Byla jednou jedna stonožka Jožka. Tato malinká stonožka žila na krásné louce pod velkým stromem, kde si z plátků květin vytvořila malý domek. A víte, proč se stonožce říká stonožka? No přece proto, že má spoustu malých nožiček, některé jich mají dokonce i sto!
Pokračovat ve čtení →
V daleké vesnici stál malý domek. Bydlela v něm holčička s huňatým pejskem. Jmenovala se Janička. Černovlasé děvčátko s hnědýma očima a krásným úsměvem. Jenže právě teď byla smutná. Stála na chodníku před svým domečkem a v ruce držela vodítko pro svého pejska. Ten věrně seděl vedle ní. Oba se koukali na dům a tvářili se posmutněle.
Pokračovat ve čtení →
Už je tomu dávno, co v jednom předalekém království vládl král se svou paní. Panovali moudře, lid je měl rád. Královskému páru se však stále nedařilo počít miminko.
Pokračovat ve čtení →
Byl horký letní den. Vrána létala po kraji, vracela se zrovna domů, a bylo jí velké vedro. Do jejího černého peří se opíralo polední slunce a vrána brzy dostala žízeň. Hledala vodu, ale nikde nic nezahlédla. Během dlouhého úmorného léta bylo všude vody málo. Až tu náhle se něco zablýskalo. Že by voda?
Pokračovat ve čtení →
„Milé moje děti, teď vám povím jeden kouzelný příběh,“ řekla babička, posadila se u doutnajícího krbu a sledovala nedočkavé tvářičky svých vnoučat Marušky a Kubíka vykukující zpoza huňaté deky.
Pokračovat ve čtení →
Dlouhé a ošklivé URL adresy. Kdo je má rád? Nikdo! Vypadají hrozivě, zabírají místo a ve spoustě situací se prostě nevejdou. Ale neboj, existuje super jednoduché řešení: zkracovače URL! A co je na tom nejlepší?Můžeš je používat i ty, a to hned teď, třeba díky bezplatnému českému webu 1url.cz
Pokračovat ve čtení →
Žili jednou jedna babička a dědeček a ti měli svého Budulínka. Od jara do podzimu odcházeli babička s dědečkem každý den pracovat na pole či do lesa a Budulínka nechávali doma samotného. Vždy mu ale kladli na srdce, aby byl poslušný a nikomu neotvíral.
Pokračovat ve čtení →
Jeden malý komár si poletoval krajinou. Nejradši létal nad hladinami rybníků, ve kterých se mohl koukat na svůj odraz. On byl tenhle komár velmi namyšlený. Když letěl kolem mouchy, která si lebedila ve stínu, načechral si sosák a těch pár chlupů na hlavě.
Pokračovat ve čtení →
Znáte ten příběh o svatém Martinovi, který jezdil na bílém koni a pomáhal chudým? Dokonce si uříznul kus svého pláště, aby se měl žebrák do čeho zahalit před zimou. Tahle pohádka je trochu jiná, a přece podobná, protože nejen lidé potřebují občas naši pomoc.
Pokračovat ve čtení →
Míša a Ríša byli dva lední medvědi. Žili u severního polárního kruhu. To je místo, kde je po celý rok velká zima a sníh. Bydleli tam moc rádi, protože chlad a zima se jim líbily. Jelikož to ale byli dva neposední a chytří medvědi, pořád něco vymýšleli. Jednou dělali závody na kopci a klouzali se po břichách směrem dolů, podruhé zase zkoušeli, kdo nachytá více ryb anebo kdo se nejlépe schová ve sněhu. Vždy si něco našli, jejich fantazie neměla konce. Zkrátka nikdy se nenudili.
Pokračovat ve čtení →
Na jedné louce žila kobylka a mravenec. Kobylka si celé dny skákala na slunci, zatímco mravenec pilně pracoval a pořád něco někam nosil. Kobylka z toho byla celá udivená, přiskákala k němu a ptala se ho:
„Prosím tě, mravenče, řekni mi, proč v tak krásný slunečný den pracuješ? Proč také nejdeš lenošit na sluníčko jako já?“
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, věděli jste, že existuje město, kde jeho obyvatelům pomáhají mechanické rostliny? A že nad rostlinami bdí a stará se o ně ta nejlepší opravářka Vini?
Pokračovat ve čtení →
Zvířátka panda, želva, lenochod a žirafa jezdila každé léto k moři do chatky, kterou si vlastnoručně postavila. Jednoho dne, když se zvířátka opalovala na pláži, mořské vlny vyplavily na souš raketu. Byla trochu poškozená, tak se ji rozhodla opravit.
Pokračovat ve čtení →
Jak všichni víme, bobr je velmi usilovné zvířátko, které bydlí hlavně v lesících u řek ve vodě. Natrefit na něj můžeme právě tehdy, když usilovně pracuje spolu se svými kámoši či rodinou na mistrovském díle. Tito pracovití bobříci si spolu staví pelíšky z různých větviček či velkých kusů dřeva. Jsou to velmi kamarádská a rodinná zvířátka, která se mají velmi ráda!
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed hlubokého lesa stál pařez. Byl jediný široko daleko. Kolem něj rostlo kapradí a sem tam nějaká muchomůrka. Pravidelně každý večer sedávala na pařezu víla. Byla hodně malinká. Když šel kolem pařezu nějaký dospělý, spatřil na něm sotva malé světýlko. Stěží by poznal, že je to víla.
Pokračovat ve čtení →