Ptáče na útěku

Žilo bylo jednou jedno malé ptáče, které toužilo objevovat svět. Jeho maminka mu však zakazovala opustit hnízdo, protože ještě neumělo létat. Ptáče se na ni za to zlobilo a hledalo důvody, proč hnízdo opustit. Jednou se rozhodlo zkusit štěstí u moudré sovy, bylo přesvědčené, že ta mu dá určitě za pravdu a řekne, ať se vydá do světa. Ke svému zklamání však zjistilo, že ani moudrá sova s opuštěním hnízda nesouhlasí, dokud se ptáče nenaučí létat.

Pokračovat ve čtení →

O pyšném kuřátku

Na jednom malém dvoře uprostřed vesnice žilo kuřátko. I když po dvoře pobíhalo více kuřátek, toto kuřátko bylo ze všech nejžlutější a stalo se také nejpyšnější, že právě ono je to nejvíce žluté kuřátko. Chodilo se zobáčkem namířeným vzhůru a pomýšlelo, jak všechna ostatní kuřátka musí tu nádhernou žluť závidět. Ve skutečnosti ale kuřátka pranic nezáviděla. Vesele si spolu hrála a pyšného kuřátka si nevšímala.

Pokračovat ve čtení →

Medvídek Antárek a med

Žil byl jeden medvídek jménem Antárek. Antárek byl ještě medvídě s chundelatou, načepýřenou srstí, který nechtěl dělat nic jiného než se flákat, hrát si s ostatními medvíďaty a jíst med. První dvě věci mu docela procházely, přece jen, byl pořád ještě medvídě. S tím medem to měl ale horší, rodiče mu domlouvali, aby jedl i ryby a ovoce. Ty se však Antárkovi nezamlouvaly, chtěl jíst prostě jenom med.

Pokračovat ve čtení →