Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Žila byla jedna liška, která si vždy ráda pochutnala na všem, co našla. Jednou šla takto kolem vinice, kde právě uzrály nádherné veliké hrozny vína. Modraly se na lišku, že liška dostala strašnou chuť ochutnat. Vypadaly totiž moc sladce.
Pokračovat ve čtení →
V jednom domě na okraji maličké vesničky bydlela zvědavá plavovlasá holčička jménem Julie. Malá Julie nejvíce na světě milovala malování. Proto měla doma hóóódně barviček a vodových barev.
Pokračovat ve čtení →
To bylo tenkrát, když pejsek a kočička ještě spolu hospodařili; měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé. Ale ani to vždycky tak neuměli, protože mají malé a nešikovné tlapičky a na těch tlapičkách nemají prsty jako mají lidé, jenom takové malé polštářky a na nich drápky.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna kočička Micka, která žila venku na ulici. Rušné a klikaté uličky města, jiné zatoulané kočky či odpadkové koše byly to jediné, co Micka znala. A právě to byl domov šedé kočičky.
Pokračovat ve čtení →
Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili (však jsme o tom tuhle vypravovali, jak si šikovně umyli podlahu a jak se potom oba na slunci sušili) a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, byla jednou velikonoční neděle a tak si řekli, že půjdou spolu na výlet. Sluníčko pěkně svítilo. „Půjdem třeba do lesa,“ povídá pejsek, „kampak jinam bychom šli, když je tak hezky?“
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na čestného krále Cypriána, který byl svou laskavostí a dobrotivostí znám po celém širém okolí. Své království řídil mladý král férově a o svůj lid se vždy s láskou a pokorou postaral.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami žil ve velkém hradě jeden král. Jmenoval se Cyprián. Byl to dobrotivý a čestný král. Sice byl ještě velmi mladý král, protože jeho otec zemřel v boji, ale za to byl velmi zodpovědný. Mladý král Cyprián měl velké království a kopec bohatství, ale nejen to, nejdůležitější pro krále bylo to, že se jeho lid měl dobře. Jeho lid mu za to nosil všelijaké dary, které vyrobil, a velebil ho za jeho štědrost a laskavost. Vždy každému pomohl.
Pokračovat ve čtení →
Byly prázdniny, venku svítilo sluníčko a chlapeček Matyáš nevěděl, s čím by si ještě hrál. Dnes už si hrál se vším – s auty, s legem, jezdil na odrážedle, skákal panáka, houpal se na houpačce, klouzal na klouzačce a vlastně už si ani na všechno nevzpomněl. Moc rád by si zahrál pexeso s maminkou, ale ta chystá oběd. Potom si s Matyáškem zahraje. Už se na to těšil. Ale co do té doby bude dělat?
Pokračovat ve čtení →
Pejsek měl mít zítra svátek a kočička narozeniny.
Děti to věděly a chtěly pejska a kočičku nějak k svátku a k narozeninám překvapiti. Přemýšlely, co by pejskovi a kočičce daly nebo udělaly; pak si vzpomněly a řekly: „Víte co, děti? Uděláme pejskovi a kočičce k svátku dort!“
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami, kde voda se sypala a písek se lil, ukrýval se kouzelný les. V tomto lese byste narazili na kouzla nevídaná a zvířata kouzelná. Všichni si pomáhali a v lese vládl klid a radost. Lidé však o tomto lese nevěděli. A tak to muselo zůstat.
Pokračovat ve čtení →
Myši v domě žily v neustálém strachu z kočky. Proto jeden mladý myšák svolal jednoho dne všechny myši v okolí, aby jim představil svůj plán, který sám vymyslel. Byl to plán, jak se zbavit strachu z kočky.
Pokračovat ve čtení →
Když celý les zahalí tma a na nebi se objeví měsíc a hvězdy, nastane noc. Všechna zvířátka v lese se zachumlají do svých pelechů a doupat a ulehnou ke spánku. Musí nabrat sílu na další den. Jsou ale zvířata, která v noci žít začínají. Přes den spí. Když se blíží soumrak, proberou se. Otevřou své malé oči a zahájí noční život.
Pokračovat ve čtení →
Daleko ve vysokých skalách jsou místa, kde se staví orlí hnízda. Jsou hodně vysoko a ze země nejsou vidět. Jen když se pod tu skálu postavíš, možná teprve uvidíš, jak odněkud sem tam vyletí orlí máma nebo táta. Nejčastěji vylétávají za potravou. Svá malinká orlí miminka nechávají v hnízdě a létají pryč, aby jim donesli něco dobrého na zub. A aby jejich mláďátka pěkně rostla a sílila. Když ptáčátka trošku povyrostou, je čas, aby sama vyletěla z hnízda, aby vyzkoušela sílu svých křídel a naučila se, jak na to.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na berušku Bětku, jejíž velký sen byl plout po řece a poznávat nový svět plný dobrodružství. A berušce Bětce, která žila ve svém krásném drobném domečku pod starou jabloní, se to skutečně podařilo! Její sen se splnil! A dnes se dozvíme, jak příběh o berušce Bětce pokračoval.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný letní den. Sluníčko se na nás usmívalo z bledě modré oblohy, kde nebylo ani mráčku. Byl to den jako stvořený pro výlety a nová dobrodružství. A věděl to i Milánek. Milánek byl motýlek s modro-fialovými křidélky.
Pokračovat ve čtení →