Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →
Léto pomalu končilo, ale rodiče Adama a Andreje se rozhodli, že před školou vezmou děti ještě na jeden výlet. A tak se celá rodinka vydala na výlet do nedaleké zoologické zahrady. Chlapci byli nadšení, když po krátké cestě autem se svými rodiči vstoupili do bran zoologické zahrady.
Pokračovat ve čtení →
Anička a Ondra byli sourozenci. Teprve nedávno se přestěhovali do nového bytu, a proto byli ještě trošku smutní a nic je nebavilo a netěšilo. Ondra chtěl vymyslet nějakou lotrovinu, ale nic mu nepřicházelo na mysl. V jeden lednový den našli ve schránce pohlednici.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno poštovní autíčko. To autíčko rozváželo lidem dopisy a různé balíčky. Jezdilo v horku, v zimě, v dešti i sněhu. Dokonce vyjelo, i když bylo náledí a silnice klouzaly, no… jako led.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed jedné malé vesnice stál nádherný park. Rostly tam krásné stromy, tekl tam potůček a všude vedly různé cestičky, kde se dalo hezky procházet. Všechny děti tam moc rády chodily. Kdybys šel po jedné z těch cestiček až úplně doprostřed parku, našel bys tu nejlepší věc, která tam byla.
Pokračovat ve čtení →
Dnes byl výjimečný den. Maminka se spolu se svou dcerkou, holčičkou jménem Zuzka, vydala na nákupy. Holčička měla mít druhý den narozeninovou oslavu, a tak se spolu s maminkou domluvily, že si na oslavu vyberou krásné šaty.
Pokračovat ve čtení →
Děti, určitě si vzpomínáte na příběh o tajemném jezeře, které plní tajná přání. Důležité je, abyste do něj hodily to nejcennější, co máte, a jezero vám váš sen splní.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za hustými lesy a vysokými horami se schovávalo jedno čarokrásné jezírko. Jezírko to však nebylo ledajaké. Voda v něm byla průzračně čistá a ve světle měsíce se krásně třpytila. A nejen to. Pradávné legendy totiž říkaly, že jezero má kouzelnou moc. Moc, která ani není z tohoto světa.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jedno krásné zelené údolí. Rostly tam květiny různých barev. Všechny měly svou nádhernou vůni. Každá z nich voněla jinak. Stačilo jen zavřít oči a jemně se nadechnout blízko jedné z nich. Voněly tak silně, až se z nich motala hlava. Málokdo ale věděl, že každá květinka měla svou kouzelnou moc. Když si k ní přivoněl někdo, kdo lhal, na tváři a těle se mu objevily zelené skvrny. Prostě skoro celý zezelenal. A trvalo hodně dlouho, než se mu zase vrátila jeho barva.
Pokračovat ve čtení →
Holčička jménem Adélka měla fantazie na rozdávání. Vždy když zrovna nebyla škole, četla si knížky plné zázraků či se dívala na pohádky o kouzelných létajících vílách nebo růžových jednorožcích. Všechny tyto kouzelné bytosti pak malovala.
Pokračovat ve čtení →
Existuje dům, ve kterém žijí jen pejsci. Lidé se tam o ně chodí starat. Dávají jim najíst, ošetřují je a hladí. Bydlí tam pejsci, kteří nemají svého pána. Jsou opuštění. Aby se nemuseli potulovat, žijí právě v takovém útulku, kde je o ně postaráno. Občas do psího domu někdo zajde, vybere si opuštěného pejska a vezme si ho domů. Takhle to udělala i Anička a její maminka.
Pokračovat ve čtení →
Žila byla jedna moc hodná holčička. Jmenovala se Emička a měla moc ráda zvířátka. A zvířátka měla ráda ji. Jako každý den chtěla Emička vzít svého pejska Sunnyho ven, že tam spolu budou dovádět, ale Sunny ležel v pelíšku a vůbec se mu nechtělo vstávat. Vypadal smutně. Když mu Emička jemně sáhla na čumáček, ucítila, že ho má horký.
Pokračovat ve čtení →
Pejsek s kočičkou seděli na pohovce a vymýšleli si, co by měli dělat, aby se pobavili a dobře se měli. Někdo zaklepal, oni řekli „Dále“ a vešel pan Čapek.
„I heleďme,“ řekl pejsek, „vás už jsme dávno neviděli. To vy asi ani nevíte, že mě tuhle bolela noha. Šlápl jsem totiž na střep a poranil jsem si tlapičku.“
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna hezká holčička. Jmenovala se Květa. Měla moc krásné vlásky, hezkou mašličku na čelence a nádherné šatičky. Co to ale bylo platné, když si nechtěla čistit zuby.
Pokračovat ve čtení →
Léto pomalu vystřídalo jaro a dětem právě začaly letní prázdniny. Ulice byly plné slunečních paprsků, dětského smíchu a radosti z konce školního roku. Na ulicích byly otevřeny malé stánky, které děti nejvíc milovaly. Víte, co v nich prodávali? No přece zmrzlinu!
Pokračovat ve čtení →