Medvědice Líza žila úplně sama ve své jeskyni v lese. Bydlela v ní teprve krátce – ještě nedávno totiž žila v jeskyni se svými rodiči. Na bydlení sama si proto teprve zvykala. Největší potíže jí dělaly noci. Nedaleko jeskyně totiž stála dřevěná chatka a Líza v ní po nocích často vídala podivná světla a stíny a někdy dokonce slýchala různé strašidelné zvuky. Myslela si, že v chatce straší a za tmy se proto často bála.
Čas od času Lízu navštívil její přítel Bob, který ji vždy ujišťoval, že strašidla neexistují a že v chatě zcela určitě nestraší. Nejspíš tam žije jen nějaký člověk, říkával. Líza byla vždy klidnější, když byl Bob s ní, ale jakmile odešel, ani jeho moudrá slova ji nedokázala uklidnit. Proto ho jednoho dne požádala, aby se s ní vydal k chatce podívat. Když na vlastní oči uvidí, že tam žádné strašidlo není, tak konečně uvěří. Bob souhlasil a tak se společně vydali k chatce.
Když k ní došli, Líza chatku nedůvěřivě obcházela a prohlížela si ji, zatímco Bob jí byl neustále po boku, aby se nebála. „No dobře, žádné strašidlo nevidím, ale člověka ta… AU!“ Spustila Líza, když vtom se jí tlapa chytila do pasti. Skučela bolestí a snažila se vysvobodit. Bob chvíli jen šokovaně stál, ale pak se vzpamatoval, popadl blízkou větev a s její pomocí past vypáčil. Líza byla volná a vděčně příteli poděkovala.
Její bolestivý nářek však vzbudil pozornost člověka v chatě. Vyběhl ze dveří se zbraní v ruce a rozhlížel se kolem. Bob si ho všiml a tiše řekl: „Vidíš? Jenom obyčejný člověk. Žádné strašidlo. Měli bychom ale jít. Ta věc, kterou drží v ruce, je dost nebezpečná.“ Opatrně podepřel Lízu a její zraněnou nohu a společně pelášili od chaty pryč tak rychle, jak jen to šlo.
Když došli do Líziny jeskyně, tak Líza konečně uznala, že žádná strašidla neexistují, a že se bála zbytečně. Zatímco Bob své přítelkyni ošetřoval zranění, řekl: „Úplně zbytečně ne. Ten člověk je možná ještě nebezpečnější než nějaké strašidlo. Víš… taky jsem se teď přestěhoval do vlastní jeskyně. Nechtěla bys tam bydlet se mnou? Nestojí kolem ní žádné chaty.“ Dodal trochu nesměle. Líza šťastně souhlasila a vydala se s Bobem do svého nového domova, ve kterém se strašidel už nikdy nebála.
