Adventní pohádka 10. z 24
Skřítek seděl v chodbě a díval se na strop, kam před malou chvílí táta připevnil jmelí.
„Zase nějaký roští. Nejdřív tahají domů větve, teď zas tohle.“
Pokračovat ve čtení →Jmelí
Dita T.
Vánoční trhy
Adventní pohádka 9. z 24
„Skřítku, dneska pojedeme na vánoční trhy! Koupím ti tam čepici.“
„Trhy? K čemu jsou vánoční trhy?“ ptal se hned skřítek.
Pokračovat ve čtení →Stavění betléma
Adventní pohádka 8. z 24
Včera si Andělka se skřítkem u babičky poslechli příběh Vánoc. Dnes se jim to náramně hodilo, protože dostali od maminky za úkol postavit dřevěný vyřezávaný betlém.
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 2
Adventní pohádka 7. z 24
„Kdysi dávno putoval Josef s Pannou Marií do Betléma. Na cestu jim svítila jasná hvězda. Jenže nikde nesehnali nocleh, nikdo je u sebe nechtěl nechat přenocovat. Josefovi a Marii, která čekala děťátko, nezbylo než jít spát do chléva na seno.
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 1
Adventní pohádka 6. z 24
Protože si už Andělka celý příběh tolik nepamatovala, vzala skřítka s sebou k babičce. Babička si po večeři sedla k postýlce, kde ležela v pyžamku Andělka a vedle ní špinavý vánoční skřítek.
Pokračovat ve čtení →Jak to bylo doopravdy s Mikulášem
Adventní pohádka 5. z 24
„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.
Pokračovat ve čtení →O papírové lodičce, mouše a kobylce
Na rybníce se objevila papírová lodička. Všimla si jí moucha a posadila se na ni.
„Jů, budu kapitánem a přepluju tento rybník,“ zabzučela.
Uslyšela to kobylka, která se hned kousek vedle na břehu vyhřívala na slunci.
Pokračovat ve čtení →Barborky
Adventní pohádka 4. z 24
„Na Vánoce se dodržují tradice a zvyky. No a taky existuje spousta pověr,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi a obouvala si u toho sněhule. „Třeba dnes má svátek Barbora. To se stříhají větvičky stromů, třeba třešňové, do vázy.“
Pokračovat ve čtení →Adventní věnec
Adventní pohádka 3. z 24
S čokoládovým adventním kalendářem to skřítek moc neuměl. A tak mu Andělka ukázala adventní věnec. Ten snad nesní.
Pokračovat ve čtení →Proč slavíme Vánoce
Adventní pohádka 2. z 24
Skřítek seděl na krabici a sledoval, jak Andělka vylouskla čokoládu z adventního kalendáře.
„Jé, na co to je?“ ptal se hned.
„To je adventní kalendář. Na každém okýnku je číslo dne a pod ním je schovaná čokoláda. To aby ti to čekání na Ježíška rychleji uteklo.“
Pokračovat ve čtení →Andělka a vánoční skřítek
Byl začátek prosince, když Andělka pomáhala mamince a tatínkovi s úklidem. Takový vánoční úklid není jen tak. To se musí posbírat hračky, vyšťourat lego zpod skříní, pěkně zamést a umýt okna – to aby se Ježíšek nepolekal, jak říkávala maminka. Tatínek na to vždy odpovídal, že se Ježíšek přece narodil ve chlévě, ale maminku neobměkčil a musel uklízet také.
Pokračovat ve čtení →Jak jsme vzali strašit starého Hjunta
Plížáci
Jednou večer přišel Píhat s tím, že bychom s sebou měli vzít strašit starého Hjunta. Je to ten nejstarší a nejzkušenější plížák v celém paneláku, žije tu nejdéle a přitom je pořád zalezlý v tom svým sklepě. Určitě by mu udělalo radost zase si trochu zastrašit. A my bychom konečně viděli, co všechno dokáže. Třeba ukousne panu Karlíčkovi palec!
Pokračovat ve čtení →O nešťastném pejskovi mopsíkovi
V jednom městě se toulal malý psíček. Patřil k plemeni mops, takže byl takový malý, baculatý, měl krátké nožičky, silné tělíčko, krátký čumáček a velké kulaté oči. Neměl žádné jméno, protože nikomu nepatřil. A nikdo ho ani nechtěl. Toulal se městem sám.
Pokračovat ve čtení →Jak pan Karlíček sjel po zadku schody a byla z toho svatba
Plížáci
Byl takový ten krásný, vlahý večer, kdy plížáci vylézají ze svých doupat a slídí po prstech čouhajících zpod peřin. I já s Píhatem jsme dostali chuť nějaké prstíčky poškádlit. Děti už se nás nebály, tak jsme zabrousili jinam. Navíc když vzbudíte děti, ty obvykle pláčou a mně je jich líto. Zato když vzbudíte dospělé, ti tak pěkně křičí a nadávají a to je strašná legrace.
Pokračovat ve čtení →Podzimní soutěž
Zubatá strašidla
Příroda se na podzim chystá ke spánku. Strašidla ve Strašidrně sklízí úrodu ze zahrádek a hrabou listí, které spadalo ze stromů. Dělají z něj u cest hromady, do kterých se schovávají, a když jde okolo nějaký člověk, vybafnou na něj.
Pokračovat ve čtení →