Kde jinde se setkáte s tolika exotickými zvířaty než v pohádkách o zoo? Na koho se dnes těšíte nejvíce? Na uřvaného lva, obřího slona, dlouhokrkou žirafu, nebo špinavého hrocha? V naší pohádkové zoo si určitě vyberete tu správnou pohádku na dobrou noc.
Léto pomalu končilo, ale rodiče Adama a Andreje se rozhodli, že před školou vezmou děti ještě na jeden výlet. A tak se celá rodinka vydala na výlet do nedaleké zoologické zahrady. Chlapci byli nadšení, když po krátké cestě autem se svými rodiči vstoupili do bran zoologické zahrady.
Tahle pohádka je pro členy Pohádkozemě.
S nástupem jara se v přírodě dějí velké věci. Probouzejí se květiny, stromy se začnou zelenat a taky mezi zvířátky se rodí mláďata. Jedno takové zvířecí miminko se narodilo i v naší zoo. Na svět přišel malý hrošík. Byla to velká událost a všechna zvířata v zoologické zahradě měla ohromnou radost. I ošetřovatelé se z toho těšili.
Pokračovat ve čtení →
V jedné nedaleké zoologické zahradě žilo mnoho zvířat. I když každé mělo svůj výběh, všechna zvířátka se navzájem dobře znala. Každý večer, když návštěvníci odešli, si spolu vykládala. Vyprávěla si, co během dne zažila, a taky se spolu navštěvovala. Jejich lidští ošetřovatelé se o ně hezky starali, a tak i zvířátka byla spokojená a měla se tam dobře.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na veselá zvířátka z maličké zoo, která měla nápad letět balónem. A právě dnes se dozvíme, jak se to koalám Kikovi a Nikovi, líné pandičce Baovi, lvíčkovi Edovi a opičce Veve podařilo.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna maličká ZOO, kde bydlelo jen maličko zvířátek, ale i když jich bylo maličko, lidéje měli velmi rádi. Lidé se vždy těšili na statečného lva Edu, který měl každého rád, ale i na línou pandu Bao, která nejradši na světě papala bambusy.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o tygříkovi, který přišel až z daleké země, kde ho lidé zachránili. Tygr Kyra byl maličký, žádnou rodinu neměl, a právě proto putoval do maličké zoo, která se nacházela na kraji městečka.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krásná zoologická zahrada plná zvířátek, která se rozprostírala na konci městečka. Do zoologické zahrady chodily děti s rodiči z celého kraje, aby se podívaly na krásná zvířátka z různých koutů naší zeměkoule.
Pokračovat ve čtení →
Stejně jako mezi námi lidmi je důležité, abychom spolu mluvili, je to moc důležité i mezi zvířaty. A tak jako lidé mají mnoho druhů řečí, má i každý druh zvířat svůj způsob mluvy. Pejsci štěkají, vrčí a kňučí. Kočičky mňoukají a předou. Ptáčci zpívají a štěbetají. Existují ale i zvířata, která mají hodně zvláštní druh řeči. Například takoví velbloudi. Ti místo zvuku plivají. No nesměj se, nedělám si legraci, opravdu velbloudi plivou. A čím dál, tím líp. Řeč mezi zvířaty je moc důležitá. To pochopíš i z příběhu, který ti povím.
Pokračovat ve čtení →
Dnes vám budu vyprávět o vysoké převysoké žirafě, které nikdo neřekne jinak než Máša. Možná se budete divit, ale Máša od svého narození nežila v Africe, jak je tomu běžně, nýbrž tady – v České republice. Měla vysokou a celkově prostornou stáj, v jejíž střeše se nacházelo okénko, kterým mohla pozorovat nejen noční oblohu. Každý den ji chodil poklízet Jeník. Nastlal jí vysokou vrstvu slámy, nalil čisté vody, nasypal krmení a také se s ní pomazlil. To měla Máša ze všeho nejradši.
Pokračovat ve čtení →
Když zoologická zahrada konečně otevřela brány pro své návštěvníky, mohla se pochlubit mnoha novými přírůstky. A některé byly skutečně vzácností, jako třeba zebří mládě.
Jako každé dítko se měla malá zebra náramně k světu, překypovala energií a občas i své rodiče pozlobila. Vybírala v jídle, chodila kam neměla apod.
Pokračovat ve čtení →
Určitě vás, děti, zajímá, co se děje za branami zoologické zahrady, když ji nemůžete navštívit.
Zoologická zahrada byla několik týdnů zavřená. Jedno odpoledne se už zvířátka opravdu nudila. Téměř všechna z nudy pospávala ve svých výbězích. Stýskalo se jim zejména po dětech, těch zvídavých špuntech, kteří je radostně zdravili a ani chvilku neposeděli. Přesně jako opičky.
Pokračovat ve čtení →