Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Byl poslední letní den a holčička jménem Rebeka byla z konce prázdnin trochu smutná. Nechtěla, aby prázdniny plné zábavy skončily. Dalšího dne začíná škola a dlouhé slunečné dny hraní venku s kamarády či bláznění v bazénu končí.
Pokračovat ve čtení →
Už od nepaměti se vypráví mýtus, že když děti večer neposlouchají a nechtějí spát, přijde strašidlo, které je bude strašit. Ale je to opravdu pravda? To zatím nevíme… Ale malý Péťa už to ví.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Ivanka. Nikdy neodmlouvala, chodila vzorně upravená a čistá, jen jedna věc byla na té holčičce moc ošklivá. Ivanka totiž plazila na všechny lidi jazyk.
Pokračovat ve čtení →
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →
Léto pomalu končilo, ale rodiče Adama a Andreje se rozhodli, že před školou vezmou děti ještě na jeden výlet. A tak se celá rodinka vydala na výlet do nedaleké zoologické zahrady. Chlapci byli nadšení, když po krátké cestě autem se svými rodiči vstoupili do bran zoologické zahrady.
Pokračovat ve čtení →
Anička a Ondra byli sourozenci. Teprve nedávno se přestěhovali do nového bytu, a proto byli ještě trošku smutní a nic je nebavilo a netěšilo. Ondra chtěl vymyslet nějakou lotrovinu, ale nic mu nepřicházelo na mysl. V jeden lednový den našli ve schránce pohlednici.
Pokračovat ve čtení →
Plížáci. Ty asi znáte. Jestli ne, trochu povídání k těmto strašidlům je zde.
Takhle parné léto nepamatoval ani starý Hjunt. Ve sklepě se mu oteplilo o dva stupně a on už sháněl nůžky, aby si udělal letní sestřih kožichu. Co jsme ale měli říkat my, kteří bydlíme v posledním patře paneláku. Moje milované děti odjely s rodiči na vesnici k vodě, paní Simonová si vzala dovolenou a odjela někam do hor a pan Karlíček si koupil zmrzlinu, kterou mu Píhat ukradnul a sežral, a tak si musel pan Karlíček odjet koupit novou.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno poštovní autíčko. To autíčko rozváželo lidem dopisy a různé balíčky. Jezdilo v horku, v zimě, v dešti i sněhu. Dokonce vyjelo, i když bylo náledí a silnice klouzaly, no… jako led.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed jedné malé vesnice stál nádherný park. Rostly tam krásné stromy, tekl tam potůček a všude vedly různé cestičky, kde se dalo hezky procházet. Všechny děti tam moc rády chodily. Kdybys šel po jedné z těch cestiček až úplně doprostřed parku, našel bys tu nejlepší věc, která tam byla.
Pokračovat ve čtení →
Dnes byl výjimečný den. Maminka se spolu se svou dcerkou, holčičkou jménem Zuzka, vydala na nákupy. Holčička měla mít druhý den narozeninovou oslavu, a tak se spolu s maminkou domluvily, že si na oslavu vyberou krásné šaty.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna drobná myška jménem Mimi. Tato malá hnědá myška bydlela ve zdi, kde měla svůj malý domeček, její úkryt před světem. V domě, kde žila, kromě rodiny bydlel i neposedný kocour jménem Tom. Šedý kocour trávil své dny nejen hraním si s klubkem, ale také lovením malé Mimi.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý zajíček. Měl šedý kožíšek a jeho jméno bylo neobvyklé. Všechna zvířátka v lese ho přezdívala Smíšek, protože byl veselý, rád si hrál a vymýšlel různé žertíky na své kamarády.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna maličká veverka Vivi, která si spokojeně žila na vysokém stromku v lese. Skákala z větvičky na větvičku a z dálky byste zpozorovali jen huňatý oranžový ocásek. Veverka Vivi si usilovně hledala po lese to, co milovala nejvíc. Chutnaly jí houby, bobule či oříšky, které si poctivě ukládala do díry v kmeni jejího stromu. Tam měla svůj úkryt pěkně vystlaný větvičkami.
Pokračovat ve čtení →
V jednom království daleko předaleko žil líný mladík jménem Honza. Místo toho, aby pomáhal doma rodičům, se jen válel v posteli. Byl už skoro dospělý a pořád se chtěl nechávat od maminky krmit, česat a oblékat.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna muší rodinka. Zrovna seděla u oběda na voňavém kousku hnoje nedaleko kravína a pochutnávala si. Tedy, ne všichni si pochutnávali. Malá muška se mračila a jíst hnůj nechtěla.
Pokračovat ve čtení →