Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Něco ti prozradím: I vánoční stromky mají školku. Čestné slovo, že mají. Jen ne takovou školku, jako máte vy, malé dětičky, kde jsou dveře, hračky a paní učitelky. Vánoční stromky mají školku v krásném a zeleném lese. Pod modrým nebem. Se sluníčkem. S mraky. S deštěm. I se sněhovými vločkami. Opravdu!
Pokračovat ve čtení →
Štěně se odvážilo samo do sněhu. Vidělo sníh poprvé v životě, tak nejdřív opatrně našlapovalo. Studilo to do tlapek. Pak ale začaly padat velké sněhové vločky a štěně se rozdovádělo.
Pokračovat ve čtení →
Když skončí podzim, začne zima. Venku trochu více přituhuje. Na autech se ráno vytváří námraza a silnice začnou klouzat. Každé dítě netrpělivě očekává první sníh. To ale ještě netuší, že jednou může s první vločkou přijít i něco kouzelného.
Mikuláš, anděl a čert šli po zasněžené cestě a mířili za dětmi. Mikuláš i anděl nesli oba dva velké koše plné těch nejlepších a nejsladších bonbónů, čokolád, sušenek a mandarinek. Jen čert, který šel jako poslední, si nesl prázdný pytel, aby do něj mohl cpát zlobivé děti.
Pokračovat ve čtení →
Bylo před Vánoci a andělíčci měli v nebíčku napilno. Pomáhali totiž připravovat Ježíškovi dárky. Dávali na ně cedulky se jmény, aby Ježíšek věděl, pro koho jsou. Ale i andělíčci občas zazlobí.
Pokračovat ve čtení →
Možná už jste si všimli, že jedna hvězda na nebi je vždycky zářivější, než ty ostatní. Jmenuje se Polárka a je ze všech hvězd nejkouzelnější. Umí totiž plnit přání!
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno červené autíčko, které milovalo zimu. Mělo rádo sníh a velké chumelenice. Proto v jedné takové chumelenici vyrazilo na cestu do města.
Pokračovat ve čtení →
V dubovém domečku hluboko v lese žila myška Kája. Byla to hodná myšička. Nosila růžové mašle mezi oušky a krásné šatičky. Hezky se o svůj domeček starala a taky se kamarádila se všemi zvířátky v lese. Před domkem měla malou zahrádku, kde si pěstovala zeleninu. Ovoce chodila sbírat do lesa. V lese žila i její kamarádka myška Lili. Bydlela kousek od myšky Káji. Navštěvovaly se spolu a chodily spolu na procházky do lesa. Teď už ale Lili za Kájou dlouho nepřišla. Myšička Kája měla o svou kamarádku strach a rozhodla se, že ji navštíví a zjistí, co se děje.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden pohádkový drak. Ten drak neměl žádné kamarády ani rodinu, a kam přišel, tam se ho všichni jen báli. Vždy, když přiletěl k nějaké vesnici, všichni od něj s hrůzou a křikem prchali. A tak, i když si chtěl najít přátele, nezbylo mu nikdy nic jiného, než jít zase o vesnici dál.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vsi pod Hromovou horou žil chasník Adam. Byl jediným synem selky Antonie, která se o něj po smrti svého muže starala až s přehnanou péčí. Všem říkala, že musí, neboť jí kromě Adama už nic na tomto světě nezbylo.
Pokračovat ve čtení →
Medvědice Líza žila úplně sama ve své jeskyni v lese. Bydlela v ní teprve krátce – ještě nedávno totiž žila v jeskyni se svými rodiči. Na bydlení sama si proto teprve zvykala. Největší potíže jí dělaly noci. Nedaleko jeskyně totiž stála dřevěná chatka a Líza v ní po nocích často vídala podivná světla a stíny a někdy dokonce slýchala různé strašidelné zvuky. Myslela si, že v chatce straší a za tmy se proto často bála.
Pokračovat ve čtení →
Kousek pod vrchem jménem Tábor, v dubovém lese, se nachází studánka. Je krásná. Voda v ní je průzračná, nad ní se jako dvě strážkyně tyčí vysoké lípy a kolem ní kvetou snad v každém ročním období květiny. A navíc je kouzelná! Vypráví totiž příběhy.
Pokračovat ve čtení →
Kohoutek, slepička Bertička a několik jejích sestřiček žilo spokojeně v kurníku. Bertička byla v očekávání a seděla na vajíčkách, ze kterých se měla vylíhnout úžasná kuřátka. Bylo jich pět a už se s kohoutkem nemohli dočkat, až budou běhat po dvoře.
Pokračovat ve čtení →
Jistě Vám nemusím vyprávět o tom, kde žijí krtci. Celičký den se pohybují pod zemí, svými mohutnými tlapami, které připomínají lopaty, se prohrabují hlínou a hledají, co by slupli. Pod zemí je tma, vidět tam není, a tak mají krtci jen úplně malá očička.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo v jedné malé vesničce, stál starý a zchátralý dům s doškovou střechou. V něm žili tři bratři. Nejstarší Jan, prostřední Matěj a nejmladší Josífek. Ti tři kluci žili již nějakou dobu úplně sami. Maminka jim umřela krátce po tom, co se narodil nejmladší Josífek a tatínek brzy po tom neštěstí těžce ochořel. Dlouhá léta se trápil a snažil se se svými chlapci zůstat co nejdéle. Avšak není tomu tak dávno, co skonal. A tak se stalo, že tito tři bratři zcela osiřeli.
Pokračovat ve čtení →