Na kraji města byl velký kopec. Byl to perfektní svah pro zimní dovádění. V zimě na něj chodily děti z celého města. Jezdily na něm na saních a bobech. Uprostřed toho kopce stál mohutný strom. Měl silné větve. A každou zimu na nich sedělo několik havranů. Ze stromu měli krásný výhled a skvěle viděli na celý kopec.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno v kouzelné zemi, kde se slunce smálo celý rok a květiny tancovaly s větrem, žila veselá mašinka jménem Bobina. Bobina byla sice malá, ale její srdce bylo obrovské, plné odvahy a touhy prozkoumat svět a zažít nová dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →
Všechny děti čekají na 5. prosince. V noci z pátého na šestého totiž chodí Mikuláš a nechává všem hodným dětem v botách sladkosti a ovoce. Sourozenci Zuzka a Daniel také netrpělivě čekali na ráno, aby v kozačce našli ráno sladké dobroty.
Pokračovat ve čtení →
Tomáš a Radek byli bráškové. Dva neposední kluci, kteří neustále něco vymýšleli. Oba dva měli světlé rozcuchané vlasy. Stály jim na všechny strany. Kukadla zelená jako dva hrášky. Moc se vždycky těšili na prázdniny, protože jezdili ke svému dědečkovi na chalupu do hor. Jejich děda byl moc chytrý a pokaždé pro své milované kluky něco vymyslel. Když ale byli Tomáš a Radek u dědy naposledy, stalo se něco zvláštního. Odehrálo se to o podzimních prázdninách.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Rozárka. Kudrnatá Rozárka žila se svými rodiči a bratříčkem na hrbolatém kopci v domečku u lesa. V jeden chladný prosincový den se Rozárka vydala sáňkovat. Šla sáňkovat dolů z jejich kopce spolu s jejím bratříčkem Samíkem. Honili se ve sněhu, koulovali se, dokonce i závodili, kdo dojede první dolů na sáňkách. Sourozenci si spolu hráli celý den. Ovšem Samík byl vždycky první a lepší.
Pokračovat ve čtení →
A nastala zima. V kalendáři se objevil měsíc prosinec a venku začalo přimrzávat. Sem tam už spadla první vločka a sem tam se na střeše objevily první rampouchy. A někdy někde se objevil i soplíkový rampouch někomu u nosu. Například Hynkovi.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou tři prasátka, která žila na louce u lesa. Rochnila si tam spokojeně už dlouhý čas a nic jim nechybělo. Až jednoho dne přišlo nejmladší prasátko se zlou zprávou. Zaslechlo od moudré sovy, která měla vždy o všem přehled, že se v okolí pohybuje vlk.
Pokračovat ve čtení →
Upřednostňuji výměnu odkazů nebo článků
Pokud máte zájem o publikaci PR článku na Pohádkozemi, preferuji vzájemnou spolupráci formou výměny článků nebo odkazů. Pokud máte web s podobným zaměřením (děti, pohádky, knihy, vzdělávání apod.), neváhejte mě kontaktovat a domluvíme se na podrobnostech.
Pokud už přímo chcete nakoupit, platí podmínky jako jsou uvedené na linkhouse pro pohadkozem.cz, bajkokraj.pl i další Pohádkozemě. Více informací: https://app.linkhouse.co/panel/publisher/edit-offer/265639/546405
V případě zájmu pište na pohadkozem@gmail.com
Pokračovat ve čtení →
Pacík byl krásný huňatý kocourek a kamarád všech zvířátek. Bydlel v domečku se svými majiteli, kteří mu dávali samé dobroty. Přes den se procházel po střechách, stromech anebo se jen tak potuloval. Jednou se pod střechou jeho domu uhnízdili vrabčáci. Nejdříve měli z Pacíka strach, ale nakonec zjistili, že je to hodný kocourek a skamarádili se. To ses mohl dočíst v pohádce Kocourek Pacík a vrabeček.
Pokračovat ve čtení →
V jedné rozpadlé chaloupce žil tatínek, maminka a jejich chlapec Tonda. Byli velmi chudí, do střechy jim teklo a často neměli ani na jídlo. Tonda, aby rodičům pomohl, pracoval jako pasáček ovcí. Ale i tak neměl ani na pořádné oblečení, chodil v roztrhaných kalhotách, do kabátku mu táhlo a jeho čepice vypadala stejně otrhaně jako zbytek oděvu. I přesto si každé ráno cestou na pastvu vesele pohvizdoval.
Pokračovat ve čtení →
Děti seděly ve škole, obtahovaly obrázek hranic České republiky a poslouchaly povídání paní učitelky. Pepíček už přemýšlel, co bude dělat o prodlouženém víkendu a Anička se těšila, že pojedou s maminkou na výlet k tetě do Polska.
Pokračovat ve čtení →
Žil byl jeden hroch. Ale nebyl to obyčejný hroch. Byl to hroší král. A ten král měl tři syny. Jednoho dne si jako vždy hověl v chladivé vodě a přemýšlel o životě. Najednou ho popadla velká chuť na meloun. Tak velká, že se ani vydržet nedala. A tak mu nezbývalo než přivolat své tři syny:
Pokračovat ve čtení →
Na svatého Martina,
kouřívá se z komína.
Jestli bude zamračeno,
bude zima mírná,
Ahoj, děti! Jmenuji se svatý Martin a dnes vám budu vyprávět svůj příběh. Dozvíte se, proč se můj svátek slaví vínem a pečenou husou, a kde se vzaly svatomartinské rohlíčky. Ale začněme pěkně od začátku.
Pokračovat ve čtení →
Tato pohádka se odehrála v dávných dobách, kdy na hradě Trosky žily dvě ženy. Obě se od rána do večera jen hádaly a všelijak si nadávaly. Stará Markéta se usídlila v nižší věži, hned naproti ní v té vyšší přebývala mladá Barbora. Sotva ráno vyšlo slunce, obě spěchaly k oknu, aby se mohly s tou druhou hádat.
Pokračovat ve čtení →