Ve vysokých horách nad černým údolím bydlela skupina orlů. Měli hnízda blízko sebe. Všechno dělali společně. Létali nad černým údolím vždycky ve skupině. Nikdy se neoddělovali. Říkali si neporazitelní. Byla to skupina orlů, která chtěla vládnout nad celým černým údolím i nad horami. Nikoho mezi sebe nikdy nepřijali. A nikdo se ani neodvážil se je na to zeptat. Až na jedno malé káně.
Pokračovat ve čtení →
Medvědi v zimě spí. To ví snad každé dítě. Byl však jednou jeden medvěd, který se jmenoval Míša, a tomu se tedy spát nechtělo. Jak to ale začalo? Nejdříve tak jako u všech ostatních medvědů.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých skalách žil drak. Byl obrovský. Měl velkou tlamu a v ní plno ostrých zubů. Jeho ocas byl dlouhý a silný. Když s ním máchal a u toho chodil, vypadalo to, jako by bylo zemětřesení. Tenhle drak byl ale ještě v něčem jiný.
Pokračovat ve čtení →Náš web využívá Google AdSense a další poskytovatele reklamních ploch pro zobrazování cílených reklam. Tyto reklamy nám pomáhají udržovat web v chodu a nabízet kvalitní obsah našim uživatelům.
Pokračovat ve čtení →
Babička Maruška je nejlepší babička na celém světě. Vždycky nosí krásně barevné moderní sukně, vlasy má hedvábně stříbrné a vyčesané, ale nejkouzelnější je na ní její milý úsměv. Nikdy jí na tváři nechybí. A i když je o dost starší než všichni ostatní, je s ní nesmírná legrace.
Pokračovat ve čtení →
Mirka a Lucka byly kdysi velké kamarádky. Spolu si hrály, spolu se učily, chodily spolu do školy i ze školy a seděly spolu i v lavici. Jednou se ale ošklivě pohádaly a od té doby už o sobě nechtěly ani slyšet. Nejenže spolu nemluvily, ale dokonce se na sebe ošklivě dívaly a říkaly o sobě navzájem špatné věci.
Pokračovat ve čtení →
Večer, když už všichni spí, vylétávají ze svých úkrytů malinké víly a navštěvují naše domovy. Vyhledávají dětské pokojíčky a proklouzávají přes okno až k dětem. Najdou malou skulinku a vklouznou pod polštář. Hledají, jestli tam není nějaký vytržený zub. Ne vždy je to ale pro vílu jednoduché. Ne vždy zoubek vezme s sebou. Někdy to prostě nejde, tak jak tomu bylo nedávno v noci.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království a v tom království žil princ. Tento princ měl velmi přísné rodiče, kteří ho zamykali do nejvyšší věže. Princ tam byl celé dny sám, neměl si s kým popovídat, neměl ho kdo rozveselit. Jednoho dne zaťukal na okno malý ptáček.
Pokračovat ve čtení →
Na úplném konci města, až tam, kde už začínají lesy a pole, stojí menší dům. V něm bydlí holčička Viktorie. Chodí do druhé třídy, prostě velká holka. Blonďaté vlásky se jí na sluníčku vždycky krásné třpytí a v jejích nebesky modrých očích probleskují kouzelné jiskry.
Pokračovat ve čtení →
Škola skončila a konečně nastaly vytoužené dva měsíce volna. V mravenčí škole začaly prázdniny. A o prázdninách je nejlepší vypravit se na výlet. Mravenčí mamka s taťkou naplánovali svým dvěma mravenčím dětem spoustu výletů. A právě dnes s nimi chtěli navštívit ta nejzajímavější místa v okolí.
Pokračovat ve čtení →
Do konce školy chybělo už jen pár dní. Sluníčko svítilo a pěkně hřálo, že si brzy holčičky Anča a Barča sedly do stínu na lavičku.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno město a v tom městě bydlela Elenka. Elenka byla smutná, protože se do tohoto města přestěhovali teprve nedávno, a tak v něm neměla žádné kamarádky. Měla jen malé kotě, které jí darovala babička, když se stěhovali.
Pokračovat ve čtení →
Za horami, dolinami žila duhová víla Bella. Krásná víla však nebyla obyčejnou vílou, svými kouzly se starala o to, aby po celém světě vznikaly krásné barevné duhy. Matka příroda pověřila Bellu právě tímto důležitým úkolem.
Pokračovat ve čtení →
Za městem hned vedle skal se rozprostíral velký rybník. Voda v něm byla hluboká, plavalo tam několik kapříků a sumců, kolem něj poskakovalo pár žabiček a na samém dně rybníka bydlel vodník. Byl to moc hodný zelený mužík. Staral se o ryby, uklízel si v rybníčku, aby tam měl hezky čisto, a dával pozor, aby se nikomu nic u rybníka nestalo. Nejednou dokonce někomu zachránil život. Stalo se to celkem nedávno.
Pokračovat ve čtení →
Ten den se ve škole Matyášovi moc líbilo. O výtvarce vyráběli přáníčka k svátku tatínků. Přáníčko vypadalo jako otevírací auto – a auta Matyáš kreslil ze všeho nejradši. Tátovi se bude určitě líbit.
Pokračovat ve čtení →