Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.
Pokračovat ve čtení →Za devatero řekami, devatero horami a devatero lesy stála malá dřevěná chaloupka, ve které žil statný dřevorubec se svojí ženou a měli se velice rádi. Jejím velkým společným přáním bylo mít syna, avšak oba měli velké obavy, zda by ho zvládli slušně vychovat a dát mu vše, co by potřeboval.
Pokračovat ve čtení →Je to už velmi dávno, kdy v jednom velkém království, žila princezna, která se jmenovala Zlatovláska. Proč se jí říkalo zrovna Zlatovláska? Tato malá princeznička měla krásné dlouhé zlaté vlásky, které zářily na míle a míle daleko. Díky jejím krásným vlasům znal Zlatovlásku každý člověk z širokého okolí.
Pokračovat ve čtení →Matka pekla svým sedmi synům chléb. Chlapci ji neustále zlobili, dohadovali se a nechtěli se utišit. Bochníky po matce chtěli, to matku natolik rozčílilo, že vykřikla: „I bodejž jste se všichni zkrkavčili!“
Pokračovat ve čtení →Byl jednou jeden kohoutek a slepička. Jednou se spolu vydali do obry na jahody. Slepička za chvilku uviděla jahůdku a rozdělila se s kohoutkem o půlku. Po chvilce ji našel i kohoutek, ten byl ale lakomý a o jahůdku se nerozdělil, jahoda byla ale příliš veliká a kohoutek se začal dusit.
Pokračovat ve čtení →Byli dva bratři, jeden byl velmi chudý a ten druhý naopak velmi bohatý. Jednou chtěl bohatý po chudém, aby mu pohlídal snopy na poli. Chudák seděl pod kupkou, když spatřil bílou ženu, která sbírala klasy a zastrkávala je do kupek. Pomalu se k němu přibližovala a tak využil šance zeptat se jí, kdo je a co tu dělá.
Pokračovat ve čtení →
Před dávnými časy žili král s královnou a moc si přáli děťátko. Vytoužené dítě však nepřicházelo. Jednoho dne královna v lázni odpočívala, a kde se vzala, tu se vzala, z vody vylezla žába a zaskřehotala královně: „Tvoje přání se splní. Než se rok s rokem sejde, narodí se ti dcerka.“ Než královna stihla něco říct, byla žába pryč.
Žila jednou jedna babička a dědeček a ti měli svého Budulínka. Každý den chodívali do práce a Budulínek zůstával doma sám. Babička mu pokaždé říkávala: „Buď hodný, Budulínku, hezky si hraj a nikomu neotvírej! Navařila jsem ti hodně hrášku, ten máš přeci ze všeho nejraději. Dala jsem ti ho do pece.“
Pokračovat ve čtení →
V dobách, kdy ještě pohádka byla skutečností, žil krásný mladý princ, který byl ale pyšný a sobecký. Stará čarodějnice se rozhodla ho potrestat a proměnila ho v hrozivé zvíře, na které se nedalo pohlédnout. Čarodějnice mu však dala ještě jednu šanci na vysvobození: „Pokud se do tebe zamiluje nějaká žena, staneš se opět člověkem, jinak zůstaneš navždy zvířetem!“
Pokračovat ve čtení →Žil – byl jeden chudý uhlíř, který měl se svojí ženou velmi nemocné dítě, a to ho velice trápilo. Celá jeho rodina neměla dostatek jídla a trpěla hlady. Naopak jeho soused překypoval zdravím a žil sám, ale pořád si myslel, že má málo, i když měl všeho dostatek.
Pokračovat ve čtení →Byli dva manželé a ti žili sami. Tolik si přáli děti, ale žádné neměli. Jednou odjel muž orat na pole a mezitím mu doma žena porodila syna. Synek nebyl o nic větší než paleček, tak mu maminka dala jméno Paleček. Byl to klučík poněkud zvláštní. Hned jak se narodil, skotačil, žádný koutek domu mu nezůstal utajený.
Pokračovat ve čtení →