Veverka Vivi

Byla jednou jedna maličká veverka Vivi, která si spokojeně žila na vysokém stromku v lese. Skákala z větvičky na větvičku a z dálky byste zpozorovali jen huňatý oranžový ocásek. Veverka Vivi si usilovně hledala po lese to, co milovala nejvíc. Chutnaly jí houby, bobule či oříšky, které si poctivě ukládala do díry v kmeni jejího stromu. Tam měla svůj úkryt pěkně vystlaný větvičkami.

Veverka Vivi si tak jako všechny veverky v parku či v lesíku chystala zásoby na studenou zimu. Vivi si sbírala zásoby pro sebe i pro svou malou dcerku, veverku Lily. Veverky si totiž vše co najdou, vždy uskladní u sebe doma ve stromečku či v hnízdě na větvičkách.

„Hned se vrátím. Než přijde studená paní zima, jdu ještě nasbírat zásoby!“ řekla své malé veverce Lily. Jak si tak Vivi cupitala po lese a trhala houby a hledala chutné oříšky, všimla si, že se zvedá chladný vítr. No jéje, co ten podzim zase vyrábí! Popadané barevné lístky začaly tancovat v chladném větru a na srst Vivi pomaličku padaly malé kapičky deště.

Pohádka ke čtení - Veverka Vivi
Veverka Vivi

Najednou začala matka příroda foukat ještě silnějším větrem! Vivi rychle spěchala ze všech sil ke své maličké dcerce Lily. Ta se musí ale bát. Skočila z vysokého stromu a už už byla u svého úkrytu, když nešťastně zafoukal vítr tak silně, že Vivi spadla do jámy plné usušeného listí a popadaných šišek.

„Pomoc, pomoc, nemůžu se odsud vyhrabat! Hrozně fouká a prší a já musím jít ke své dcerce!“ sténala smutně veverka a snažila se vstát. Naříkala a naříkala, ale nikdo ji neslyšel. Když vtom znenadání listí zašustilo a veverka byla opět z listí na nohou. Před ní najednou stála velká šedá vlčice.

„Ď-děkuji,“ řekla vystrašeně Vivi vlkovi a posbírala si ze země rozsypané zásoby oříšků a hub.

„Musíme si přece pomáhat. I já jdu ke svým mláďátkům, taky jsem matka. Běž, běž! Ukryj se, přichází bouře,“ řekla vlčice, která ji zachránila, a ztratila se v lese. Vivi byla vlčici velmi vděčná. Bez ní by tam byla uvězněna a nemohla by se dostat ke své dcerce Lily. Jak jen mohla, utíkala před silným větrem a deštěm, když konečně spatřila jejich vysoký strom, ve kterém žily. Vyskočila na stromeček a přivítala se s maličkou Lily. No ten podzim dnes ale dovádí!

„Mám další zásoby na zimu a nejen to! Dnes jsem zjistila, že v nouzi poznáš přítele! A že ne každý, kdo si myslíš, že je špatný, opravdu takový je,“ řekla veverka Vivi a vyprávěla svůj příběh, jak potkala vlčici. Musíme si uvědomit, že ne každý, kdo se zdá na první pohled špatný, takový i je. Nemáme soudit knihu podle obalu.

4.6/5 - (184 votes)

Komentáře: 4

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..