Padla lžička do hrčníčka,
udělala cvrňk!
Na koho to slovo padne,
ten udělá frňk!
Spadla lžička do hrníčka
O zlobivém autíčku
Bylo jednou jedno autíčko, které bylo nesmírně rychlé, až mu to ostatní auta záviděla. Bohužel však bylo i velmi neopatrné a na ostatní autíčka na cestě nedávalo pozor, až se kolikrát málem srazilo. Všichni autíčku říkali, ať se polepší.
Pokračovat ve čtení →Jedna, dvě, Honza jde
Jedna, dvě,
Honza jde.
Jedna, dvě, tři,
pes ho větří.
Jedna, dvě, tři, čtyři,
kampak si to míří?
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
běží domů na oběd.
Svatební košile
Již jedenáctá odbila,
a lampa ještě svítila,
a lampa ještě hořela,
co nad klekadlem visela.
Skřítek Pořádníček
„To je dneska krásně, úplně akorát na hezký výlet.” pomyslel si Jarda jen co se toho rána probudil. Rychle se převlékl, vyčistil zuby a nasnídal se. Také si sbalil svačinu do batůžku. Dvě oplatky, jablko, chleba se salátem v pytlíku a láhev šťávy. „Tak a můžu vyrazit.” prohlásil a šel si obout boty.
Leze ráček po potoce
Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky, nohy krátký,
a přece nám uteče.
O líné parní mašince
Tenkrát, za časů našich babiček a dědečků se na železnicích ještě proháněly parní mašinky, které za sebou musely mít zvláštní vagón, ve kterém si vozily uhlí. Lidově se mu říkalo uhlák. Vagónek to byl sice pěkně těžký a špinavý, zato pro mašinku byl životně důležitý, a proto si každá správná parní lokomotiva tohoto vagónku vážila.
Pokračovat ve čtení →O nenasytném špačkovi
Žil byl jednou jeden špaček, jehož krásný zpěv byl slyšet široko daleko. Avšak přestože to byl vcelku mrňous, sezobal toho leckdy víc než kdejaký větší pták.
Pokračovat ve čtení →Víla Kapička
Jednou ráno se Verunka probudila, protáhla se, vyčistila si zuby a umyla oči. A jak oči otevřela, seděla před ní na umyvadle malá modrá víla. „Ahoj Verunko.” povídá „já jsem víla Kapička a ráda bych ti řekla něco o vodě.” „Dobrý den, Kapičko. Tak dobře, ráda se dozvím něco nového.” odpověděla radostně Verunka.
Pokračovat ve čtení →O sýrovém strašidýlku
V jednom městě byl obchod se sýry. Prodávali tam sýry kulaté i hranaté, plesnivé i s dírami, všechny druhy, na které si jenom člověk vzpomene. Nebo taky myš. Ty se totiž dozvěděly, že je v podlaze škvíra, a tak chodily každou noc sýry okusovat.
Pokračovat ve čtení →Vařila myšička kašičku
Vařila myšička kašičku,
na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu víc,
tomu málo, tomu nic.
A ten maličký
utíkal, utíkal do komůrky,
a tam se napapal.
O hlídacím strašidle ve starém stromě
V jednom lese stál starý strom. V jeho korunách měli svá hnízda ptáci i veverky, u jeho kořenů žily žížaly a všem bylo moc dobře. Strom hlídalo jedno staré strašidlo a staralo se o to, aby se všichni měli dobře.
Pokračovat ve čtení →O malé mořské víle a lehátku
V jednom moři žila malá mořská víla. Jako každá mořská víla si ráda hrála s rybkami, trhala mořské řasy a pletla z nich věnečky a závodila s delfíny. Taky ráda sedávala u břehu moře za kamenem a sledovala lidi, kteří se koupali v moři a slunili na pláži.
Pokračovat ve čtení →Vlaštovičko, leť
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.
Dupy, dupy, dub!
Dupy, dupy, dub!
Ovci bolí zub.
Vlk už doma ordinuje,
právě zkouší, který to je.
