V jednom království daleko předaleko žil líný mladík jménem Honza. Místo toho, aby pomáhal doma rodičům, se jen válel v posteli. Byl už skoro dospělý a pořád se chtěl nechávat od maminky krmit, česat a oblékat.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna muší rodinka. Zrovna seděla u oběda na voňavém kousku hnoje nedaleko kravína a pochutnávala si. Tedy, ne všichni si pochutnávali. Malá muška se mračila a jíst hnůj nechtěla.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden les a u něj v obrovské hromadě listí žila ježčí rodinka. Malý ježeček jim ale dělal starosti. Ježkové totiž chodí ven hlavně v noci, za tmy, a tenhle malý ježeček chodil hlavně pozdě odpoledne, dokud nebyla tma. A víte proč? Protože se bál tmy. Jednou ale úplně zapomněl na čas a vydal se na dlouhou procházku.
Pokračovat ve čtení →
Děti, určitě si vzpomínáte na příběh o tajemném jezeře, které plní tajná přání. Důležité je, abyste do něj hodily to nejcennější, co máte, a jezero vám váš sen splní.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za hustými lesy a vysokými horami se schovávalo jedno čarokrásné jezírko. Jezírko to však nebylo ledajaké. Voda v něm byla průzračně čistá a ve světle měsíce se krásně třpytila. A nejen to. Pradávné legendy totiž říkaly, že jezero má kouzelnou moc. Moc, která ani není z tohoto světa.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jedno krásné zelené údolí. Rostly tam květiny různých barev. Všechny měly svou nádhernou vůni. Každá z nich voněla jinak. Stačilo jen zavřít oči a jemně se nadechnout blízko jedné z nich. Voněly tak silně, až se z nich motala hlava.
Pokračovat ve čtení →
V jedné daleké zemi bylo safari. Žili tam sloni, žirafy, antilopy, zebry a další zvířata. Všechna žila spokojeně spolu na velkých prostranstvích a pláních. Jejich králem byl lev. Byl nejsilnější ze všech. Byl ale taky chytrý, moudrý a spravedlivý.
Pokračovat ve čtení →
Holčička jménem Adélka měla fantazie na rozdávání. Vždy když zrovna nebyla škole, četla si knížky plné zázraků či se dívala na pohádky o kouzelných létajících vílách nebo růžových jednorožcích. Všechny tyto kouzelné bytosti pak malovala.
Pokračovat ve čtení →
Existuje dům, ve kterém žijí jen pejsci. Lidé se tam o ně chodí starat. Dávají jim najíst, ošetřují je a hladí. Bydlí tam pejsci, kteří nemají svého pána. Jsou opuštění. Aby se nemuseli potulovat, žijí právě v takovém útulku, kde je o ně postaráno. Občas do psího domu někdo zajde, vybere si opuštěného pejska a vezme si ho domů. Takhle to udělala i Anička a její maminka.
Pokračovat ve čtení →
Byla jedna kouzelná krajinka, která se jmenovala Aladia. Tato kouzelná země se rozprostírala daleko za naším světem. Byl to svět, ve kterém nežili žádní lidé, ale něco úplně jiného – kouzelné bytosti. A právě v této barevné krajině bylo každý den veselo.
Pokračovat ve čtení →
V mystické říši, o které náš svět ani netušil, schovávala se malebná země kouzelných bytostí. Tato magická říše se nazývala Arkánie. Arkánie byla země, kde byste lidi hledali jen marně. Byla totiž domovem pro podivuhodná stvoření, ať už tam žily kouzelné víly, elfové, nebo i bytosti, které jsou mystické a na světě jich je už velmi málo – kouzelní jednorožci.
Pokračovat ve čtení →
Jedné krásné letní noci na obloze svítila maličká hvězdička. Byla sice nejmenší, ale svítila nejvíc ze všech. Tato hvězda se jmenovala Stela. Stela se třpytila na tmavé obloze jako ten nejkrásnější diamant. Avšak jedné noci tato malá hvězda spadla. A nespadla ledakde!
Pokračovat ve čtení →
Existuje město, v němž jezdí obrovské množství vlaků. Tak obrovské, že se koleje nacházejí po celém městě. Vlaky tam jezdí křížem krážem. Přes hory a kopce, přes údolí a kolem luk. Rozváží náklady, převáží lidi a řídí celou městskou dopravu. Každý vlak přesně ví, kam má jet a v kolik hodin. Nikdy se žádný nezpozdí. Vždycky tomu ale tak nebylo.
Pokračovat ve čtení →
Tentokrát se vesmírná raketa kocourka Robina dostala až k planetě Ham. Kocourek Robin se rozhodl planetu prozkoumat, protože o ní slyšel, že je to planeta plná jídla.
Pokračovat ve čtení →
Žila byla jedna moc hodná holčička. Jmenovala se Emička a měla moc ráda zvířátka. A zvířátka měla ráda ji. Jako každý den chtěla Emička vzít svého pejska Sunnyho ven, že tam spolu budou dovádět, ale Sunny ležel v pelíšku a vůbec se mu nechtělo vstávat. Vypadal smutně. Když mu Emička jemně sáhla na čumáček, ucítila, že ho má horký.
Pokračovat ve čtení →