Klasické pohádky a postavy, které v nich vystupují, musí znát všechny děti, než půjdou do školy. Pohádky pro předškoláky rozvíjí řeč, myšlení, pozornost i paměť, navíc v sobě nesou morální ponaučení. Ať si je čtete před spaním ve školce, nebo doma, určitě si z nich nejednu oblíbíte.
Daleko předaleko na jednom moři leží ostrov, kam lidské oko nedohlédne. Na mapách vypadá stejně jako jakýkoli jiný ostrov, ale přitom je vlastně úplně jiný. Žijí na něm totiž pořád dinosauři, o kterých si lidé myslí, že už dávno vyhynuli. Žije tam také malý dinosauřík jménem Dino, který teprve poznává, jak to v jejich světě chodí.
Pokračovat ve čtení →
Po nebi si klidně pluly mráčky. Mezi nimi byl jeden nadýchaný, zářivě bílý mráček, kterému říkali Kapička. To proto, že když plul po nebi, měl přesně takový tvar – jako veliká kapička vody.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
„Maminko, maminko! Slyšíš to? Hasiči mají výjezd. Musím jim jít pomoci.“ Prosebný hlásek doléhal ze zahrady až k maminčiným uším do kuchyně. „Ale, Honzíku, mají teď moc práce. Ty jsi moc malý. Půjdeš za nimi, až budou mít více času,“ odpověděla nesmlouvavě maminka.
Pokračovat ve čtení →
„Pozor, pozor! Právě začíná naše dinosauří olympiáda!“ ozvalo se z reproduktorů. Byl krásný slunečný den a právě odstartovala dlouho očekávaná dinosauří olympiáda. Sešlo se mnoho dinosaurů nejen na sportovišti, ale také v hledišti.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
V jednom lese bydlel ježek Bobo. To jméno si vybral sám a měl ho docela rád. Stejně tak miloval les, ve kterém bydlel. Listí tu šumělo, bublal potůček, ostatní zvířátka si povídala. Přesto ho ale něco trápilo. Připadal si velmi sám a opuštěný.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden oceán a v něm si plavala mořská víla Koralinka. Každý den měla spoustu práce. Zametala korálové útesy, povídala si s hejnem rybiček, rozplétala chapadla chobotnicím, brousila klepeta krabům. Nebylo dne, kdy by se nudila. Právě naopak.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček, který ze všeho nejradši kreslil. Jmenoval se Tomášek a v celém pokojíčku měl samé papíry, fixy, pastelky, vodovky, voskovky, fixy na kamínky a spoustu dalších barviček, jaké si jen dovedete představit.
Pokračovat ve čtení →
Žil, byl a rád lenošil ježek Emil, který měl na všechno čas. Rád lelkoval a jen velice nerad něco dělal a namáhal se. Byl to tuze líný ježek. Na podzim tím vzbuzoval úžas i u ostatních lesních zvířátek.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Nad malým jihočeským městečkem žil jeden mráček. Byl maličký, zvesela si plul po obloze a pozoroval krásy světa. Miloval sledovat řeky, které se krajinou kroutily jako had. Velké lesy, které z výšky vypadaly jako mech.
Pokračovat ve čtení →
Začalo jaro a příroda se probouzela ze svého dlouhého spánku. Mezi zvířátky byla i malá včelka, která se na jaro těšila ze všech nejvíc. Jmenovala se Lia. Milovala květiny víc než cokoli jiného – a právě na jaře rozkvétaly po všech loukách. Svůj den trávila bzučením od jednoho květu k druhému a sbíráním nektaru do svého malého kyblíčku. Nejraději ale jen…
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Na pastvě vysoko v kopcích žila kravička jménem Josefína. Nežila tam sama. Na pastvu brzy ráno chodila se svým stádem a farmářem Tomem. Možná si řeknete, co tak může kravička celý dlouhý den na pastvě dělat. Ale pro kravičku je to druhý domov. Josefína to na pastvě milovala.
Pokračovat ve čtení →
Ve strašidelné škole byl dnes tvořivý den. Všechna malá strašidla dostala za úkol vyrobit přáníčka pro své maminky, které budou mít svátek. Blíží se totiž Den matek, kdy i strašidla chtějí maminkám ukázat, jak moc je mají ráda.
Pokračovat ve čtení →
V divoké Africe žil byl lvíček. Teda on už nebyl malý, byl dospělý a jeho otec očekával, že od něj převezme korunu. Ne že by lvi v Africe nosili korunu. Jsou však právem nazýváni králem zvířat. Jenže náš malý lev Alfons se bál. Vůbec neměl pro strach uděláno tak jako jeho táta.
Pokračovat ve čtení →
V jednom pokojíčku si hrály dvě děti – Anička a Petříček. Oba měli spoustu hraček. Anička si nejraději hrála s panenkami, kostkami a vláčky. Petříček zase moc rád stavěl z Lega, jezdil s autíčky a tulil se s plyšáky.
Pokračovat ve čtení →
Péťa chodil do druhé třídy a na celém školním roce měl nejradši prázdniny. Kdo by neměl! Teď se blížily ty zimní, vánoční, a děti už odpočítávaly dny, kdy se rozloučí se školou. Čekání na Vánoce jim zpříjemňoval adventní kalendář, kde si každý den našly maličký dárek.
Pokračovat ve čtení →