Lenivý lev

Pohádka pro děti Lenivý lev

V daleké divočině žila rodina lvů. Maminka lvice, táta lev a dvě lvíčata. Byli to kluci. Každý byl úplně jiný, i když se oba narodili v tentýž den. Jedno lvíče bylo hravé, divoké a snažilo se vše naučit. Pořád se drželo své mámy a pozorovalo ji, jak loví, jak je hlídá a jak je odvážná. To druhé lvíče bylo neskutečně lenivé. Jen spalo, válelo se a čekalo, až mu máma lvice donese něco k jídlu.

Pokračovat ve čtení →

Jak králíček Petr přišel k novému kabátku

Pohádka pro děti Jak králíček Petr přišel k novému kabátku

Králíček Petr žil se svou maminkou a sestřičkami v noře vyhloubené pod vysokou jedlí. Každý den si malí králíčci chodili hrát na louku a do lesa. Maminka je vždy napomínala, že se musí vyhnout zahradě pana Gregora. Hlavně Petr, který tam minule ztratil svůj modrý kabátek a obě botičky. Nyní musel nosit starý hnědý obnošený kabát, který se mu vůbec nelíbil. Škrtil a kousal, ale co naplat, když ten svůj ztratil.

Pokračovat ve čtení →

Skřítek Dřímal a hvězdičky

Pohádka pro děti Skřítek Dřímal a hvězdičky

Když přijde noc, na nebi se ukáže srpek měsíce a kolem něj začnou poblikávat hvězdičky. Některé svítí více, jiné méně. Všechny ale krásně zdobí černou oblohu. Když se pořádně zadíváš na měsíc, můžeš zahlédnout, jak na něm někdo sedí. Je to skřítek Dřímal. Vysedává si na měsíci a nožkama si houpe ve vzduchu. Jeho nebesky stříbrný kabátek se na černé obloze krásně leskne a třpytivé vlásky vlají po větru.

Pokračovat ve čtení →

Alenka a víla z lesa

Pohádka pro děti Alenka a víla z lesa

Alenka byla holčička stará asi jako ty. Měla světlé vlásky s nádhernými kudrlinkami, čokoládově hnědé oči a na tváři vždycky úsměv. Byla to milá a hodná holčička. Bydlela blízko lesa a trávila v něm spoustu času. Moc ráda pozorovala zvířata, nebo se jen tak procházela a poslouchala zpívající ptáčky. Zrovna dnes se v něm ovšem neprocházela úplně sama.

Pokračovat ve čtení →

Sloník Kubík

Pohádka pro děti Sloník Kubík

V jedné nedaleké zoologické zahradě žilo mnoho zvířat. I když každé mělo svůj výběh, všechna zvířátka se navzájem dobře znala. Každý večer, když návštěvníci odešli, si spolu vykládala. Vyprávěla si, co během dne zažila, a taky se spolu navštěvovala. Jejich lidští ošetřovatelé se o ně hezky starali, a tak i zvířátka byla spokojená a měla se tam dobře.

Pokračovat ve čtení →