Adventní pohádka 8. z 24
Včera si Andělka se skřítkem u babičky poslechli příběh Vánoc. Dnes se jim to náramně hodilo, protože dostali od maminky za úkol postavit dřevěný vyřezávaný betlém.
Pokračovat ve čtení →Stavění betléma
Vánoční pohádky
Vánoční pohádky v sobě ukrývají vůni cukroví, čerstvě napadaný sníh a kouzelnou atmosféru. Dozvíte se v nich, jaké příběhy a dobrodružství se odehrály na Vánoce. V dalších pohádkách o Vánocích se dozvíte, proč se slaví Vánoce a jaké tradice se k nim vážou. A v neposlední řadě vám pohádky ukrátí čas při čekání na Ježíška.
Perníčky od Aničky
Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 2
Adventní pohádka 7. z 24
„Kdysi dávno putoval Josef s Pannou Marií do Betléma. Na cestu jim svítila jasná hvězda. Jenže nikde nesehnali nocleh, nikdo je u sebe nechtěl nechat přenocovat. Josefovi a Marii, která čekala děťátko, nezbylo než jít spát do chléva na seno.
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 1
Adventní pohádka 6. z 24
Protože si už Andělka celý příběh tolik nepamatovala, vzala skřítka s sebou k babičce. Babička si po večeři sedla k postýlce, kde ležela v pyžamku Andělka a vedle ní špinavý vánoční skřítek.
Pokračovat ve čtení →Červená čepice
Jednoho dne se malá plavovlasá holčička jménem Patricie vydala do vánočního městečka spolu se svou maminkou. Jak tak kráčely krásně ozdobenými ulicemi, všude bylo cítit horkou čokoládu, voňavý punč či všelijaké sladké dobroty. Třpytivé stánky se hemžily lidmi, kteří nasávali pravou vánoční atmosféru.
Pokračovat ve čtení →Jak to bylo doopravdy s Mikulášem
Adventní pohádka 5. z 24
„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.
Pokračovat ve čtení →Barborky
Adventní pohádka 4. z 24
„Na Vánoce se dodržují tradice a zvyky. No a taky existuje spousta pověr,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi a obouvala si u toho sněhule. „Třeba dnes má svátek Barbora. To se stříhají větvičky stromů, třeba třešňové, do vázy.“
Pokračovat ve čtení →Adventní věnec
Adventní pohádka 3. z 24
S čokoládovým adventním kalendářem to skřítek moc neuměl. A tak mu Andělka ukázala adventní věnec. Ten snad nesní.
Pokračovat ve čtení →Proč slavíme Vánoce
Adventní pohádka 2. z 24
Skřítek seděl na krabici a sledoval, jak Andělka vylouskla čokoládu z adventního kalendáře.
„Jé, na co to je?“ ptal se hned.
„To je adventní kalendář. Na každém okýnku je číslo dne a pod ním je schovaná čokoláda. To aby ti to čekání na Ježíška rychleji uteklo.“
Pokračovat ve čtení →Andělka a vánoční skřítek
Byl začátek prosince, když Andělka pomáhala mamince a tatínkovi s úklidem. Takový vánoční úklid není jen tak. To se musí posbírat hračky, vyšťourat lego zpod skříní, pěkně zamést a umýt okna – to aby se Ježíšek nepolekal, jak říkávala maminka. Tatínek na to vždy odpovídal, že se Ježíšek přece narodil ve chlévě, ale maminku neobměkčil a musel uklízet také.
Pokračovat ve čtení →Vánoční skřítci
Kdysi dávno se za horami a dolinami v hustém zasněženém lese schovávala malá krajinka. Krajinka to věru obyčejná nebyla. V kouzelné vesnici plné drobných domků jsme mohli narazit na tvory známé jako vánoční skřítci.
Pokračovat ve čtení →Jak se Luně podařilo zachránit zimu
Milé děti, určitě si vzpomínáte na krásnou dívku Lunu, která žila v malebné vesničce Za Horami. Krásný hlas a sněhově bílé vlasy a hlavně čisté srdce z ní dělaly přímo anděla. Všichni ve vesnici ji měli rádi. Luna však byla smutná. Zima byla chladná a tuhá, Vánoce se neúprosně blížily, ale sníh jejich vesnici jaksi obcházel.
Pokračovat ve čtení →Luna zachraňuje zimu
Mezi vysokými horami, které vždy zdobily zasněžené vrchy, a hustými zelenými lesy se schovávala malebná vesnička, která nesla název Za Horami. Jelikož počasí už začínalo být studené a podzim se už uložil k dlouhému spánku, vánoční nálada se vznášela ve vzduchu jako lehké pírko.
Pokračovat ve čtení →Prázdný talíř pro pocestného
Denis na Štědrý den mámě vždy usilovně pomáhal. S vařením, s výzdobou, ale také s prostíráním stolu. Zajímalo ho, proč vždy prostírají talíře a příbory pro čtyři, když jsou na Vánoce jen tři. Máma, táta a on.
Pokračovat ve čtení →Nechtěný vánoční dárek
Stalo se to v jeden chladný lednový den. Marek kráčel s mámou po zasněženém parku a těšil se na to, až bude konečně doma, v teple. Najednou uslyšel tiché kňučení. Zastavil mámu a společně se podívali pod jednu z laviček nedaleko. Bylo tam malé štěně.
Pokračovat ve čtení →