Bylo nebylo, stál kdysi jeden zámek. V něm žil starý král, který měl dceru. Ta měla zvláštní dar – uměla ovládat počasí. Princezna si své schopnosti pečlivě střežila a dlouho odmítala všechny nápadníky.
Pokračovat ve čtení →Divoká růže
Princezniny ztracené korálky
Byla jednou jedna princezna, jmenovala se Světlana, a ta se ráda zkrášlovala, aby se všem líbila. Měla krásné šaty, krásné náušnice, krásnou korunku, ale ze všeho nejkrásnější byly její barevné korálky, které nosila na krku.
Pokračovat ve čtení →Jak našli panenku, která tence plakala
Jednou celý den pršelo, všude bylo mokro a studeno, a pejsek s kočičkou nemohli ven a neměli co dělat. A tak si povídali.
„Víš, kočičko,“ řekl pejsek, „my bychom také měli mít nějaké hračky, jako mají děti. Když takhle prší, měli bychom si aspoň s čím hrát.“
Pokračovat ve čtení →Zkoumání oceánu
V oceánu žije spousta podmořských tvorů. Od malých rybiček až po obrovské velryby. Najdeme tam i temná zákoutí plná tmy a hrozivých tvorů, ale i krásné barevné korály plné tajemných mušlí nebo poklady plné zlata.
Pokračovat ve čtení →O drakovi, který se nechtěl ženit
Byl jednou jeden dráček, kterému říkali Florián. Tento dráček si rostl a rostl, byl spokojený a šťastný a nic mu nechybělo. Hodně jedl, spal, a když se nudil, vyletěl z jeskyně, ve které žil se svou mámou, a proletěl se do sousedního království, kde strašil lidi.
Pokračovat ve čtení →O třech sestrách
Žily byly jednou tři sestry. Ta nejstarší se jmenovala Rózinka a nenáviděla květiny. Dokonce tolik, že nechtěla ani chodit ven z chalupy. Ale moc jí to nepomohlo, protože její druhá sestra Květa květiny milovala a nosila si je v kořenáčích i domů. Róza se na ně nemohla ani podívat, jak se jí hnusily, ale Květa si jich nanosila v květináčích a truhlících domů tolik, že bylo zcela nemožné se pohledu na ně vyhnout.
Pokračovat ve čtení →Jak Jenda potkal loupežníka
V černém lese daleko mezi skalami žil loupežník. Měl dlouhé spletené vousy, na hlavě roztrhaný klobouk a pod ním mu trčely huňaté černé vlasy. Bydlel u těch nejvyšších skal v ukryté jeskyni. Nebyl zlý, jen nic jiného než loupení neznal.
Pokračovat ve čtení →Strašidlo ve skříni
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →Kouzelná studna
Kdesi mezi vysokými horami existuje jedna malá vesnička. A na konci té vesničky v malé chatrči žil jeden chudý chlapec se svou matkou. Máma churavěla, ale přesto se snažila, jak uměla. Rodina se živila tím, že prodávala všechno, co mohla.
Pokračovat ve čtení →Královské závody
V jedné pohádkové zemi zrovna nebyl žádný čaroděj dost zlý na to, aby se mu chtělo unášet a zaklínat princezny, a ani žádný drak tak hladový, aby chtěl žrát princezny a rytíře. Všechny čarodějnice tu byly na čarování moc líné. A tak v tom království byla strašná nuda. I vymyslel jednou král pro své poddané trochu zábavy.
Pokračovat ve čtení →Jak chtěla myška změnit barvu
V jednom lese žila malá šedivá myška. Ta myška měla moc ráda barvy, líbily se jí květiny, ale nejvíc se jí líbili ptáčci. Nejradši měla červenky. Ty měly tak krásně červené peří. Myška jim ho tolik záviděla. Ona sama byla jenom šedá a to je taková obyčejná barva. Moc si přála mít také tak červený kožíšek jako červenky pírka.
Pokračovat ve čtení →Smutná princezna
Kdysi dávno pradávno, za horami a dolinami, bylo jedno království, kde žila krásná princezna Agátka. Měla černé vlasy jako noční obloha a její krása byla známá široko daleko.
Pokračovat ve čtení →Buddy a nová kočka u sousedů
Jmenuji se Buddy a jsem pes. Mám nejlepšího pána na světě – je to kluk, kterému říkají Michal. Žiji si spokojeně. Mám teplou boudu, velký dvůr, spoustu hraček, hodně jídla a lásku mého milovaného chlapce. Každý den ráno sice odejde spolu s rodiči pryč, ale odpoledne si vždycky se mnou hraje.
Pokračovat ve čtení →Jak pejsek Rek zachránil kuřátka
Na statku byl v noci hrozný vítr. Rek, pes ze statku, ráno obcházel všechna zvířátka a kontroloval, jestli jim velký vítr neponičil domečky. Jeho první cesta vedla za prasátky.
„Ahoj, prasátka, to byl v noci velký vítr. Neponičilo vám to chlívek?“ ptal se Rek.
Pokračovat ve čtení →Proč stále více rodičů volí audiopohádky na dobrou noc?
Večerní rituál uspávání dětí se v mnoha rodinách mění. Tradiční čtení papírových knih, ačkoliv je stále milované, dostává novou konkurenci v podobě audiopohádek. Tento moderní trend si získává stále větší oblibu a není se čemu divit. V době, kdy jsou rodiče často unavení po náročném dni, představují poslechové příběhy praktické a zároveň hodnotné řešení, jak dětem dopřát kouzelný zážitek před spaním.
Pokračovat ve čtení →