Lední medvědi Míša a Ríša

3 min. čtení

Míša a Ríša byli dva lední medvědi. Žili u severního polárního kruhu. To je místo, kde je pořád velká zima a sníh. Bydleli tam moc rádi, protože chlad a zima se jim líbila. Protože to byli ale dva neposední a chytří medvědi, tak pořád něco vymýšleli. Jednou dělali závody na kopci a klouzali na břichách směrem dolů. Jindy zase zkoušeli, kdo nachytá více ryb anebo kdo se nejlépe schová ve sněhu. Pořád něco vymýšleli a jejich fantazie neměla konce. Nikdy se nenudili.

Jednou takhle po obědě leželi na ledové kře, co se pomalu houpala na studené vodě, a přemýšleli, co budou dělat. „Já bych chtěl vidět svět. Podívat se na jiná místa. Poznat, jaké to je tam, kde je teplo,“ řekl Míša a zasnil se, jaké by to bylo. „To by bylo super, ale jak to udělat? Jak se dostaneme tady přes tu velkou studenou vodu, nebo za ty velké ledové hory kolem nás?“ zamyslel se Ríša.

A tak oba leželi na kře a přemýšleli, jak to udělat. Až najednou Míšu něco napadlo: „Postavíme si horkovzdušný balón. Ten nás zanese, kam budeme chtít.“ Ríša byl tím nápadem úplně nadšený. Okamžitě seskočil na břeh a začal shánět věci, které by se jim hodily. Měli takové svoje skladiště, kde dávali vše, co našli. Vždycky se jim něco hodilo. A teď na sestavení balónu potřebovali snad úplně všechno.

Za pár hodin bylo hotovo. Na sněhu stál horkovzdušný balón. Pomalu do něj oba medvědi nastoupili, zapálili oheň a začali pouštět vzduch, aby se vznesli. První pokusy byly trochu kostrbaté a nemotorné, ale nakonec letěli. Sbalili si s sebou mapu, a tak věděli, kam přesně mají namířeno.

Obletěli několik krásných míst, potkali neznámá zvířata a seznámili se s novými medvědy. Jednou taky dorazili na místo, kde bylo neuvěřitelné teplo. S balónem přistáli na písek. Byla to nějaká osamělá pláž. Slunce tam pražilo a medvědi nemohli skoro dýchat, takové jim bylo teplo. Zkusili si stoupnout na písek, ale ten je tak moc pálil do tlap, že to nešlo. Nakonec se s balónem vznesli a pomalu se vydali se na cestu domů.

Pár kilometrů před jejich domovem ale vletěli do bouřky. Mraky kolem nich se tak rychle nahromadily a vytvořily bouřku, že se ani nestihli připravit. Vítr foukal, cloumal s jejich balónem a déšť jim promáčel plachtu. Míša a Ríša se snažili bouřku přečkat, ale byla moc silná. Zrovna byli nad vodou, když blesk uhodil do jejich balónu a oni spadli do ledové vody. Naštěstí jim studená voda nevadila. Míša neztratil hlavu a co nejrychleji našel velkou ledovou kru. Vyšplhal se na ni a pomohl i svému kamarádovi Ríšovi. Když bouřka ustala, pomalu na kře dopluli až domů.

Večer, když už leželi oba dva ve svých pelíškách, unaveně vzpomínali na dobrodružství, které zažili. Byli rádi, že toho tolik viděli, ale taky už byli rádi doma. Na cestě si uvědomili, že nejlepší na tom všem bylo, že to zažili spolu.

4.5/5 - (78 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..