Bylo časné prosincové ráno a svět venku za okny byl zabalen do třpytivé sněhové přikrývky. Dnes byl den před Štědrým dnem a to nenaznačovalo nic jiného než cestu na Vánoce k prarodičům. Byl to výlet, na který se rodina těšila celý rok, protože jako každý rok se sourozenci Erik a Sandra spolu s rodiči vydali na Vánoce k babičce a dědečkovi na jejich chalupu v horách.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 17. z 24
Andělka přemýšlela, kam se skřítek ztratil. Ale za chvilku se pootevřely dveře a zvenku přiskákal skřítek na umělém sobovi.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna farma, na které kromě starého farmáře a jeho rodiny žil i pejsek Max, jejich strážce, ale i jiná zvířátka, která farmáři vlastnili. Natrefili byste tam na slepičky, koně, krávy, ale i na malá telátka. Ta měla pro sebe velkou pastvinu, kde se ráda pásla. Malá telátka vše poznávala a obdivovala. Ať už stébelka trávy, dešťové kapky, barevné kvítky, či krásné lesy v okolí.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 16. z 24
„Moc se mi líbil Grinch,“ rozhodl se nakonec po televizním odpoledni plném pohádek skřítek.
„Jo, něčím se ti podobá.“
Pokračovat ve čtení →
V jeden chladný prosincový den se chlapeček jménem Oto vzbudil do krásné zasněžené krajinky. Okno zdobily třpytivé rampouchy, které visely ze střechy. Celou noc sněžilo a všechno kolem pokryla bílá třpytivá peřina. Byl víkend a to znamenalo, že chlapeček dnes do školy jít nemusel, a proto… jde stavět sněhuláka!
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 15. z 24
Andělka seděla na kanapi a sledovala televizi. Za chvilku už kolem ní poletoval skřítek.
Pokračovat ve čtení →
Svátky jsou kouzelné. Hlavně ty vánoční. Pro některé jsou plné radosti, chutného jídla či dárků. Ne všichni však mají svátky tak šťastné a radostné nebo štědré. Proto je důležité rozdávat radost všude, kudy člověk jde, a pomáhat těm, kteří to potřebují. Skutečně potřebují.
Pokračovat ve čtení →
Jednou za útulného zimního večera se malá Hanka spolu s jejími rodiči rozhodli, že dnes budou připravovat jejich dům na příchod svátků radosti, na její oblíbené Vánoce. Tatínek se vydal pohledat zašantročené vánoční krabice, maminka nachystala sladké sušenky a ovoce a Hanka s jejím zrzavým kocourem Mourkem netrpělivě čekali před doutnajícím krbem. Hanka si v duchu prozpěvovala vánoční písničky, které se ve škole naučili.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 14. z 24
„Na Vánocích jsou kouzelné také koledy,“ povídala Andělka skřítkovi.
„Co to je?“
Pokračovat ve čtení →
Když se mladý chlapec jménem Janek vrátil z války, jeho srdce bylo unavené, ale plné naděje, že znovu uvidí rodnou krajinu takovou, jakou si ji pamatoval – plnou smíchu, zpěvu a vůně kvetoucích sadů.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 13. z 24
Andělka se skřítkem zdobili stromeček. Skřítek si prohlížel užasle ozdoby a žasnul nad tou nádherou.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na malou Veroniku, která během vánočního období zavolala k sobě kamarády ze školy. Dětičky si však neužívaly vánoční pohádky, netancovaly na vánoční písničky, nevšímaly si ani třpytivého sněhu venku, co čekal na sněhuláky. Jediné, čeho si všímaly, byly jejich telefony.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami schovávalo se malé městečko. Zima už byla v plném proudu a krajinu konečně zahalil tak dlouho očekávaný sníh. Se sněhem přišla i veselá vánoční nálada. Malá Veronika se už nejvíc těšila na vánoční filmy, hry u krbu a stavění sněhuláka. No nějak na to letos zapomněla. Plavovlasá holčička nevěděla, že je třeba slavit vánoční svátky či si užívat prázdniny, i těšit se ze sněhu jaksi pozapomněla.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 12. z 24
Když Andělčin táta přinesl domů zelenou jedličku, skřítek se nestačil divit.
„Tak větve a roští byly málo? Teď tu s námi bude bydlet ještě strom?“
Pokračovat ve čtení →
Zubatá strašidla
Všude ležel sníh. Vzduchem poletovaly vločky a všechny děti se radovaly a pokřikovaly. Hlavně kluci byli slyšet až ve městě. Všechny děti ze Strašidrna tahaly sáňky na kopec nad městem a řítily se po nich po stráni dolů.
Pokračovat ve čtení →