O tajemné jeskyni

Byl jednou jeden princ, který měl rád dobrodružství. Celé dny se toulal po horách a po lesích. Jednoho dne zabloudil do temného lesa a nedokázal se z něj dostat.

Byl hladový, promrzlý, oblečení měl roztrhané od trnů. Navíc si poranil nohu, která mu silně krvácela. Po celodenním hledání východu z lesa byl unavený a nešťastný. Určitě nenajde cestu ven! Nikdo ho nezachrání! Umře tady! Usnul a vzbudil se za pár hodin. Všude už byla tma jako v pytli, jen v dálce viděl slabounké světýlko. Konečně!

Jelikož princ nezvládal chodit, doslova se ke světýlku doplazil. Světýlko svítilo z jeskyně. Princ se trochu bál, ale uvědomoval si, že noc venku nepřežije. Poprosí člověka, který je v jeskyni, o nocleh. Opatrně dokulhal dovnitř. „Haló! Je tu někdo?“ Nikdo mu neodpověděl, ale princ šel dál.

To, co spatřil, mu však vyrazilo dech! V jeskyni byl stůl plný dobrot, měkká postel i oheň, ze kterého šlo příjemné teplo a světlo. Byla tam i vana s horkou vodou a mýdlem, čisté šaty a obvazy. Jako by to připravil někdo akorát pro něj! Princ se umyl, oblékl, obvázal si zraněnou nohu a najedl se. Ať jedl, kolik chtěl, ze stolu neubylo. Pak si lehl na postel a usnul. Když se ráno vzbudil, nohu měl zahojenou. Vana byla zase plná vody, oheň stále zahříval jeskyni a na stole byla spousta jídla.

Ale on se rozhodl, že půjde hledat cestu domů a toto zde nechá pro někoho, kdo by se tady ještě někdy ztratil. On už je najedený a čistý dost. Jak vyšel z jeskyně, trny se před ním rozestupovaly a princ lehce našel cestu z lesa.

Za hodinu už byl na svém zámku. Stará chůva mu vysvětlila, že lidé vyprávěli legendu o lese, který zaklel zlý kouzelník. Jeho sestře víle se nepodařilo kletbu zrušit, tak alespoň v lese začarovala jeskyni, která má pomoci všem, kteří v lese zabloudí. Princ nepochyboval, že tuto tajemnou jeskyni našel i on.