Ovčák, který blízko Malé Morávky pásl ovce na louce, uslyšel, jak někdo volá jeho jméno: „Konráde, Konráde“ slyšel za sebou.
Zaleknul se a když se obrátil, země se před ním otevřela a z díry pak vystupovala obrovská postava s dlouhými bílými vousy. Sám Praděd, duch Jeseníků, se před ním objevil.
Pohádky pro děti
Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
O Krakonošově kopci u Svatoňovic
Mezi vesnicí Batňovicemi a poutnickým místem Malými Svatoňovicemi u Úpice se vypíná z roviny v údolí rozlehlé neveliký vrch zvláštní podoby. Je podlouhlý, po stranách jak uhlazený, a jeho vršek je také podlouhlý, rovný jako stolní deska. Říkají mu „kopec Krakonošův“.
Pokračovat ve čtení →Živá ozvěna
Bohatý baron se vychloubal svým přátelům krásou nového panství a přitom nestydatě lhal. Mimo jiné vyprávěl, že v jeho zahradě je taková ozvěna, jaká není nikde jinde na celém světě.
Zanedlouho k němu přišlo několik pánů a dam, aby si poslechli zázračnou ozvěnu.
O lakomé selce
Kozochlupy byla malá ves, o které se málo vědělo i v jejím okolí. Žili zde pouze čtyři rodiny. Tři z nich byli tak chudí, že neměli žádné hospodářství, a tak jim nezbývalo nic jiného než pracovat u bohatých Heršpiců.
Pokračovat ve čtení →Za sedmero skluzavkami a devatero řetízáčky
Za sedmero skluzavkami a devatero řetízkáčky se v údolí Bambulových víl pelešilo jedno pozoruhodné kouzelné království. V tomto království chutnaly brokolice a špenát jako malinovo-meruňkový dort a po nebi poletovaly překrásné barevné balónky, sladcí gumoví medvídci a duhové kuličky.
Pokračovat ve čtení →O dráčkovi Soptíkovi
Za vysokou skálou vysoko v horách se zabydlil drak Soptík. Byl nejmenším z draků, proto si z něj ostatní dělali šprťouchlata. Rozhodl se tedy, že opustí dračí sluj a postaví se na vlastní nohy.
O čaroději ze sídliště
Do paneláku na sídlišti se přistěhoval nový kluk Jakub. Protože byl nový, neměl tady kamarády. Kluci a holky se mu smáli, protože byl malý a nechtěli jej přijmout mezi sebe do party. Jednou jejich škola pořádala besídku.
O zlobivém autíčku
Bylo jednou jedno autíčko, které bylo nesmírně rychlé, až mu to ostatní auta záviděla. Bohužel však bylo i velmi neopatrné a na ostatní autíčka na cestě nedávalo pozor, až se kolikrát málem srazilo. Všichni autíčku říkali, ať se polepší.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Pořádníček
„To je dneska krásně, úplně akorát na hezký výlet.” pomyslel si Jarda jen co se toho rána probudil. Rychle se převlékl, vyčistil zuby a nasnídal se. Také si sbalil svačinu do batůžku. Dvě oplatky, jablko, chleba se salátem v pytlíku a láhev šťávy. „Tak a můžu vyrazit.” prohlásil a šel si obout boty.
O líné parní mašince
Tenkrát, za časů našich babiček a dědečků se na železnicích ještě proháněly parní mašinky, které za sebou musely mít zvláštní vagón, ve kterém si vozily uhlí. Lidově se mu říkalo uhlák. Vagónek to byl sice pěkně těžký a špinavý, zato pro mašinku byl životně důležitý, a proto si každá správná parní lokomotiva tohoto vagónku vážila.
Pokračovat ve čtení →O nenasytném špačkovi
Žil byl jednou jeden špaček, jehož krásný zpěv byl slyšet široko daleko. Avšak přestože to byl vcelku mrňous, sezobal toho leckdy víc než kdejaký větší pták.
Pokračovat ve čtení →Víla Kapička
Jednou ráno se Verunka probudila, protáhla se, vyčistila si zuby a umyla oči. A jak oči otevřela, seděla před ní na umyvadle malá modrá víla. „Ahoj Verunko.” povídá „já jsem víla Kapička a ráda bych ti řekla něco o vodě.” „Dobrý den, Kapičko. Tak dobře, ráda se dozvím něco nového.” odpověděla radostně Verunka.
Pokračovat ve čtení →O sýrovém strašidýlku
V jednom městě byl obchod se sýry. Prodávali tam sýry kulaté i hranaté, plesnivé i s dírami, všechny druhy, na které si jenom člověk vzpomene. Nebo taky myš. Ty se totiž dozvěděly, že je v podlaze škvíra, a tak chodily každou noc sýry okusovat.
Pokračovat ve čtení →O hlídacím strašidle ve starém stromě
V jednom lese stál starý strom. V jeho korunách měli svá hnízda ptáci i veverky, u jeho kořenů žily žížaly a všem bylo moc dobře. Strom hlídalo jedno staré strašidlo a staralo se o to, aby se všichni měli dobře.
Pokračovat ve čtení →O malé mořské víle a lehátku
V jednom moři žila malá mořská víla. Jako každá mořská víla si ráda hrála s rybkami, trhala mořské řasy a pletla z nich věnečky a závodila s delfíny. Taky ráda sedávala u břehu moře za kamenem a sledovala lidi, kteří se koupali v moři a slunili na pláži.
Pokračovat ve čtení →