na něj sáhl a bylo úplně studené. Nikdo ho už dlouho nezahříval. „Co když je opuštěné a zvíře vevnitř může umrznout?“ napadlo Alexe.

Malý kluk našel vejce draka ve křoví
Alex a jeho kamarád drak, Anička I.

Kolem vejce neviděl ani žádné stopy. Vše bylo zasněžené a k vejci už dlouho nikdo nepřišel. Alex se tedy rozhodl, že vejce vezme do chaloupky a pokusí se ho zahřívat. Snad ještě není pozdě a mládě uvnitř přežije.

Celou zimu o vejce Alex pečoval. Když jednou ráno viděl, jak začíná praskat. Nedočkavě u něj seděl a obhlížel ho ze všech stran. Po chvíli vejce puklo a vykouklo z něj křídlo. Nejdříve jedno. Pak druhé. A pak hlava. Alex nevěřil svým očím, co se před ním z vejce vyklubalo. V rozbité skořápce stál dráček. Koukal se na Alexe a kroutil přitom očima.

„Kdopak ty jsi, kamaráde?“ prohlížel si malého draka Alex. Dráček udělal pár kroků a spadl chlapci do náruče. Od této chvíle se z draka a Alexe stali nerozluční přátelé.

Čas ubíhal a dráček rostl a rostl. Po nějaké době už bylo v chaloupce pro něj těsno a tak začal přespávat ve stodole u chaloupky. Alex i drak spolu chodili do lesa, pomáhali tatínkovi nosit dřevo a večer spolu seděli ve stodole a povídali si. Trávili spolu všechen čas. Chránili se a pomáhali si.

Jak ubíhal čas, rostl i Alex. Byl už z něj mladý muž. Už byl dost velký na to, aby splnil jeden úkol. Měl donést tatínkovi a mamince vzácnou rostlinu, která byla hodně daleko ve skryté jeskyni. Ale měl jít bez draka. Rodiče už neměli dost sil, aby pro ni zašli. Ale ke svému zdraví ji potřebovali. A věřili, že to Alex zvládne. On měl ale strach. Cesta za rostlinou byla nebezpečná.

Večer předtím, než měl vyrazit, svěřil se svému drakovi: „Kamaráde, mám strach. Cesta k rostlině je daleká a není lehká. A když jdu bez tebe, bojím se.“

Drak položil Alexovi na záda svou tlapu a řekl: „Alexi, zvládneš to. Rodiče i já ti věříme. A budeme tady na tebe čekat. Nezapomeň, když někam jdeš, mysli na svůj cíl, ne na to, čeho se bojíš. Pak dosáhneš všeho.“

Alex nikdy nezapomněl na to, co mu drak řekl. Nakonec všechno zvládl. Prošel nebezpečnou a dalekou cestou a donesl rodičům rostlinu. Díky svému kamarádovi drakovi a radě, kterou mu dal, věřil, že zvládne všechno.

4.9/5 - (152 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..