Adventní pohádka 9. z 24
„Skřítku, dneska pojedeme na vánoční trhy! Koupím ti tam čepici.“
„Trhy? K čemu jsou vánoční trhy?“ ptal se hned skřítek.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 9. z 24
„Skřítku, dneska pojedeme na vánoční trhy! Koupím ti tam čepici.“
„Trhy? K čemu jsou vánoční trhy?“ ptal se hned skřítek.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 8. z 24
Včera si Andělka se skřítkem u babičky poslechli příběh Vánoc. Dnes se jim to náramně hodilo, protože dostali od maminky za úkol postavit dřevěný vyřezávaný betlém.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 7. z 24
„Kdysi dávno putoval Josef s Pannou Marií do Betléma. Na cestu jim svítila jasná hvězda. Jenže nikde nesehnali nocleh, nikdo je u sebe nechtěl nechat přenocovat. Josefovi a Marii, která čekala děťátko, nezbylo než jít spát do chléva na seno.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 6. z 24
Protože si už Andělka celý příběh tolik nepamatovala, vzala skřítka s sebou k babičce. Babička si po večeři sedla k postýlce, kde ležela v pyžamku Andělka a vedle ní špinavý vánoční skřítek.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 5. z 24
„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.
Pokračovat ve čtení →Na rybníce se objevila papírová lodička. Všimla si jí moucha a posadila se na ni.
„Jů, budu kapitánem a přepluju tento rybník,“ zabzučela.
Uslyšela to kobylka, která se hned kousek vedle na břehu vyhřívala na slunci.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 4. z 24
„Na Vánoce se dodržují tradice a zvyky. No a taky existuje spousta pověr,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi a obouvala si u toho sněhule. „Třeba dnes má svátek Barbora. To se stříhají větvičky stromů, třeba třešňové, do vázy.“
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 3. z 24
S čokoládovým adventním kalendářem to skřítek moc neuměl. A tak mu Andělka ukázala adventní věnec. Ten snad nesní.
Pokračovat ve čtení →Adventní pohádka 2. z 24
Skřítek seděl na krabici a sledoval, jak Andělka vylouskla čokoládu z adventního kalendáře.
„Jé, na co to je?“ ptal se hned.
„To je adventní kalendář. Na každém okýnku je číslo dne a pod ním je schovaná čokoláda. To aby ti to čekání na Ježíška rychleji uteklo.“
Pokračovat ve čtení →Byl začátek prosince, když Andělka pomáhala mamince a tatínkovi s úklidem. Takový vánoční úklid není jen tak. To se musí posbírat hračky, vyšťourat lego zpod skříní, pěkně zamést a umýt okna – to aby se Ježíšek nepolekal, jak říkávala maminka. Tatínek na to vždy odpovídal, že se Ježíšek přece narodil ve chlévě, ale maminku neobměkčil a musel uklízet také.
Pokračovat ve čtení →Plížáci
Jednou večer přišel Píhat s tím, že bychom s sebou měli vzít strašit starého Hjunta. Je to ten nejstarší a nejzkušenější plížák v celém paneláku, žije tu nejdéle a přitom je pořád zalezlý v tom svým sklepě. Určitě by mu udělalo radost zase si trochu zastrašit. A my bychom konečně viděli, co všechno dokáže. Třeba ukousne panu Karlíčkovi palec!
Pokračovat ve čtení →V jednom městě se toulal malý psíček. Patřil k plemeni mops, takže byl takový malý, baculatý, měl krátké nožičky, silné tělíčko, krátký čumáček a velké kulaté oči. Neměl žádné jméno, protože nikomu nepatřil. A nikdo ho ani nechtěl. Toulal se městem sám.
Pokračovat ve čtení →Plížáci
Byl takový ten krásný, vlahý večer, kdy plížáci vylézají ze svých doupat a slídí po prstech čouhajících zpod peřin. I já s Píhatem jsme dostali chuť nějaké prstíčky poškádlit. Děti už se nás nebály, tak jsme zabrousili jinam. Navíc když vzbudíte děti, ty obvykle pláčou a mně je jich líto. Zato když vzbudíte dospělé, ti tak pěkně křičí a nadávají a to je strašná legrace.
Pokračovat ve čtení →Zubatá strašidla
Příroda se na podzim chystá ke spánku. Strašidla ve Strašidrně sklízí úrodu ze zahrádek a hrabou listí, které spadalo ze stromů. Dělají z něj u cest hromady, do kterých se schovávají, a když jde okolo nějaký člověk, vybafnou na něj.
Pokračovat ve čtení →Zubatá strašidla
Zatímco na Halloween si strašidla užívají volného pohybu mezi lidmi, na Dušičky žádné slušné strašidlo nestraší. Proč? No protože hřbitovy, což jsou za běžných okolností strašidelná místa, jsou ten den plné lidí.
Pokračovat ve čtení →