Když ráno vyjde slunce a osvítí nám celou zemi, na nebi se ukáže i něco zvláštního. Na obloze pluje jeden malý mráček. Je nadýchaný jako obláček a vypadá jako cukrová vata. Ostatní mraky jsou bílé nebo modré, tenhle, ale má narůžovělou barvu. To proto, že je kouzelný. Sedí na něm totiž dvě pohádkové osoby. Jsou to víly. Jedna se jmenuje Dobromilka a druhá Dobrovilka.
Pokračovat ve čtení →Krátké pohádky
Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi. ?????
Recenze: Jak zvířátka chodí spát – Marina Rachner
Pokud i vy patříte mezi rodiče, kteří chtějí u dětí pěstovat lásku ke knihám už od toho nejútlejšího věku, zbystřete. Dnes se totiž podíváme na krátkou dětskou knihu s veršovánkami na dobrou noc, která je vhodná už pro děti od 18 měsíců. Ústředními hrdiny jsou navíc dětmi tolik milovaná zvířátka!
Jak dávají lvi dobrou noc?
Barevné leporelo je určené už pro opravdu malé děti, které ještě neudrží pozornost příliš dlouho. Z tohoto důvodu se jedná o poměrně úspornou knihu, která na šestnácti stránkách seznámí malé čtenáře s tím, jak si dávají dobrou noc zvířecí rodiče a jejich děti.
Kniha má za úkol navodit během usínání příjemnou atmosféru plnou lásky a důvěry. Neklade si za cíl vzdělávat, je tak pochopitelné, že se jedná o fikci, která neodráží realitu. Co však naopak skutečnosti odpovídá, jsou velmi precizní celostránkové ilustrace. Ty opravdu realisticky zobrazují dospělá zvířátka s jejich mláďátky, která jsou zasazená do svého přirozeného prostředí. Ilustrace jsou navíc vyvedené ve velmi klidných a jemných pastelových barvách, které taktéž odpovídají tomu, že jde o knihu na dobrou noc.
Verše jsou krátké, jednoduché a působí mile. Na několika místech jde sice znát, že vznikly překladem, nejedná se však o nic stylisticky nesnesitelného. Spíš než funkčnost tak trpí celkový rytmus a melodie verše.
Odolná kniha pro malé objevitele
Dalším důkazem toho, že nakladatel při vzniku této knihy opravdu myslel na to, komu je určena, jsou stránky z tvrdého kartonu. Díky tomu si rodiče nemusí dělat o knihu starosti ani v případě, že se dítě rozhodne „přečíst“ si ji samo.
Během denního čtení se mohou děti více věnovat ilustracím. Ty totiž kromě ústředních dvojic rodičů a jejich dětí obsahují i menší detaily, jako jsou další zvířátka, květiny, hračky či jiné drobnosti. Při jejich hledání si čtenáři procvičují pozornost a testují svoji trpělivost.
Myška a slunečnice
Za devatero vesnicemi a devatero lesy je jedno zvláštní pole. Rostou na něm květiny, které jsou krásné a žluté a které se dokáží otáčet za sluncem. Je to pole slunečnic. Tyto květiny jsou ale taky zvláštní v tom, že dokáží mluvit. Jsou moudré a umí vždycky dobře poradit.
Pokračovat ve čtení →O mořské panně, která se ztratila
Všichni dobře víme, že svět je plný pohádkových bytostí. Co už nevíme je to, že se i pohádkové bytosti mohou dostat do všelijakých trablí, ze kterých se není snadné dostat. Jako třeba mořská panna jménem Anna, která si jednoho krásného dne užívala sluníčka na hladině moře. Nechala se unášet na hladině a hřát se slunečními paprsky tak dlouho, až nechtěně usnula. A když se probudila… byla daleko od moře.
Pokračovat ve čtení →Jak se netopýr bál
Když celý les zahalí tma a na nebi se objeví měsíc a hvězdy, nastane noc. Všechna zvířátka v lese se zachumlají do svých pelechů a doupat a ulehnou ke spánku. Musí nabrat sílu na další den. Jsou ale zvířata, která v noci žít začínají. Přes den spí a když se blíží soumrak tak se probírají. Otevřou své malé oči a začíná jim noční život.
Pokračovat ve čtení →O medvídkovi, který nechtěl v zimě spát
Byl jednou jeden velice hravý a divoký medvídek Brumla. Roztomilý, divoký, ale hodný. Jen si chtěl stále hrát! Měl krásný, huňatý kožíšek a bylo mu stále teplo. Akorát se blížila zima a slyšel, jak se maminka medvědice s tátou medvědem baví o zimním spánku.
Pokračovat ve čtení →Na závodní dráze
Daleko za naší vesnicí byl závodní okruh. Každý rok se tam pořádaly závody aut. Jezdila tam ta nejlepší závodní auta, která kdy kdo mohl vidět. Jejich rychlost byla neskutečná. Vždycky se na ně chodilo dívat hodně lidí. Všichni sledovali a fandili na svých sedadlech svým favoritům. Blízko závodní dráhy stála i jiná auta než závodní. Bylo tam zaparkované menší hasičské auto a sanitka. Jenže to hasičské bylo moc nešťastné.
Pokračovat ve čtení →Jak se princezna Kristýna vrátila a staly se z nás kamarádky
Asi jste zvědaví, jak to bylo dál s princeznou Kristýnou, která od nás uraženě odešla. Maminka říkala, že se určitě brzy vrátí. A to se taky stalo. Ale hezky popořádku.
Pokračovat ve čtení →Jak se medvěd Brumla dostal k medu
Když začalo jaro, začala se probouzet různá zvířátka ze zimního spánku. Jedním z nich byl i velký medvěd Brumla. Celou zimu si pěkně hověl ve svém ukrytém pelechu. Když ale skončila zima, tak vylezl, protáhl se a hned hledal něco na zub. Dostal obrovskou chuť na med. To ale ještě nevěděl, co bude muset udělat, aby si na něm pochutnal.
Pokračovat ve čtení →Klokánek a svátek matek
Jednoho krásného slunečného květnového dne si malý klokánek poskakoval po Stokorcovém lese. Už od včerejšího dne ustavičně přemýšlel nad tím, čím by mohl obdarovat maminku v den svátku matek, aby ji překvapil a také udělal radost. Napadlo ho, že požádá o radu svého kamaráda medvídka Pú.
Pokračovat ve čtení →Vítek a jeho dobrodružství
Vítek byl kluk, který miloval dobrodružství. Mezi stromy si stavěl skrýše, v lese si uvazoval lana a houpal se na nich a v zimě zase stavěl iglú, aby si v nich mohl hrát na eskymáky. Pořád něco vymýšlel a jeho představivost neměla žádné hranice. Jednou ale zažil opravdové dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →Hokejový zápas
Za lesem na velkém zamrzlém rybníku se v zimě odehrála jedna velká událost. Důležitý hokejový zápas. Hrála proti sobě dvě zajímavá družstva. Na jedné straně byly lišky a na druhé medvědi. Všichni tvrdě trénovali. Učili se nahrávky, rychle bruslit a zatáčet. Když nastal ten velký den, kdy měl být zápas, všechna zvířátka z lesa se posadila kolem rybníka. Někteří měli velké cedule s nápisem „Lišky do toho“. Jiní měli zase na sobě trička s medvědy. Každý fandil někomu jinému.
Pokračovat ve čtení →Příběh řidiče dodávky
Každé ráno přes naše město jezdila dodávka. Byla vždycky hezky čistá, umytá a jezdila podle předpisů. Nedělala hluk. Jezdila tiše a spořádaně. Rozvážela po městě jídlo. Brzy ráno vyjela někam daleko za město, tam kde to nikdo neznal. Nechala se naložit ovocem a zeleninou a jela zpátky do našeho města. Tady jídlo rozvezla do různých stánků. Lide si tam pak chodili kupovat ovoce a zeleninu. Tu dodávku řídil jeden řidič, ale nebyl to jen tak obyčejný řidič.
Pokračovat ve čtení →Záchrana Lesníka
Divocí psi byla zvířata, která žila daleko od lidí. Bydleli v lesích, kde měli svá doupata. Žili ve smečkách. To znamená, že jich bylo vždycky více, taková větší psí rodina. Nikdy si lidí nevšímali. Nechodili k nim do města, až do jednoho osudného dne, kdy se vše změnilo.
Pokračovat ve čtení →Jak Terezka byla smutná
Zima už skončila. Všude začala rašit zelená travička, na loukách rozkvétaly květiny. Sluníčko hřálo čím dál více. Ve školce za oknem seděla Terezka, holčička se světlými vlásky, růžovými tvářičkami a modrýma očima jako ze studánky. Svým milým úsměvem vždy rozveselila všechny děti ve školce. Poslední dobou se ale moc nesmála a dneska už vůbec ne. Koukala smutně z okna, hlavu si podpírala rukama a oči měla úplně skleněné, jakoby se jí chtělo plakat.
Pokračovat ve čtení →